V Divadle Kolowrat hraje operní soubor Národního divadla od konce listopadu studiovou komorní inscenaci složenou ze dvou malých scénických děl Jana Klusáka. První z nich – Zpráva pro akademii na Kafkův námět – je obnovenou premiérou opery uváděné už v druhé polovině 90. let, ale druhá je novinkou. Nese název Bertram a Mescalinda (aneb Potrestaná věrnost též Očarované housle Einsteinovy čili Krakonošův dar) a je to hravá, humorná a nevážná hříčka těžící svou legraci z pitvoření se po domácích i světových operách. Libreto i hudba jsou autorem s invencí a s potěšením slepeny z útržků či nápodob již slyšeného a dovedeny až k absurditě. Cimrmanovská je nejen poetika s vědomou odzbrojující naivitou, ale tak trochu i zápletka – Klusák s režisérem Jiřím Nekvasilem a výtvarníkem a scénografem Danielem Dvořákem si v případě postav Smolíčka a Pacholíčka, dvou „padouchů“, nezakrytě (ale docela laskavě) tropí žerty z Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka. Hlavním protagonistou této poloviny večera byl při premiéře barytonista Roman Janál , který ukázal, že je schopen velkooperní zpěv nejen produkovat, ale také přehánět a parodovat. Klusákova nová „operka“ se svým rozměrem, titěrným doprovodem a charakterem vyžadovaného herectví do maličkého půdního prostoru hodí ideálně a je v něm na necelou hodinu milou zábavou.
