sobota, 20. březen 2010

Bělohlávek a Ženatý - připomněli Foerstera

Napsal(a) 

Opětovný návrat Jiřího BělohlávkaČeské filharmonii přinesl (15. 10.) pěkný program, sestavený ne zcela typicky ze čtyř skladeb a stejně netypicky exponující hned v úvodu Druhou symfonii od Bohuslava Martinů. V daném nastudování nicméně dílo posloužilo na této pozici v programu dobře. Partituře se totiž dostalo výrazně lyrického akcentu, zdůraznění jejího měkkého a neagresivního ducha. Závažnost symfonické koncepce se dostala do příjemné rovnováhy s neoklasickou pohodovostí.

Následující Foersterův 1. houslový koncert , který se u nás dosud téměř nehrál, uvedl Jiří Bělohlávek s Ivanem Ženatým velmi záslužně. Jde o překvapivě pěknou hudbu, která by tak snad už konečně mohla přijít v běžném provozu na milost... Oba interpreti, kteří dva Foersterovy houslové koncerty vydali i na CD, skladbu chápou jako rovnocennou s mnoha jinými; nepředkládají raritu, ale hodnotný pozdně romantický koncert, plný přiměřené invence a místy i vděčné melodiky a slušné virtuozity. Postavit se takto za takřka neznámé dílo, to je zejména v případě Ženatého velký umělecký čin.

Adagiu , fragmentu Mahlerovy 10. symfonie , se po přestávce společnému muzicírování dařilo jen ze tří čtvrtin, filharmonici ze sebe nevydali maximum, ozvaly se nepřesnosti a intenzita výrazu nebyla strhující. Bylo to o to zřetelnější, oč víc pak hráči ožili při poslední skladbě večera, Straussově básni Enšpíglova šibalství . S odstupem bylo jasné, že teprve zde se hrálo skutečně naplno, teprve tady skutečně o něco šlo. Atraktivní instrumentace, epičnost i brilance celého aparátu s řadou sól slavily právem úspěch.

Petr Veber

Novinář, hudební a operní kritik, autor textů o hudbě a hudebnících, absolvent hudební vědy na Karlově univerzitě. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 byl pak deset let v Českém rozhlase vedoucím hudební redakce stanice Vltava. Je jedním z průvodců vysíláním stanice D dur. Spolupracovníkem Harmonie se stal hned v počátcích existence časopisu. Přispíval a přispívá také do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života. Nejenže za ní rád cestuje, ale také ji ještě stále rád poslouchá.

Komentáře

Harmonie vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČRNadace Český hudební fondNadace Leoše JanáčkaNadace Bohuslava Martinů

 

Naši partneři

Muzikus - magazín nejen pro muzikantyAlterecho - platforma pro současnou hudební kulturu

Chcete inzerovat? Máte dotaz?

+420 266 311 700

Novinky emailem

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.