pátek, 25. leden 2013

Barokně romantická oslava

Napsal(a) 

Musica Florea má dvacet let, což je obdivuhodné, neboť za tímto souborem je nesmírná práce v poučené interpretaci barokní hudby. Kupodivu narozeniny oslavil soubor se svým vedoucím Markem Štrynclem pozdně romantickou hudbou, kterou se snaží hrát také poučeně, tedy jinak, než ji hrají Česká, Vídeňská, Berlínská, Londýnská, Petrohradská... filharmonie, a to neuvádím filharmonické orchestry americké a japonské. Jejich přesvědčení mu neberu, dokonce může mít Štryncl v něčem i pravdu, ale nejsem si jistý, že o své pravdě svět přesvědčí. Aby to přece jen konvenovalo hlavnímu zaměření orchestru, byly na programu skladby, které měly v sobě „skrytého“ Bacha. Většinou právem. Velkým přínosem bylo uvedení u nás téměř neznámých děl Ferruccia Busoniho (Lustspiel-Ouverture , Divertimento pro flétnu a orchestrTanzwalzer ). Barokní a renesanční ozvuky lze dohledat i v Respighiho suitě Antiche danze ed arie . Mezinárodní (barokně romantický) orchestr – Musica Florea, Solamente Naturali (Slovensko), Wroclawska orkiestra barokowa (Polsko) – je provedl moc pěkně a bylo slyšet i vidět, že přípravě bylo věnováno hodně času. Velký problém jsem však měl s Dvořákovými Symfonickými variacemi . Když odmyslím, že v nich není zhola nic bachovského, tak ze sice přesného, ale málo vzdušného, suchého hraní mi dobře nebylo. Jistě je možné hrát Dvořáka i tímto způsobem, ale doufám, že to zůstane pouze zajímavým experimentem.

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života  jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.