Bach for all je mezinárodní festival věnovaný hudbě Johanna Sebastiana Bacha, jehož druhý ročník proběhl 17. června – 28. července 2018 v Praze. Jak předznamenává název, celková dramaturgie je podřízena záměru přinést Bachovu hudbu (a to v podání špičkových českých i zahraničních interpretů) široké populaci diváků. Na těchto akcích tedy nepotkáme pouze typické publikum pražských barokních koncertů, ale i mnoho nových tváří; jak z řad Pražanů, tak turistů. Program festivalu je velice pestrý, jelikož zde nalezneme koncerty zaměřené na instrumentální tvorbu (zastoupeny jsou zvláště klávesové nástroje), ale i na vokální sólové a sborové kompozice. Jako ozvláštnění byly do festivalu zařazeny i dvě speciality: jednak koncert skladeb, které jsou mylně přisuzovány J. S. Bachovi, jednak uvedení bachovské tvorby v jazzovém pojetí.
Programy jednotlivých koncertů se vždy zakládají na jedné oblasti tvorby tohoto barokního velikána (např. cembalové koncerty, skladby pro varhany, kantáty, mše atd.), ale pro zvýšení rozmanitosti bývají do struktury včleněny také jiné hudební druhy. Koncert 19. července 2018 v pražském Kostele Nejsvětějšího Salvátora například nabídl ochutnávku árií z vybraných Bachových kantát (BWV 34, 198 a 30), jejichž árie („Wohl euch, ihr auserwählten Seelen“, „Wie starb die Heldin“ a „Kommt, ihr angefochtenen Sünder“) v podání Markéty Cukrové a Ensemble Tourbillon byly prokládány částmi Bachových orchestrálních suit (BWV 1066-1068). Toto spojení nejen, že zajistilo poutavost programu (kontrasty mezi částmi, výběr „toho nejlepšího“), ale navíc působilo i velice kompaktně. Posluchač neměl dojem rozkouskovaného programu, jak se často stává u koncertů zaměřených na širokou populaci – části ze suit zde totiž měly stejnou roli, jakou hrají sinfonie v průběhu kantát.
Přestože programová brožura lákala mj. také na árii „Geist und Seele wird verwirret“ z BWV 35, nakonec zazněla tato kantáta, která vznikla v roce 1726 za doby Bachova působení v Lipsku, celá (její kompletní provedení se v tomto případě vzhledem k obsazení, tj. sólový alt a orchestr, zcela nabízelo). Vzhledem k velké přirozenosti, se kterou se začlenila do celkového proudu koncertního programu, sice tato neohlášená změna vyvolala v publiku značné rozpaky nad tím, kdy mají očekávat skutečný konec koncertu, ale na celkovém dojmu se toto mírné zmatení nepodepsalo.
Známí interpreti předvedli svůj obvykle vyrovnaný a profesionální výkon. Stylově rovný hlas Markéty Cukrové se velice dobře pojil s violou da gamba, jejímž zvukem publikum okouzlil Petr Wagner, zakladatel a dirigent Ensemble Tourbillon. Soubor vládl velice kompaktním a přesvědčivým zvukem s pregnantností v rychlých částech a líbeznou barvou v částech pomalých. Nechyběl zápal ani nadšení.
Koncert 25. července 2018 tamtéž pak nabídl posluchačsky poněkud náročnější program. Cílem bylo představit kompletní množství Bachových koncertů pro dvě cembala (BWV 1060, 1061 a 1062), které pocházejí ze 30. let 18. století, a to v podání sólistek Edity Keglerové a Moniky Knoblochové. Pro zvýšení pestrosti programu byly sice mezi jednotlivá čísla (stejně jako u předchozí popisované akce) vloženy vsuvky, ve kterých hrály hlavní slovo housle sólistky Ivy Kramperové, ale jinak byl posluchač nesen nepřetržitým proudem zvuku dvou cembal. Vzhledem k omezeným dynamickým i agogickým vlastnostem tohoto nástroje pak tedy bylo udržení posluchačské koncentrace v případě tohoto koncertu náročnější.
Obě cemballistky ovládly velice precizně celý náročný repertoár a do přídavku navíc vložily spolu se souborem Barocco sempre giovane, který je celý večer doprovázel, zvláštní jiskru. Jejich interpretace i souhra se souborem byla přesná a důsledná. Díky svému velkému interpretačnímu nasazení strhla velký potlesk i přes některé intonační a zvukové nepřesnosti také sólistka Iva Svobodová Kramperová, a to po doznění Bachova houslového koncertu g moll (BWV 1056r, známého spíše v cemballové podobě v tónině f moll BWV 1056).
Oba zmíněné koncerty nabídly zajímavý repertoár a snad poukázaly na to, že Bachova hudba není tak komplikovaná a neuchopitelná, jak se lidé často domnívají, ale že může být opravdu „for all“, pokud je dobře interpretovaná, dávkovaná ve správných intervalech a nejlépe ještě hraná na zajímavých místech. Organizátorům se všechny tyto podmínky zdařily, a tak doufám, že se s bachovským festivalem setkáme opět příští léto.
