Ars Brunensis a jeho Vzývání

Perfektní výkon sboru, sólistů i instrumentalistů v kombinaci s dramaturgií, která považuje provozování současné hudby za samozřejmost. To byly hlavní atributy koncertu sboru Ars Brunensis , souboru bicích nástrojů Dama Dama a dalších hostů (Vzývání, 22. 4., divadlo Reduta, Brno). Úvodní Liturgické písně Zdeňka Lukáše předvedly vlastně všechno, co zdobilo výkon sboru po celý koncert. Přesnou intonaci i rytmus, krásnou výslovnost, kompaktní zvuk i čitelnost jednotlivých hlasů. Jemné závěrečné pianissimo s perfektně sezpívanými a jemně znějícími sykavkami podtrhlo meditativní charakter třídílného cyklu. Nomen omen Aloise Piňose na text vytvořený z kombinací deseti hlásek mělo kontrastní náladu duchovního vytržení, které se obrací k prapodstatě vnímání a komunikace. Dan Dlouhý působil více jako zprostředkovatel šamanského rituálu než interpret klasické skladby. Lukášova Modlitba byla jako vydechnutí a uklidnění po náročném výkonu a uzavřela první pomyslnou část koncertu.

Instrumentální intermezzo zahájil Dan Dlouhý elektroakustickou kompozicí pro theremin a magnetofonový pás Sublimace . Zdobilo ji především jemné zacházení s konkrétními zvuky a virtuózní ovládání thereminu. Attacca navázaly Hyperrytmy v podání Dama Dama, extaticky gradující skladba pro bicí nástroje, která připravila půdu pro dvě závěrečné skladby, v nichž se všechny předchozí přístupy a nálady střetly.

Mládenci v peci ohnivé Vladimíra Franze je skladba plná vnitřní energie a kombinace příběhu z knihy Daniel s mnohem pozdějším křesťanským textem a přináší i silné etické poselství. Zároveň je ale pro interprety i posluchače velmi zábavná, je-li takové slovo ve starozákonním kontextu vhodné. Závěrečné Zaklínání železa Velja Tormise bylo jakýmsi pohanským protipólem Mládenců a připomínkou původního chaosu. Estonština navíc velmi krásně a pro nás tajemně zní, vytváří dojem vážného sdělení z hlubin věků… Sbor Ars Brunensis udělal z Bílé soboty navíc i hudební svátek.

Sdílet článek: