čtvrtek, 17. květen 2018

Apocalypsis v Brně

Napsal(a) 

 , foto EOD foto: EOD

Brněnský kostel sv. Augustina rozezněl v pořadí již třetí koncert z koncertní řady Slovensko v Brně hudebního tělesa Ensemble Opera Diversa. V duchu oslav výročí založení Československa tak soubor dává prostor nejen české hudbě, ale také tvorbě národa, který po dlouhá desetiletí stanul po našem boku. Na programu středečního Chrámového koncertu se objevily duchovní skladby Ľuboše Bernátha, Ivana Hrušovského a Petera Zagara. K provedení těchto skladeb si orchestr přizval sbor Ensemble Versus. Sólových partů se ujala sopranistka Tereza Maličkayová a altistka Jarmila Balážová, varhany rozezněl Marek Paľa a celý koncert řídila Gabriela Tardonová.

Současná hudební tvorba vzbuzuje u řady posluchačů nedůvěru. Přestože nacházíme po celé republice nespočet milovníků nové hudby, stále ještě slouží díla soudobých autorů spíše jako okořenění dramaturgicky umírněného programu. Ensemble Opera Diversa naopak patří mezi ta vzácná tělesa, která se této opomíjené a neprávem přehlížené hudební tvorbě věnují s obdivuhodným nasazením. Že se však nemusí vždy jednat o skladby hýřící disonantními souzvuky, dokázal právě Chrámový koncert.

 , foto EOD foto: EOD

Večer zahájila skladba Lauda Sion Motetus instrumentali Ľuboše Bernátha, která zazněla v české premiéře. Dlouhé temně hluboké tóny určily již z počátku náladu a celkové vyznění díla. Nástupem violové sekce se zvýraznilo rytmické uchopení úvodní části skladby. Ľuboš Bernáth sázel v případě skladby Lauda Sion spíše na rytmický a převážně homofonní zvuk smyčcového orchestru. Dílu nelze upřít půvabnou práci s barvou zvuku, ať už se jedná o kontrastní plochu kontrabasu, hrajícího samostatnou a výrazně hybnější pizzicato linku proti zbytku orchestru, nebo nečekané nástupy zneklidňujících tremol. Slyšitelná inspirace v hudbě starších období vede k pozoruhodné syntéze a ke skloubení platných kompozičních principů nové i staré hudby. Naneštěstí vzhledem k zakotvení skladby spíše v nižších polohách směřuje pregnantně nastíněné drama jen zřídka k úplné katarzi. Autor jakoby váhal vystoupat s nástroji do vyšších poloh a zintenzivnit tak jinak velmi kvalitně exponované dramatické pnutí. Skladba tudíž postrádá (ať už záměrně, či nikoliv) pomyslný vrchol, ke kterému by celé dílo spělo.

Se skladbou Psalmus 120 pro sbor a capella Ivana Hrušovského nastoupil na kůr sbor Ensemble Versus. I v tomto případě dali interpreti vyniknout spíše poklidnému a přívětivému charakteru díla. Zpěv z kůru představoval vítanou akustickou změnu, byť s několika prohřešky v nástupech. Výběrem z varhanní skladby Musica paschalis téhož autora navázal na sbor varhaník Marek Paľa. Meditativní charakter koncertu podepřel hudebník jímavou hrou a především vhodně zvolenými rejstříky, které tu a tam připomínaly flétny nebo původní renesanční trombón. Těmito charakteristickými hudebními znaky se varhaník zřejmě snažil umocnit duchovní charakter hudby, neboť například právě onen trombón hrál v duchovní hudbě renesance i baroka významnou roli. Také v tomto případě pramenilo napětí spíše z občasné temně zlověstné faktury, než z rychlých a energických běhů a figurací. Přestože se v závěru díla objevovaly i výraznější polyfonní postupy, většinu skladby charakterizoval spíše umírněnější hudební proud a tesklivé rejstříky varhan.

 , foto EOD foto: EOD

Měl-li přijít kýžený zlom v závěrečné části koncertu – skladbě Petera Zagara Apocalypsis Iohannis pro soprán, alt, sbor a smyčce – zůstal příslib splněn pouze z poloviny. Hlavními hvězdami večera byly bezesporu sólistky Tereza Maličkayová a Jarmila Balážová. Obě disponují úctyhodným rozsahem a širokým dynamickým a výrazovým spektrem, které se nejvíce projevovalo u Jarmily Balážové, která plynule přecházela od jemného a pokorného projevu až k vyhrocenému a zvučnému vibratu. Ani v této závěrečné skladbě jsem však nenašel onen pomyslný hudební vrchol, který by mi jako posluchači konvenoval. Tomuto ideálu se přiblížil duet zpěvaček a především pak krátká, ale úderná část Factum est regnum. I přes mé subjektivní výtky se jednalo o působivě meditativní seznámení s autory, kteří navzdory geografické blízkosti zůstávají v České republice převážně neznámí.

Lukáš Pavlica

Absolvoval magisterský obor Hudební věda na Masarykově univerzitě, v současné době studuje pod vedením doc. PhDr. Jany Perutkové, Ph.D., doktorský studijní program. Aktivně se věnuje publicistické a kritické činnosti, kromě externího dopisovatele pro časopis Harmonie zastává místo redaktora portálu Brno – město hudby. Spolupráci navázal rovněž s hudební revue Opus musicum nebo magazínem vysokých škol Universitas. Kromě publicistické činnosti a výzkumu se okrajově věnuje také hudebnímu aranžérství a spolu s dalšími skladateli a hudebníky instrumentoval a natočil CD Hudebníček cílící na rozvíjení melodického a rytmického cítění u dětí do čtyř let.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.