pátek, 23. srpen 2002

Americko-český Gershwin

Napsal(a) 

Americko-český Gershwin Americko-český Gershwin
Kdyby nebylo turné Sboru Morganovy státní univerzity z Baltimore po České republice (mimo jiné zavítal do také Brna, Kladna, Zlína, Ostravy a Českého Krumlova), protažení sezóny České filharmonie a iniciativy agentury Cabarrus, tak by Pražané přišli 3. a 4. 7. o historicky nejlepší provedení Gershwinovy opery Porgy a Bess v Čechách. Česká filharmonie hrála jazzově a gospelově laděnou hudbu překvapivě dobře, Vladimír Válek odvedl při přípravě skvělou práci, i když při provedení to vypadalo, že je na dirigentském stupínku hlavně kvůli orchestru, neboť bylo jasné, že často zpaměti zpívající sólisté a sbor znají dílo do posledního detailu a často je provádějí. Výkon sboru, jenž tvoří Afroameričané a míšenci, byl stejně jako při jeho prvním hostování v Praze předloni, naprosto strhující a jejich neodolatelně spontánní projev s náznaky hereckých etud zvedal ze židlí. Mnozí lidé v Dvořákově síni jistě pochopili, proč Gershwin chtěl, aby toto dílo prováděli pouze černoši. Přestože z důvodu koncertního provedení jsme slyšeli pouze výběr z nejslavnější americké opery, dějová linie byla zachována. Všech sedm afroamerických sólistů zpívalo výborně a role jim hlasově seděly. Přece jen bych však chtěl zvlášť upozornit na hlasově ideálního Porgyho Kevina Shorta , výborného barytonistu Lestera Lynche v partu Crowna a skvělou Bess Kishny Davis . Sympatickým rysem provedení bylo, že Gershwin přilákal do Rudolfina i lidi, kteří jej v sezóně asi moc nenavštěvují. Gershwin v letní Praze se stal nenapodobitelným zážitkem.

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života  jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.