Adventnímu koncertu v Litni vévodili hornisté

První adventní neděle 27. listopadu patřila poprvé v liteňské Čechovně koncertu s předvánoční atmosférou. Zájem projevilo tolik posluchačů, že ani dva za sebou následující koncerty nestačily a myšlenka ředitelky Zámku Liteň Ivany Leidlové oživit zámecký areál na prahu zimy sklidila velký úspěch.

Dramaturgie Adventního koncertu se ujal hornista České filharmonie Jindřich Kolář, který již spolupracoval na letošních Liteňských hornových dnech v dubnu. Členové skupiny lesních rohů ČF a absolventi jarních kurzů v Litni naplnili polovinu uváděných skladeb, program patřil rovněž sopranistce Evě Esterkové, vyhledávané sólistce se zkušenostmi z našich i zahraničních operních scén, vítězce Ceny Jarmily Novotné. Do Litně se letos vrátila podruhé v červnu vystoupila na Závěrečném koncertu Interpretačních kurzů. K hornám a sopránu se v liteňské Čechovně připojily smyčce uskupení Pavel Bořkovec Quartet.

Vstupní fanfáry George Friedricha Händela z oratoria Juda Makabejský zazněly v provedení souboru hornistů s radostnou velkolepostí a připravily posluchače na pravý hudební svátek. Průvodkyně koncertem Dita Hradecká přivítala posluchače a připomněla začátek Adventu jako čas přípravy Vánoc se zklidněním a očekáváním. Představila další skladby a účinkující, nejprve Pavel Bořkovec Quartet s hornistou Ondřejem Vrabcem v sólovém lesním rohu, kteří přednesli Kvintet pro lesní roh, housle, dvě violy a violoncello Es dur, K. 407 Wolfganga Amadea Mozarta s lehkostí a noblesou. Krásný tón lesního rohu se vznášel nad smyčci pečlivě doprovázejícími sólo, znělé a propracované sekvence virtuózní zpěvnost. Ondřej Vrabec zaujal vynikající hrou plnou překrásných detailů s dynamikou a výrazem hodným mistra. Rozverné Rondo bylo vrcholem pro výtečnou souhru kvarteta s lesním rohem a naplnilo sál mozartovským leskem a šarmem.

, foto Jan Žirovnický

Z Mozartova proslulého moteta Exsultate jubilate uvedla Eva Esterková Alleluja za doprovodu kvarteta Pavla Bořkovce. Její jasný hlas krásné barvy a procítěný projev dodal Mozartově skladbě nádherné vyznění s výtečnými koloraturami provedenými plným znělým hlasem v nejkrajnějších polohách, kvarteto provázelo její soprán v pěkném souznění. Dita Hradecká uvedla následující dílo Ludwiga van Beethovena Sextet op. 81 pro dva lesní rohy a smyčcový kvartet, v němž sóla zahráli bratři Mikuláš a Kryštof Koskové, jeden již jako člen ČF, druhý absolvent Liteňských kurzů. Klasická sazba mladého skladatele s jásavým úvodem nabídla hornistům citlivou a pečlivě propracovanou hru s podporou smyčců, ve volnějším tempu vyznělo předávání melodických sekvencí mezi hornami a smyčci výtečně. Rondo s fanfárami si lesní rohy skutečně užívaly a rozezpívaly pěknou melodii až do tanečnímu rytmu, ztišený střed vyzněl jemně a posléze se vracelo úvodní téma v příjemně hravé variaci precizně provedenou i v náročných smyčcových sólech. Souhra lesních rohů s kvartetem vrcholila v rychlém finále, propracovaným do detailu.

Dita Hradecká před skladbami pouze pro lesní rohy velmi fundovaně a srozumitelně provedla posluchače českou tradicí hráčů a skladatelů věnujících se právě hornám i s poukazem na vývoj nástroje v průběhu staletí. Úvod pařil skladbě mladého autora Jana Vobořila ml., absolventa letošních Liteňských hornových dnů, s názvem Sextet Celebi, inspirované postavičkou z animované série Pokémonů. Po pěkném úvodu s disonantními prvky se vyvíjí ústřední melodie, emotivní s filmovou modulací, sólista s hornisty si předávají melodické prvky a harmonicky rozvíjejí příběh. Melodie stoupá, aby se postupně pohroužila do hlubších poloh s proměnlivým rytmem a výrazným závěrem. Průvodní slovo se dál zaměřilo na významnou osobnost Fridricha Dionýza Webera (1766–1842), který se osobně setkal s Mozartem a celoživotně patřil k jeho obdivovatelům. Byl však renesanční osobností s ovlivnil nejen hudební život, zasloužil se především o založení Pražské konzervatoře roku 1811, kterou řídil až do své smrti. Napsal mnohé učebnice pro hudebníky a věnoval se i technickému vylepšení hudebních nástrojů, mezi něž patřil i lesní roh. Z Weberova díla byl vybrán Hornový sextet, který provedli členové České filharmonie s náležitou barevností, pečlivou dynamikou a technickou jistotou. Slavnostní pochod s pěknou melodií představil Weberův talent stejně jako úvodní i závěrečné fanfáry, členy ČF provedené vskutku brilantně.

, foto Jan Žirovnický

Hornový soubor ještě exceloval v krátké pozdně renesanční skladbě Jana Campana Vodňanského (1572–1622) Rorando Coeli (Nebeská rosa), která se váže s adventním obdobím při ranních mších – rorátech. Oddanost a očekávání zaznělo z této skladby velmi zřetelně. Slavné Ave Maria Charlese Gounoda inspirované Preludiem Johanna Sebastiana Bacha známe z nejrůznějších úprav i provedení. Eva Esterková zazpívala latinský text modlitby vroucně s náležitým výrazem, Pavel Bořkovec Quartet zde bohužel nebyl zcela souznějící a místy hlas téměř překrýval. Ve vánočně laděném Panis Angelicus (Chléb andělů) Césara Francka byl úvod kvarteta mírnější a sopranistka se plně ponořila do zpívaného textu, výtečný výkon provázely smyčce již srozumitelněji.

Ještě jedna píseň pro adventní čas: Adam Michna z Otradovic a jeho Nebeští kavalérové, píseň ze sbírky Loutna česká. Raně barokní píseň byla v podání Evy Esterkové nádherná ve své prosté, velmi sdělné melodické lince s prosbou o ochranu nebeských kavalírů – archandělů. Slavnostní a radostné poselství vyzpívala opravdu jedinečně i s provázejícími opět výbornými smyčci. Advent a Adeste fideles, připisovaná anglickému baroknímu skladateli Johnu Francisi Wademu; hornisté s vážností dodali lesk této skladbě, čímž korunovali adventní večer a právem sklidili vřelý potlesk publika, které ocenilo kvalitně sestavěný a výborně provedený koncert. Na závěr patřil přídavek v podobě nejznámější koledy Tichá noc, k níž nastoupili všichni účinkující a po výzvě pěvkyně Esterkové hráli a zpívali účinkující společně s publikem. Krásný večer s krásnou hudbou zahájil adventní čas a dotkl se všech srdcí v liteňské Čechovně.

Sdílet článek: