středa, 28. květen 2014

Za kvalitou do Kutné Hory

Napsal(a) 

Jiří Bárta Jiří Bárta
Ve dnech 7. až 14. června bude Kutná Hora dějištěm sedmého ročníku komorního festivalu zaštítěného charismatickou osobností cellisty Jiřího Bárty. Coby umělecký ředitel projektu s mezinárodním přesahem dokáže vždy pozvat zajímavé umělce a vytvořit několik vzrušujících projektů. Vzrušující je koneckonců i rámec akce. Muzikanti se totiž nezřídka poznají až  po příjezdu do starobylého města a během několika dnů musí spolu nastudovat někdy i několik programů. Zajímavé bude už preludium 7. června, kdy ad hoc sestavená komorní formace v čele s houslistkou Corine Chapelle a klarinetistou Michelem Raisonem zahraje mimo jiné Mozartův pozdní Kvintet A dur, K 581. Hlavní souborem festivalu bude Bennewitzovo kvarteto, které vystoupí na třech koncertech. Nejočekávanější bude asi provedení Janáčkova 2. smyčcového kvartetu „Listy důvěrné“. Závěrečný, čistě dvořákovský koncert 14. 6. v Chrámu sv. Barbory věnoval Jiří Bárta památce houslisty Josefa Suka.  Na něm si zahraje cellový koncert, klavírní zazní v podání Konstantina Lifschitze, pravidelného hosta festivalu, a houslovou romanci uvede hvězda kutnohorské „hudební dílny“ – Corinne Chapelle. Zvlášť pak upozorňuji na unikátní šanci slyšet 13. 6. v jednom večeru  tři Beethovenova klavírní tria v poučeném pojetí trojice Chapelle – Lifschitz – Bárta.  Ve středu 11. 6. pak nabídnou pořadatelé „k Roku české hudby výchovně nevýchovný koncert klasické hudby pro děti a mládež“ s provokativním programem: Jesus´ Blood Never Failed Me Yet od Gavina Bryarse.  (www.mfkh.cz)

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života  jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.

Komentáře

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.