středa, 2. listopad 2016

Vzpomínka na Petra Ebena

Napsal(a) 

Petr Eben, foto Pavel Vácha Petr Ebenfoto: Pavel Vácha

Svatojakubský podzim je na přelomu léta a začátku pražské hudební sezóny vedle mezinárodního varhanního festivalu druhou přehlídkou, jíž vstupuje společnost Svatojakubské Audite Organum do konkurence bohaté nabídky pořadatelů koncertů. V kostele sv. Jakuba na Starém Městě, těžícím po léta hudební prestiž z velkých varhan, se v rámci tohoto druhého skromnějšího festivalu sešlo publikum při vzpomínce na Petra Ebena, od jehož odchodu právě ten den, 24. října, uplynulo devět let. Nebyla to žádná tryzna pro zasvěcené – v auditoriu byli určitě rovněž náhodní posluchači a i jim tento zcela regulérní koncert přinesl plnou hodnotu.

Program byl šikovně sestaven z varhanní a vokální hudby různých autorů a zaokrouhlen na začátku a na konci zpěvem dětského sboru Radost dole v chrámové lodi, před kněžištěm. Právě toto těleso vedené Janem Pirnerem bylo tím hlavním účinkujícím zhruba sedmdesátiminutového koncertu, s ním ovšem také varhaník Vladimír Kopáček. Úvod byl zpívaný, autoři Rupert Lang jako moderní a Giovanni Gabrieli za staré mistry. Sbor se představil v tom nejlepším světle, jako dobře sezpívaný, dobře intonující, motivovaný a dostatečně suverénní. Z kůru později zpíval drobnější duchovní skladby Otmara Máchy, Jana Nováka a Lea Delibese, melodické, jasné, posluchačsky vděčné. Ze sólových varhanních skladeb zazněl impozantní Final B dur Césara Francka, Bachův chorál a Moto ostinato z Ebenovy Nedělní hudby – proslulý kus, jemuž by (zejména takto bez kontextu dalších vět) ovšem přece jen slušelo ještě víc naléhavosti a zřetelnější tah. Ebenova Truvérská mše pro sbor, zobcové flétny a kytary zazněla už zase dole v lodi. Jednoduché, upřímné vyznání, výrazně zpěvné, podepřené jedinečnými melodiemi, živá hudba, která se v křesťanských společenstvích zpívá s naprostou samozřejmostí i zcela amatérsky, autorova trefa do černého, již v podstatě zlidovělá. Není to jeho dílo nejdůležitější, ale naprosto charakteristické.

U Jakuba se na Petra Ebena vzpomínalo logicky. Tamní varhanicí je Irena Chřibková, která je dlouhá léta jeho zasvěcenou a oddanou interpretkou. V programu Svatojakubského podzimu mu obdobně věnovala jeden koncert už i loni. Plány na příští rok s tím počítají také, možná dokonce ve větším měřítku. Petr Eben, který zanechal v české hudbě výraznou stopu jako skladatel a interpret, ale neméně také jako vzácný člověk, si to zaslouží.

Petr Veber

Novinář, hudební a operní kritik, autor textů o hudbě a hudebnících, absolvent hudební vědy na Karlově univerzitě. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 byl pak deset let v Českém rozhlase vedoucím hudební redakce stanice Vltava. Je jedním z průvodců vysíláním stanice D dur. Spolupracovníkem Harmonie se stal hned v počátcích existence časopisu. Přispíval a přispívá také do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života. Nejenže za ní rád cestuje, ale také ji ještě stále rád poslouchá.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.