čtvrtek, 1. květen 2014

Vzpomínka na mistra nenápadného řemesla

Napsal(a) 

Ján Melicher Ján Melicher
Dne 20. března 2014 zemřel profesor konzervatoře Jana Deyla a střední školy pro zrakově postižené v Praze, ladič Ján Melicher. Po celý život se tento tichý a nenápadný nevidomý muž věnoval oboru stejně skrytému a nenápadnému, jako byl on sám – ladění klavírů.  Většina lidí ví, že existují ladiči klavírů, netuší ovšem, že za každým klavírním vystoupením, každým nahráváním či soutěží, kde je použit klavír, stojí několikahodinová práce ladičského mistra. Je to on, kdo má za úkol připravit nástroj tak, aby vyhovoval požadavkům sólisty, případně hudebního režiséra. Jeho úkolem je, aby i po mnohahodinovém nahrávání nástroj zněl stejně, aby jeho zvuk byl čistý a technický stav optimální. Jeho práce je tak skrytá a nenápadná, že mnoho lidí ani netuší, že téměř při všech koncertech a soutěžních vystoupeních je v zákulisí přítomen ladič pro případ závady na nástroji či na ladění. Žádný přístroj na světě nenahradí citlivé ucho ladičského mistra ani jeho téměř matematickou přesnost a logiku, se kterou pracuje. Klavíry jsou totiž podobné jako lidé – každý je trochu jiný, každý má jiné akustické i technické vlastnosti a jen člověk mající velmi citlivý sluch a mnoho zkušeností může rozhodnout, kdy je nesoulad zvuku způsoben rozladěním nástroje a kdy akustickými vlastnostmi strun či jiných vlastností klavírů. Je nasnadě, že pro obor ladič klavírů musí mít člověk vynikající sluchové dispozice. Snad právě proto bývá tento obor doménou lidí nevidomých či těžce zrakově postižených. Absence zraku je u nich totiž vyvážena sluchovou citlivostí a brilantními schopnostmi paměťovými.

Studium ladění je v České republice možné pouze na jediné škole: Konzervatoři Jana Deyla a střední škole pro zrakově postižené. Škola má více než stoletou tradici ve vzdělávání zrakově postižených studentů, byla založena v roce 1910 a vzdělávala žáky v předmětech literárních, hudebních a rukodělných. Ti, kteří byli hudebně nejvíc nadaní, mohli studovat hudbu na pražské konzervatoři. V roce 1924 se na škole začal vyučovat obor ladění a od roku 1931 se již vyučovalo i hudbě. Žáci mohli do svých 22 let složit státní zkoušku, zpočátku před státní zkušební komisí na pražské konzervatoři. Situace se změnila v roce 1948, kdy byla škola přejmenována na Hudební školu pro slepé a získala celorepublikovou působnost. Kromě studentů z bývalé ČSSR zde byli vzděláváni i žáci zahraniční. Od roku 1960 existovalo zařízení jako Střední hudební škola internátní a Odborná ladičská škola internátní, od roku 1976 se škola transformovala v Konzervatoř pro zrakově postiženou mládež a Odbornou ladičskou školu pro zrakově postiženou mládež.  Současný název Konzervatoř Jana Deyla a střední škola pro zrakově postižené nese od roku 2006.

Ján Melicher Ján Melicher

Během této dlouhé historie zde vyučovali obor ladění takoví mistři jako B. Novák, J. Trdla, B. Lancinger (od roku 1948), F. Podlucký (od roku 1950), Fr. Procházka a další. V roce 1967 byl obor ladění prodloužen na čtyři roky a stal se oborem maturitním. Přestože škola několikrát změnila svůj název, je čtyřletý maturitní obor zachován i v současné době. Vedle něj existuje i nematuritní dvouletý ladičský obor, určený zejména pro velmi nadané žáky, kteří nemohou vykonat maturitní zkoušku.

Ján Melicher přišel na Hudební školu pro slepé v Praze ze školy v Brně, kde studoval, poté co po zranění při fotbale přišel o zrak. V Praze patřil k vynikajícím studentům a připravoval se na dráhu hudebního pedagoga - hrál skvěle na klavír. Protože všichni studenti školy měli v té době povinnou výuku ladění klavírů, měl Ján Melicher možnost seznámit se i s tímto oborem a velmi brzy se v něm začal prosazovat. Po maturitě tak nastoupil na další studium ladění u profesora Františka Podluckého. V roce 1961 se stal ladičem orchestru FOK a České filharmonie. Spolupracoval zde s předními českými i světovými klavíristy. Legendou je jeho práce pro klavíristu Svjatoslava Richtěra, který vždy, když koncertoval v Praze, vyžadoval pouze služby Jána Melichera. Ladičem dvou předních českých orchestrů i dalších kulturních institucí zůstal Melicher mnoho let. K této prestižní práci přibyla v roce 1967 další – stal se profesorem ladění na škole, kterou vystudoval – Odborné ladičské škole internátní pro mládež s vadami zraku. Působil zde do roku 2009, kdy ze školy na vlastní žádost odešel. Během více než 30 let pedagogické praxe vychoval desítky studentů, vynikajících odborníků, které zasvětil do tajů ladičského řemesla a připravil je pro budoucí povolání. Už z pouhého výčtu absolventů oboru ladění, který od roku 1995 do svého odchodu ze školy Ján Melicher vedl, je patrné, že jeho zásluha o rozvoj tohoto řemesla je mimořádná. Velmi intenzivně jsme si to uvědomili při posledním rozloučení, které se konalo 26. března 2014 v kapli Sv. Václava na Olšanských hřbitovech. Tam přišli vzdát poslední poctu svému učiteli nejen kolegové ze školy, ve které působil, ale především mnoho jeho žáků.

Nejnovější od Markéta Kozinová

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.