Starobylou krásu pandemie nezničila

Vládní opatření na 11. ročník mezinárodního festivalu pravoslavné duchovní hudby Archaion Kallos dolehla poměrně citelně. Přesto tato tradiční podzimní událost svůj cíl splnila. Svým posluchačům nabídla starobylou krásu křesťanského Východu. A aspoň na čas dovolila zapomenout na nepříjemné zprávy, které se na nás v poslední době valí. Skoro by se chtělo říct, že význam festivalu byl aktuálnější než kdykoli předtím. Dovolil povznést se nad starosti současného světa a nalézt útěchu „v jiných dimenzích“.

Archaion Kallos v překladu do češtiny znamená „starobylá krása“. První příležitost ji okusit návštěvníci festivalu dostali při celonočním bdění, které proběhlo 30. září v chrámu Narození Přesvaté Bohorodice v Malé Chuchli v Praze. Autentičtější prostředí pro pravoslavnou duchovní hudbu si lze jen těžko představit. Posluchači společně s pravoslavnými věřícími dostali jedinečnou možnost zažít to, co v podstatě každou noc prožívají mniši na Svaté hoře Athos. Zážitek to byl o to mimořádnější, že podobné bohoslužby jsou v českém prostředí velmi vzácné.

Potemnělým chrámem osvětleným svíčkami se nesly byzantské melodie v podání řeckých pěvců Konstantinose Fotopouluse a Fotiose Kalyvase v doprovodu členů pražského Philokallia Ensemble. Během několikahodinové, kadidlem provoněné bohoslužby, která trvala až do jedné hodiny ranní, se přítomným otevíraly dimenze, při kterých (bez ohledu na jejich náboženské vyznání) zapomínali na pozemský svět i s jeho problémy. Tentam byl koronavirus, tytam byla čím dál se zpřísňující vládní nařízení. Dlouhé, táhlé melodie nabízely únik od toho všeho. A i když se s dozněním posledních tónů lidé vraceli do svých domovů a zpět do pozemských sfér, jistě v nich hudební a duchovní zážitek dlouho přetrvával.

, foto Archaion Kallos

Další koncerty na programu se ale musely upravit dalším vládním nařízením. V historii festivalu se tak poprvé uskutečnil koncert online. Na dálku z Řecka během streamovaného programu řeckou duchovní lidovou hudbu nabídli aténští hudebníci Gerasimos Papadopoulos a Alexandra Papastergiopoulou. To, co vzniklo jako náhradní řešení, se ukázalo být velkým kladem. Domácí, takřka neformální atmosféra vtiskla koncertu nový rozměr. A vlastně se také jednalo o autentické prostředí. Gerasimos Papadopoulos hrál na oud (orientální loutnu) a Alexandra Papastergiopolou hrála na perkuse a violoncello. Oba zpívali písně, které si ve svých domovech zpívají obyvatelé Řecka a Kypru. Přičemž tyto písně jsou ovlivněny východokřesťanskou duchovností. „Byla to obrovská příležitost sdílet naše tradiční melodie s vynikajícími pražskými posluchači. Navzdory dálce jsme cítili zvláštní spojení s našimi českými přáteli. Jejich zprávy po skončení koncertu byly více než dojemné,“ hodnotí Gerasimos Papadopoulos.

Další vystoupení letošního ročníku Archaion Kallos se bohužel musely přesunout na dobu pro koncerty příhodnější. Po skončení epidemie se zájemci můžou těšit na Poctu Čajkovskému, během které zazní nejlepší skladby, které jeden z nejvýznamnějších ruských skladatelů vytvořil pro liturgii sv. Jana Zlatoústého. Poslechnou si také to, jak své niterné duchovní prožitky do not zapsaly ženy – německá mystička sv. Hildegarda z Bingenu a byzantská básnířka a skladatelka sv. Kassia z Konstantinopole. Koncert srovná duchovní prožívání křesťanského Západu a Východu. A na své uvedení počká i koncerty Filokalie dneška a Hesychasmus – hudba (z) ticha, při kterých zazní hudba inspirovaná byzantskou duchovností. Některé skladby zazní v české, a dokonce i světové premiéře. Jistou „ochutnávku“ těchto skladeb ale nabídne i Český rozhlas, který již pořídil jejich nahrávku.

Festival Archaion Kallos ale nejsou jen koncerty. Online proběhla přednáška přední rakouské muzikoložky Niny-Marie Wanek o muzikologovi Egonu Wellesovi, který se zabýval byzantskou hudbou. Zájemci se mohli zúčastnit i workshopu umění interpretace byzantského chorálu, který vedla muzikoložka a profesorka Aristotelovy univerzity v Soluni Marie Alexandru společně se zpěvačkou a lektorkou byzantského zpěvu Evanthie Vavoulioti a ředitelem festivalu Archaion Kallos Mariem Christou. „Jsem moc rád, že i přes složité podmínky na workshop dorazilo dost zájemců. Z toho se dá usuzovat, že zájem o byzantskou hudbu u nás roste,“ říká Christou a pokračuje: „Ostatně s velkým zájmem se setkal i festival jako takový. Mám radost, že i v současné situaci se podařilo Archaion Kallos zorganizovat, i když jsme občas museli improvizovat. Festival zkrátka dokázal, že je už tradiční součástí pražských podzimních hudebních událostí,“ uzavírá Marios Christou, který už teď vyhlíží dvanáctý ročník festivalu.

Sdílet článek: