pondělí, 28. květen 2018

Salon ZUŠ: mentoři a mladé talenty spolu na jednom pódiu

Napsal(a) 

Adam Znamirovský, foto Petra Hajská Adam Znamirovskýfoto: Petra Hajská

Pražské jaro zařadilo na čtvrtek 24. května 2018 do svého festivalového programu pozoruhodnou akci, nazvanou Salon ZUŠ. V podtitulu jsme se mohli dočíst, že se jedná o koncert, který je „oficiálním představením stipendijního mentoringu uměleckého vzdělávání MenART“ a že se tento koncert koná „symbolicky v den ZUŠ OPEN“.

Festival ZUŠ OPEN pořádal letos už druhým rokem Nadační fond Magdaleny Kožené. Jedná se vlastně o happening, jehož cílem je prezentovat základní umělecké školy mimo školní prostory a posílit jejich respekt. Letos tento festival proběhl ve 330 městech a zúčastnilo se ho 400 škol. Magdalena Kožená vidí poslání základních uměleckých škol v širším společenském kontextu. Tyto školy pro ni nejsou jen „základnou pro vyhledávání a rozvoj nadaných dětí, ale i unikátním zázemím pro rozvoj kulturnosti celé české společnosti.

David Mareček a Magdalena Kožená, foto Petra Hajská David Mareček a Magdalena Koženáfoto: Petra Hajská

Zatímco festival ZUŠ OPEN už vešel mezi našimi uměleckými školami dostatečně ve známost, o projektu MenART toho zatím mnoho nevíme. V programové brožuře Pražského jara se dočteme, že „MenART je nový unikátní roční stipendijní program mentoringu uměleckého vzdělávání, který nabízí žákům základních uměleckých škol a jejich pedagogům příležitost roční práce s výraznými uměleckými osobnostmi.“ Role mentorů čtyřiceti vybraných studentů a jejich pedagogů se ve školním roce 2018/19 ujme devět našich předních umělců, kteří reprezentují klasickou hudbu, autorskou tvorbu a výtvarný obor: dirigent Tomáš Netopil, operní pěvkyně Kateřina Kněžíková, klavírista Ivo Kahánek, skladatelka a klavíristka Beata Hlavenková, zpěvačka Lenka Nová, violoncellistka Terezie Kovalová a výtvarníci Maxim Velčovský, Petr Nikl a Milan Cais.

Adam Znamirovský a Ivo Kahánek, foto Petra Hajská Adam Znamirovský a Ivo Kahánekfoto: Petra Hajská

Pro hudební produkci Salonu ZUŠ vybralo Pražské jaro atraktivní koncertní sál Anežského kláštera (v prostorách před sálem byly vystavené práce žáků výtvarného oboru). Koncert sám nabídl program více než pestrý. Zahájil ho osmiletý Adam Znamirovský, žák Markéty Cibulkové ze ZUŠ Praha 4 – Jižní Město, který v Bartókově Sonatině Sz. 55 a v Coplandově Kočce a myši předvedl svou obdivuhodnou muzikálnost i úžasnou prstovou techniku. Po Znamirovském vystoupil jeho mentor Ivo Kahánek s Beethovenovou Sonátou c moll op. 13 „Patetickou“. Výrazově vyzrálým a technicky dokonalým provedením tohoto díla Ivo Kahánek jen znovu potvrdil, že je oprávněně řazen mezi naše nejlepší pianisty. Oba umělci pak společně zasedli ke klavíru, aby zahráli čtyřruční skladbu Laideronnette, císařovna pagod z cyklu Má matka husa Maurice Ravela. I když bývá při čtyřruční hře zvykem hrát z not, jsem si téměř jistý, že Adam, který byl u primu, se do not ani nepodíval a že hrál tuto pětistránkovou skladbu zpaměti. Určitě pro něho zůstane životním zážitkem, že si zahrál na prestižním pražském pódiu s jedním z našich nejznámějších klavíristů. Vedle Adama Znamirovského a Ivo Kahánka vystoupila v první polovině koncertu pěvkyně Jarmila Balážová. Ta byla – cituji z programové brožury – „speciálním hostem mentorky Kateřiny Kněžíkové, která ji požádala o účinkování s ohledem na svůj požehnaný stav.“ Jarmila Balážová zazpívala tři árie: z Mozartovy opery Cosi fan tute, z Rossiniho Lazebníka sevilského a z Thomasovy Mignon. Její projev rozhodně nebyl nezajímavý, ale ne úplně všechno jí vyšlo tak, jak by si asi sama přála. Zvláštní ocenění si při jejím vystoupení zasloužil její doprovazeč Ivo Kahánek. Doprovodný klavírní part si totiž co do technické obtížnosti – především v Mozartovi – moc nezadal s „Patetickou“.

Ivo Kahánek a Jarmila Balážová, foto Petra Hajská Ivo Kahánek a Jarmila Balážováfoto: Petra Hajská

Druhá část koncertu patřila dalším dvěma mentorkám MenARTu: zpívající klavíristce a skladatelce Beatě Hlavenkové a zpěvačce Lence Nové. Beata Hlavenková zahrála ukázky ze svého alba Theodoros a zazpívala píseň na text Bohuslava Reynka. Album Theodoros, které vydala před pěti lety, vzbudilo velkou pozornost: mj. získalo cenu Anděl v kategorii Jazz & blues a nominaci na cenu Independent Music Award v kategorii Concept album. Klavírní skladby, které Beata Hlavenková přednesla, byly velmi osobité a vypovídaly o skutečně nevšedním talentu a pozoruhodných tvůrčích schopnostech umělkyně. Na závěr koncertu zazpívala Lenka Nová za klavírního doprovodu Beaty Hlavenkové čtyři písně na texty Michala Horáčka ze svého alba Čtyřicítka, vydaného na podzim roku 2016. Její přednes byl velice emotivní a působivě „rozpohybovaný“, ale textům písní, bezpochyby kvalitním, nebylo bohužel příliš rozumět.

Beata Hlavenková a Lenka Nová, foto Petra Hajská Beata Hlavenková a Lenka Nováfoto: Petra Hajská

Koncert vyvrcholil slavnostním přípitkem na zahájení projektu MenART. K účinkujícím umělcům – Ivo Kahánkovi, Beatě Hlavenkové a Lence Nové – se na pódiu připojili další významní protagonisté: Magdalena Kožená, Dana Syrová z Nadačního fondu Magdaleny Kožené a Libor Winkler, řídící partner RSJ.

Moderovat takto pestrý program určitě nebylo nic lehkého. O to větší obdiv patří moderátorovi koncertu Pavlu Trojanovi, tiskovému mluvčímu Pražského jara. Jeho průvodní text byl pečlivě připravený, jazykově nesmírně kultivovaný, lidský, vtipný a jeho dikce přímo vzorová. K tomu všemu ještě dokázal zvládat všechno to roztodivné dění a hemžení na pódiu s přehledem a s úsměvem. Kdyby chtěli manažeři MenARTu někdy hledat mentora pro moderování, mají se na koho obrátit.

Věroslav Němec

Hudební editor a redaktor, klavírista (bývalý), pedagog (bývalý), muzikolog, hudební publicista. V letech 1975 – 2000 pracoval v hudebním nakladatelství Supraphon (1989–91 šéfredaktor, 1998–99 ředitel, 1999–2000 místopředseda představenstva). Od roku 2000 je šéfredaktorem hudebního nakladatelství Amos Editio, které v roce 2012 získalo pod jeho vedením prestižní Cenu České hudební rady. Jako pianista vystupoval v klavírním duu se svou manželkou Jitkou. S časopisem Harmonie spolupracuje od roku 1999. Ve svých textech, jichž vyšlo v Harmonii přes 500, se věnuje především klavírní interpretaci.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.