pátek, 25. září 2015

Proti proudu

Napsal(a) 

Vizuál festivalu Moravský podzim Vizuál festivalu Moravský podzim

Když jsem 9. září navštívil tiskovou prezentaci festivalu Moravský podzim (původně se jmenoval Mezinárodní hudební festival Brno; založen v roce 1966), nemohl jsem se zbavit myšlenky, že musím napsat alespoň krátkou úvahu.

Několik desetiletí plul brněnský festival v podstatě v proudu českých univerzálních festivalů klasické hudby. Sice kvůli omezeným finančním možnostem byl sice na chvostu exkluzivní rodiny, ale filozofií se moc nelišil například od Pražského jara. Všechny v českém měřítku velkokapacitní festivaly se snaží o kvadraturu kruhu – uspokojit majoritu, mít vyprodané sály a přitom nerezignovat na progresi. Jistoty doplňují dramaturgickými lahůdkami, novinkami, snahou o překvapení. Ne vždy to dopadne pozitivně a ne vždy je jasná hranice. Rozpočet pak rozhoduje o míře „hvězdnosti“. (V tomto směru jednoznačně dominují Pražské jaro a Dvořákova Praha. Ne vždy se však „hvězdnost“ potvrdí.)

Po převzetí Moravského podzimu se vedení Filharmonie Brno rozhodlo jít opačnou cestou, proti hlavnímu proudu. Možná to bylo z nutnosti, protože rozpočtu Pražského jara nebo Dvořákovy Prahy těžko někdy dosáhne, ale ambicí brněnského festivalu je propojovat hudební světy, nabízet zajímavou hudbu 20. století, současnosti i klasickou klasiku. (Určitá míra hvězdnosti bude však přítomna i v Brně – Simon Trpčevski, Colin Currie, účast skladatelů Erkki-Sven Tüüra, Justè Janulyté, Van der Aa.) To vše ale v relativně špičkové interpretaci. Takový koncept by mohl připomínat pražské Struny podzimu, ale oba festivaly jdou jinými cestami. Mimo jiné i tím, že zatímco u Strun podzim se zastoupení hudby, kterou bychom mohli včlenit do klasického světa, zmenšuje, pro Moravský podzim je tento hudební svět základním pilířem. Je mi sympatické, že se u nás etabluje velký festival (20 projektů se uskuteční mezi 3. až 16. říjnem), pro nějž není experiment jen doplňkem. Možná je to riziková cesta, ale odvaha pořadatele je mi sympatická. Nějak si neumím představit, že by pražský velký festival bojující o posluchače nabídl například Visions de l´Amen Oliviera Messiaena nebo klavírní recitál s „obskurní“ dramaturgií Nietzsche – Liszt – Tolstoj – Pasternak – Skrjabin… Navíc Moravský podzim v duchu své historie pořádá na rozdíl od konkurence hudebněvědné kolokvium. Symbolicky pak působí rámec festivalu, kdy na počátku se Česká filharmonie, slavící 120 let, představí coby ideální strážce české tradice (Suk – Janáček – Dvořák), konec bude na bedrech Filharmonie Brno, jež slaví v této sezoně šedesátku a která bude mít snad už v roce 2017 konečně svůj nový, supermoderní sál, a její program je jakoby pohledem do budoucnosti (Debussy – Tüür – Stravinskij).

„Program letošního ročníku by se z velké části dal nadepsat jako HUDBA +, proto jsme mu přiřkli přívlastek multimediální. Zdůrazňujeme tím snahu hledat nejrůznější souvislosti mezi hudbou a dalšími uměleckými obory,“ vysvětlil dramaturg Filharmonie Brno a festivalu Moravský podzim Vítězslav Mikeš. Rozhodně není náhoda, že byl tento hudební festival oceněn mezinárodní porotou a získal značku EFFE 2015–2016. Přál bych Brňanům, aby „svůj“ festival vnímali nejen jako multimediální, ale i jako mimořádný!

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Harmonie vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČRNadace Český hudební fondNadace Leoše JanáčkaNadace Bohuslava Martinů

 

Naši partneři

Muzikus - magazín nejen pro muzikantyAlterecho - platforma pro současnou hudební kulturu

Chcete inzerovat? Máte dotaz?

+420 266 311 701

Novinky emailem

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.