čtvrtek, 16. listopad 2017

Pěvecká soutěž v Karlových Varech je rodinné stříbro

Napsal(a) 

Zuzana Zámečníková, foto Jan Borecký Zuzana Zámečníkováfoto: Jan Borecký

Mezinárodní pěveckou soutěž Antonína Dvořáka pořádá v Karlových Varech od roku 2001 jako svou hlavní aktivitu Mezinárodní pěvecké centrum Antonína Dvořáka, začátky soutěže však sahají až do šedesátých let minulého století. Vypravila jsem se do Karlových Varů na dva závěrečné dny pěvecké soutěže Antonína Dvořáka už potřetí, lépe řečeno: teprve potřetí. „Teprve“ proto, že se soutěž konala už po dvaapadesáté. Devadesát mladých pěvců přijelo do Karlových Varů, aby tu soutěžili podle daných pravidel v kategoriích Píseň, Junior a Opera. Kategorie Junior se mohou zúčastnit pěvci do čtyřiadvaceti let, ostatní kategorie jsou omezeny věkem pětatřiceti let. Soutěž je tříkolová a ve finálním kole zazpívá účastník árii podle svého vlastního výběru. Před dvěma lety přibyla ještě kategorie Operní naděje, do níž se hlásí pěvci mezi šestnácti a dvaceti lety z České republiky a ze Slovenska. Krásné lázeňské město k soutěži neodmyslitelně patří a případné chladnější a deštivé počasí nemůže atmosféru ojedinělého projektu nijak poškodit.

Ředitel soutěže Alois Ježek, který je jejím jediným stálým zaměstnancem, ji připravuje se svým malým tříčlenným týmem, jenž je v době, kdy probíhá, opravdu plně vytížen. Na druhé straně právě úzká spolupráce minimálního počtu pracovníků a jejich vstřícný přístup ke členům poroty a k účastníkům soutěže umožňuje pružné fungování sekretariátu a stává se součástí genia loci.

Mnoho laureátů či vítězů karlovarské soutěže se již velmi dobře uplatnilo v operní oblasti, někteří z nich se mezitím stali jejími porotci. Jmenujme alespoň Gabrielu Beňačkovou, Editu Gruberovou, Magdalénu Hajóssyovou, Evu Urbanovou, Danu Burešovou, Romana Janála, Pavola Bršlíka, Marinu Domašenko, Janu Sýkorovou, Kateřinu Kněžíkovou, Lívii Vénosovou, Adama Plachetku, Richarda Samka, Barboru Pernou a z předloňského ročníku barytonisty Borise Prýgla a Romana Hozu.

Soutěž má podporu svého regionu a záštitu jí poskytl i prezident Miloš Zeman a ministr kultury Daniel Herman. Uděluje s pomocí svých stálých donátorů a příznivců nejen čestné ceny, ale také některá finanční ohodnocení, nutně by však potřebovala generálního sponzora, který by jí zajistil stabilní finanční zázemí. Soutěže se každoročně zúčastňuje kolem sta soutěžících, jimž je třeba zajistit ubytování, korepetice, veškerý servis. Kromě českých účastníků jsme zde letos mohli potkat mladé zpěváky z patnácti zemí. Soutěžní porotu vedl už po čtrnácté Peter Dvorský, hostem soutěže byl Joan Holender, bývalý ředitel Vídeňské státní opery.

Woongyi Lee, foto Jan Borecký Woongyi Leefoto: Jan Borecký

Zúčastníte-li se karlovarského klání pouze při finálovém kole kategorií Junior a Opera, chybí vám kontinuita soutěžních vystoupení od prvních kol soutěže, znalost curricula vitae i repertoáru soutěžících a jste odkázáni jen na srovnání výkonů ve finále a na závěrečném koncertě vítězů a laureátů. Většina účinkujících podá na koncertě z pochopitelných důvodů lepší, uvolněnější výkon, ale není tomu tak ve všech případech. Zajímavým zážitkem bylo pro mne vystoupení Sonii Warzyńské, která zvítězila v kategorii Opera. Její finálové vystoupení s árií Micaely mne příliš nezaujalo, na koncertě ji však zazpívala velmi dobře, zněle a vyrovnaně. Jako jediná z účinkujících vystoupila dvakrát a potěšila auditorium árií Rusalky o měsíčku, za niž jí byla udělena Cena Antonína Dvořáka za nejlepší interpretaci árie z Dvořákovy opery a také Cena Národního divadla Brno, jíž je hostování v některém operním představení. Opačný dojem na mne udělal Sviatoslav Vynnyk z Ukrajiny, který získal první cenu v kategorii Junior Muži a stal se dokonce absolutním vítězem soutěže. Zopakoval árii Giorgio Germonta z Traviaty v určité nepříliš kontrolované tenzi. Přesvědčivě obhájila své umístění, první cenu v kategorii Junior Ženy, Zuzana Zámečníková, když zazpívala na pozoruhodné úrovni Mařenčinu árii Ach, jaký žal ze Smetanovy Prodané nevěsty. Získala Cenu Jarmily Novotné a Cenu Carangelo Belcanto Academy I. Výborně se ve finále i na koncertě uvedl Artur Mateusz Garbas se svým Figarem (Tutto e disposto...) a získal Cenu Národního divadla, jíž je nastudování role nebo hostování v představení, a také Cenu Společnosti Antonína Dvořáka Praha za interpretaci Dvořákovy písně. Jeho krajanka, Polka Anna Thun, nositelka třetí ceny kategorie Opera zazpívala svým temným altem árii Ulriky z Maškarního plesu, Zuzana Kopřivová, třetí v kategorii Junior, byla okouzlující Markétkou v její šperkové árii. Vítěz kategorie Opera Muži jihokorejský tenorista Woongyi Lee, který studuje v Německu, přednesl svým krásně barevným jednolitým a ušlechtilým lyrickým tenorem Faustovu árii Salut, demeure chaste et pure... a získal Cenu Pražského jara, na němž vystoupí v roce 2018 nebo o rok později. Působivou Končakovnou z Knížete Igora byla Ruska Evgeniya Kuznetsova, druhá v kategorii Opera, kterou uvidí a uslyší během následujících dvou let diváci Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni. U stejně umístěné Lucie Vagenknechtové (Cena Gustava Mahlera) převládal v árii z Puciniho Manon výraz nad hladkostí zpěvního vyjádření. V závěru koncertu zazněl Calafův zpěv Nessun dorma z Pucciniho Turandot v podání ruského tenoristy Kirilla Matveeva, nositele druhé ceny kategorie Opera. Zpíval ji naplno od začátku až do konce, bez jakéhokoli dynamického či výrazového odstínění, bez přemýšlení o možnostech ekonomického zacházení s hlasem, které pěvci dovoluje pokračovat v jeho kariéře déle než jen několik let. Byla bych jej ráda slyšela ve druhém kole soutěže jako Prince z Rusalky nebo Tamina z Kouzelné flétny.

Sonia Warzyńska, foto Jan Borecký Sonia Warzyńskafoto: Jan Borecký

Kategorie Píseň se letos zúčastnilo jen jedenáct pěvců. I tak byla práce poroty víc než náročná, nejvíc vysilující musí být první vyřazovací kolo. Porota sleduje soutěžící od začátku a má možnost je slyšet v rozdílných ukázkách. Potom může být i shovívavá, když se jim něco ve finále nepovede – na rozdíl od těch, kteří pěvce slyší jen v posledních dvou dnech soutěžního setkání. Nejdůležitějšími cenami karlovarské soutěže jsou bezesporu ceny českých a slovenských operních divadel, které pěvcům umožňují, aby si své síly vyzkoušeli na jejich jevištích. A samozřejmě také ceny rozhlasových stanic - pražské a plzeňské, v nichž budou vybraní pěvci natáčet. Letos si shodou okolností obě vybraly dvaadvacetiletého Vojtěcha Šemberu, nositele třetí ceny kategorie Junior.

V březnu příštího roku pořádá Mezinárodní pěvecké centrum v Karlových Varech již po dvaadvacáté mistrovské kurzy, které jsou zároveň přípravou dalšího ročníku karlovarské soutěže.Tentokrát s Evou Randovou, Jürgenem Hartfielem a Antoniem Carangelem. Soutěž skončila, ať tedy žije ta příští...

Olga Janáčková

Muzikoložka, teatroložka, operní režisérka, hudební a divadelní kritička a organizátorka. Studovala hudební a divadelní vědu na Filozofické fakultě tehdejší Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně, sólový zpěv na brněnské konzervatoři a operní režii na JAMU. V letech 1968–90 pracovala jako odborná pracovnice specializovaná na hudební divadlo v Kabinetu pro studium českého divadla Ústavu pro českou a světovou literaturu Československé akademie věd. Přispívala do samizdatového divadelního časopisu Dialog (1977–80). V letech 1987–89 byla dramaturgyní opery Státního divadla v Ústí nad Labem, pracovala také v Divadelním ústavu Praha. Od roku 1990 soustavně sleduje produkci českých a moravských operních divadel, recenze a články publikuje v odborných médiích.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.