středa, 11. srpen 2021

Ostravské dny pojedenácté představí novou hudbu bez předsudků

Napsal(a) 

Daan Vandewalle na Ostravských dnech 2019, foto Ostravské centrum nové hudby Daan Vandewalle na Ostravských dnech 2019foto: Ostravské centrum nové hudby

„U nové a nejnovější hudby se nesmíme zaleknout obtíží. Nesmíme se dát zahnat na útěk k pasivitě, musíme naopak sami přejít do aktivního útoku a poslouchat tuto hudbu co nejvíc. Jedině tak se naučíme po čase rozlišovat mezi lepším a horším. A pak už se nám nebude zdát všechno stejné, jednotvárné nebo dokonce odpuzující.“

Tato slova, která pronesl skladatel Jan Rychlík ve vysílání Českého rozhlasu v roce 1962, mi připomněla výkonná ředitelka Ostravského centra nové hudby Renáta Spisarová během rozhovoru k tomuto článku. Nejlepší možnost takovéhoto aktivního, zúčastněného poslechu nové hudby v letošním roce bude mezi 19. a 28. srpnem, kdy se Ostrava opět stane de facto světovým centrem současné hudební tvorby v rámci 11. bienále desetidenního festivalu současné hudby Ostravské dny.

Ostravské centrum nové hudby se již dvacet let neúnavně snaží přinášet novou hudbu v co možná nejkvalitnějším provedení, zve špičkové umělce a přední skladatele a vychovává nastupující generaci umělců. Navazuje tak na jedinečnou tradici Varšavského podzimu a letních kurzů v Darmstadtu a Ostravu již nesmazatelně umístilo na mapu současné hudební tvorby. „Ostravské dny jsou oslavou avantgardní minulosti, originální přítomnosti a i toho, co bude zajímat budoucí generace. Jsou místem pro experiment, hledání, inspiraci,“ uvádí průvodní slovo programové brožury. Přináší tvorbu zavedených jmen avantgardní hudby vedle světových premiér děl současných skladatelů i kompozic začínajících tvůrců. Neizolují však „kanonická“ díla od „těch, která si své přijetí musí vydobýt“. Neexistuje tu nic jako více či méně „přístupné“, „lepší“ či „horší“ – vše záleží na výběru a vlastním úsudku každého posluchače. Dramaturgie Ostravských dnů představuje všechny tvůrce – světoznámé i začínající – jako sobě rovné umělce. Díky tomu také nelze vyvýšit žádný program nad ostatní, nelze označit jedno dílo za důležitější než jiné. Ostatně i jeho vedení se takovému přístupu důrazně vyhýbá. Jak by řekl umělecký ředitel Petr Kotík: „Navštivte co nejvíce programů a nechte se při tom vést intuicí.“ Celkem zazní přibližně osmdesát kompozic v podání předních evropských i světových sólistů a dirigentů včetně mnoha premiér nastudovaných za osobní účasti skladatelů.

Miro Tóth, foto Ostravské centrum nové hudby Miro Tóthfoto: Ostravské centrum nové hudby

Festivalový ansámbl Ostrava New Orchestra, založený před čtyřmi lety pro potřeby Ostravského centra jako orchestrální těleso zaměřené na co nejkvalitnější interpretaci nové a experimentální hudby, bude pokračovat i nadále. Letos, ve světle pokračujících opatření, se však orchestr složený z mladých hráčů z celého světa představí v poněkud omezeném složení. Přijede tak přibližně padesát hráčů oproti „běžným“ pětaosmdesáti. „Některé skladatele, kteří měli skladby pro velké orchestry, třeba Františka Chaloupku, jsme poprosili, aby své skladby zredukovali. František se nakonec rozhodl napsat novou skladbu,“ uvádí Renáta Spisarová. Protiepidemická opatření zasáhla také do obsazení skladby Salvatora Sciarrina Studi per l’intonazione del mare, která bude uvedena v rámci závěrečného programu v prostoru Dvojhalí Karolina: „Plánovali jsme provedení pro původní obsazení sta fléten a sta saxofonů. Chtěli jsme zapojit ZUŠky z Moravskoslezského kraje, ale kvůli covidu a zavření škol jsme spolupráci nemohli dotáhnout do konce. Dáváme to dohromady, ale sto interpretů rozhodně mít nebudeme.“ Ostravské centrum si však s podobnými komplikacemi, které ostatně sužují prakticky jakoukoli organizační činnost v kterémkoli myslitelném odvětví, zatím vždy poradilo bravurně a ani částečně omezená kvantita interpretů jistě nijak zásadně neovlivní kvalitu provedené hudby.

Na dvou koncertech věnovaných rezidenčnímu tělesu Ostravská banda zazní mimo jiné nová díla domácích autorů Luboše Mrkvičky, Miro Tótha a Jana Jiruchy. Ve světové premiéře bude také představen Koncert pro klavír č. 2 Petra Bakly, který napsal přímo pro Miroslava Beinhauera a Ostravskou bandu.

Podruhé se na Ostravských dnech také setkáme s pozoruhodným projektem nazvaným Dlouhá noc. Půjde o nepřetržitou osmnáctihodinovou hudební událost s kontinuálním hudebním programem, který zahrnuje mimo jiné návštěvu katedrály, otevřené prostory divadla Jiřího Myrona či masivní čtyřhodinovou „generativní operu“ Milana Guštara. Speciálně pro Hornickou kapelu Stonava, která se s Ostravským centrem představila již na pražském koncertu Tří orchestrů v roce 2016, připravil Alvin Curran skladbu Era Ora, která bude uvedena přímo na Masarykově náměstí. Dalšími již zavedenými programy jsou minimaraton elektronické hudby, na němž letos vedle různorodých nástrojů, přístrojů, a zvukových řešení zazní i mikrotonální tvorba, či duchovně laděný vokálně-instrumentální koncert v Katedrále Božského Spasitele se sborem Canticum Ostrava a hostujícím ansámblem Brno Contemporary Orchestra, které uvede mimo jiné Proroctví Izaiášovo Pavla Zemka-Nováka.

Ondřej Vrabec a Petr Cígler na Ostravských dnech 2019, foto Ostravské centrum nové hudby Ondřej Vrabec a Petr Cígler na Ostravských dnech 2019foto: Ostravské centrum nové hudby

Specifickým programem bude též provedení skladby Black Angels Songs Miro Tótha, věnované rodičům Fedora Gála, které se uskuteční za stmívání na břehu Ostravice. Speciálně pro tuto skladbu vznikl také česko-slovenský Dystopic Requiem Quartet. „Je to společensky angažovaná skladba věnovaná obětem holocaustu, rasové nesnášenlivosti. Za tím vším se ale skrývá velmi subtilní a silná hudba,“ přibližuje Renáta Spisarová.

Závěrečný koncert, na němž bude poprvé hostovat PKF – Prague Philharmonia, přinese kromě jiného dvě rozsáhlé virtuózní kompozice – trumpetista Tamás Pálfalvi se představí v …miramondo multiplo… respektované rakouské autorky Olgy Neuwirth, hornista Ondřej Vrabec je pak sólistou nově dokončeného koncertu pro lesní roh Petra Cíglera (jehož 1. věta zazněla na Ostravských dnech 2019). Skladatel v něm podrývá tradiční chápání lesního rohu jako fanfárového nástroje: „Nástroj je zde používán nezvyklým způsobem – v preparované podobě, kdy zní jen jeho části, v přirozeném ladění, které se střetává v kontrastu s temperovaným laděním orchestru.“

Do Ostravy se také vrací unikátní šestinotónové harmonium firmy August Förster z roku 1937 se třemi manuály, které zde bylo poprvé použito před třemi lety jako hlavní nástroj ve světové premiéře jediné opery v tomto mikrotonálním systému Přijď království tvé Aloise Háby. V rukou Miroslava Beinhauera, podle všeho jediného člověka, který na tento nástroj hraje, na něm nyní zazní Hábových Šest kusů pro šestinotónové harmonium z roku 1928 i kompozice o bezmála sto let novější, tedy premiéry děl skladatelů současných. Z hlediska zvukovosti, respektive možností harmonického členění hudby, zcela jistě půjde o jeden z nejzajímavějších programů. Zvukově i vizuálně nezvyklý nástroj zde doprovodí Ensemble for New Music Tallinn.

Frederic Rzewski na Ostravských dnech 2019, foto Ostravské centrum nové hudby Frederic Rzewski na Ostravských dnech 2019foto: Ostravské centrum nové hudby

Častým hostem Ostravských dnů byl 26. června zesnulý Frederic Rzewski. Jeho hudba zde zazněla v jeho vlastní interpretaci i v podání předních interpretů. I letos měl do Ostravy dorazit a na festivalu zahrát, osud tomu ale nakonec nepřál. Organizátoři festivalu v reakci na tuto zprávu doslova během pár dní sestavili mimořádný program De Profundis: Frederic Rzewski (1938–2021). „Frederic Rzewski ještě na jaře slíbil, že pro Ostravské dny napíše skladbu a že tu něco také zahraje. Frederic byl velmi spontánní a my jsme mu nechávali otevřený prostor v rámci středečního koncertu. V rámci tohoto programu mu chceme vzdát hold, vzpomenout na něho jako na skladatele i člověka. Zazní skladby přímo Rzewského, případně ty, které s ním mají něco společného.“ O jeho životě a díle pohovoří Rzewského kolegové a dlouholetí přátelé Alvin Curran, Christian Wolff a Daan Vandewalle, který zároveň provede jeho skladbu De Profundis pro mluvícího klavíristu.

Mnozí skladatelé a hudebníci se za dobu fungování ostravských aktivit nechali slyšet, že je Ostravské dny zcela zásadním způsobem umělecky formovaly. Ředitel OCNH Petr Kotík však, zdá se, raději vzpomíná na prozaičtější incident: „To byl hned první ročník, 2001. Po dvou týdnech jsme byli strašně vyčerpaní, a tak jsme se rozhodli, že si uděláme v neděli volno – dnes bychom si den volna nemohli dovolit – a jeli jsme do Klimkovic. Do hor, pár minut za Ostravou. Tehdy s námi jeli tři mladí skladatelé z Londýna. Před dvaceti lety začátečníci, dnes dost známá jména. Já jsem řídil a najednou vzadu slyším, jak někdo, nevím přesně kdo, po dvou týdnech v Ostravě, říká: ‚víš, člověče, že já se do toho Londýna ale vůbec netěším?‘ Před dvaceti lety! Čekal bych to přesně naopak, že se nemůže dočkat, až bude pryč!“ Jak je patrné na stále se rozrůstajících řadách návštěvníků a spřízněných tvůrců, mnohé skladatele, interprety i posluchače tento pocit neopustil ani po dvaceti letech. Mnozí jej poznali v průběhu těchto dvou desetiletí, a snad jej, stejně jako kvalitní novou hudbu, zakusí noví návštěvníci i během letošního léta.

Jan Borek

Redaktor a editor webové Harmonie. Absolvent olomoucké hudební vědy a filosofie. Bývalý klavírista, současný kytarista, skladatel, překladatel a držitel ocenění z mezinárodní skladatelské soutěže Maurice Ravela 2015. Věnuje se především progresivnímu rocku a soudobé klasické i experimentální tvorbě, zároveň sleduje mnohé současné avantgardní a okrajové proudy.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.