středa, 21. leden 2015

Osm důvodů, proč zajít na festival Opera 2015

Napsal(a) 

Výlety páně Broučkovy, foto NDM Výlety páně Broučkovyfoto: NDM

Za několik dní začne další, již dvanáctý ročník Festivalu hudebního divadla Opera 2015. Nalaďme se na něj nejen pohledem do aktuálního programu, ale též vzpomínkou na festivalová léta minulá. Myslíte si, že jste typickým návštěvníkem festivalu Opera? V letech 2001 a 2005 připravil Martin Cikánek, tehdejší produkční festivalu, dotazníkovou akci, ve které jsme se snažili dozvědět, jaké publikum se na festivalových představeních schází. Nepochybuji, že čtenáři Harmonie festival Opera znají, a tak místo vysvětlo­vání, čím je tato přehlídka inscenací všech tuzemských – a nově též slovenských! – operních souborů výjimečná a jedinečná, nabídnu trochu statistiky a pár komentářů.

V roce 2005 se v rámci festivalu odehrálo třináct představení a přes 40 % z respondentů zašlo nejméně na čtyři z nich, 17 % dokonce sedm a více! I když vezmeme v úvahu, že větší chuť vyplnit dotazník jistě měli ti, kdo prožili s festivalem více času, čísla to jsou vysoká. A je zřejmé, že festival se pro mnohé opravdu stal příležitostí vyrazit do opery v krátkém čase opakovaně a získat tak obrázek o operním dění v celé zemi. Letos bude představení sedmnáct… A k tomu ještě komediální, mafiánské představení kočovného divadla Ad hoc s názvem Il Congelatore – festivalové publikum jistě ocení všechny narážky, citace, do češtiny vtipně převedené árie, ansámbly a sbory světových klasiků! A vůbec poprvé u nás bude uveden Gluckův Orfeus a Eurydika, jak ho vidí režisér Ondřej Havelka, s Bejunem Mehtou v roli Orfea, hraje Collegium 1704 vedené Václavem Luksem! Po projekci filmu, natočeného v českokrumlovském zámeckém divadle, si s Ondřejem Havelkou ještě popovídáme. Ale zpět k dotazníkům. Jedna z klíčových otázek zněla: Co je pro vás důležité při výběru, na které festivalové představení se vydáte?

1. Titul

Nejsilnější motiv je samozřejmě nasnadě, totiž konkrétní titul. Však také na škále od jedné (velmi slabý motiv) do pěti (velmi silný motiv) činil průměr z odpovědí 4,2 bodu v roce 2001 a v roce 2005 dokonce 4,37. Co to ale přesně znamená? Chceme především vidět znovu, v jiném provedení své oblíbené tituly, ty známé a prověřené? Anebo radši objevujeme nové? Výsledky dotazníkové akce naznačují spíše druhou odpověď, více než polovina respondentů se v roce 2005 vydala na Donizettiho Normu, následovala Čajkovského Jolanta, Salieriho Falstaff a Janáčkova Její pastorkyňa. A tato čtyři představení dopadla i z hlediska celkově návštěvnosti nejlépe, byť v jiném pořadí.

Ovšem podíváme-li se na návštěvnost posledních dvou ročníků, odpověď se kom­plikuje. V roce 2011 sice patřil k nejvíce navštíve­ným představením Massenetův Werther a Pucciniho Edgar, ale zřetelně nejvíce diváků přišlo přeci jen na olomouckou Bi­zetovu Carmen – jakkoli se tenhle titul již mnoho let hraje v obou pražských divadlech. A nejmenší zájem byl o zcela neznámého Haydnova Lékárníka. V roce 2013 byli diváci nejvíce zvědavi na Catalaniho La Wally a Bizetovy Lovce perel, nicméně stejně dobře navštívené byly oba Verdiho tituly: RigolettoNabucco. Festivalový program byl pokaždé každopádně vždy natolik široký, aby si vybrali zastánci klasiky i ti, kdo chtějí poznat tituly neznámé. A nejinak tomu bude i tentokráte.

Ponava, foto Ensemble Opera Diversa Ponavafoto: Ensemble Opera Diversa

2. Inscenace jako celek

Je otázka, co si pod tímto heslem diváci přesně představili, každopádně ho označili jako druhý nejdůležitější motiv k návštěvě (3,65, resp. 3,49 bodu). Nejspíše jde o očekávání určité estetiky i kvality, na základě předchozích zkušeností se souborem, inscenátory, interprety. A tak na tomto místě pro inspiraci připomeňme dle divácké ankety nejúspěšnější představení předchozích dvou ročníků: v roce 2013 podle diváků jed­noznačně nejvíce zazářil českobudějovický RigolettoMariem De Rosem za dirigentským pultem. Charismatického argentinského dirigenta letos představí Jihočeské divadlo též jako skladatele: Mascagniho Sedláka kavalíra uvádí v kombinaci s Roseho scénickou kantátou Nyní a navždy. A Mario De Rose samozřejmě zas bude dirigovat. V roce 2011 u diváků zvítězil liberecký Edgar. Liberec tentokráte přiveze Foersterovu Evu, v titulní roli s Lívií Obručnik Vénosovou, která v Edgarovi též účinkovala. Evu inscenoval stejný tým jako Dona Quichotta, který byl na festivalu k vidění před dvěma lety: di­rigent Martin Doubravský a režisérka Linda Keprtová. Linda Keprtová je též jednou z iniciátorek účasti slovenských divadel a režisérkou košických Dialogů karmelitek. A když jsme u slovenských souborů: v Banské Bystrici si pozvali ruský tým, který vytvořil klasickou inscenaci Evžena Oněgina a Slovenské národní divadlo přiveze Bohému Petera Konwitschného – múzického režiséra, brilantního vypravěče lidských příběhů, podle mě stále jedné z rozhodujících osobností evropského divadla.

3. Hostující divadlo, 4. Sólisté

Na nedávné konferenci Opera Europa v Brně se mimo jiné diskutovalo o proměně operních ansámblů. Mají stálé, ansámblové operní soubory budoucnost? Tendence v posledních letech je jednoznačná, interpretů v angažmá ubývá a stále více jich hostuje ve vícero divadlech – ostatně festival to hezky dokládá, pokaždé se na něm objeví někdo vícekrát) a nebude tomu jinak ani letos. Mladá sopranistka Lucie Kašpárková vystoupí na festivalu dokonce třikrát: jako Blanche de la Force v košických Dialozích karmelitek, v titulní roli řeky Ponavy (s Ensemble Opera Diversa) a jako Vendulka v Hubičce Výzkumného centra hudebního/operního divadla. Čerstvá absolventka JAMU Marta Reichelová si po tanečnici Fenicii v plzeňském Vojákovi a tanečnici zazpívá Barče v Hubičce. A festivalovým divákům dobře známý Alexandr Beň (mimo jiné Rigoletto, Don Carlo di Vargas, Don Giovanni) přijede nejen se „svým“ českobudějovickým souborem, ale vystupuje i v ostravských Výletech páně Broučkových. Kromě toho se někteří interpreti, kteří na sebe výrazně upozornili v minulých letech, vrací na festival s jinými soubory: liberecký Don Quichotte Jiří Přibyl tentokráte zazpívá Hlídače/Starce v olomouckém Pádu Antikrista, Svatopluk Sem, který zpíval Gellnera v ostravské La Wally, přijede jako Samek v liberecké Evě.

Obhájci stálých souborů se na brněnské debatě ptali: co udržuje identitu konkrétního operního divadla? Interpreti potřebují svůj „domov“ a diváci „své“ oblíbené interprety, s nimiž se potkávají znovu a znovu, ti pro ně jsou zosobněním onoho konkrétního divadla. Názor, na němž samozřejmě něco je – byť to ještě nemusí být argument pro stálé smlouvy, okruh pravidelných hostů jistě může mít stejný efekt. Máme u nás dva soubory, jejichž značné ansámblové cítění je vyjádřeno navenek už tím, že u neangažovaných sólistů stále ještě uvádějí „j.h.“, totiž Opava a Olomouc. Na festivalu nebudou chybět jejich „hlavní tváře“: Katarína Jorda Kramolišová (Kostelnička v Její pastorkyni) či Václav Málek (Regent v Pádu Antikrista). Ovšem snaha přivézt pro konkrétní role nové tváře má také svá plus – ostravské divadlo už představilo v minulých letech mnohé pozoruhodné zahraniční sólisty, tentokrát to bude mexický tenorista Jorge Garza v roli Broučka.

Eva, foto Divadlo F. X. Šaldy Liberec Evafoto: Divadlo F. X. Šaldy Liberec

5. Festival Opera

Dotazník ukázal milou loajalitu publika k festivalu – to, že je představení součástí festivalu, označili respondenti za důležitější, nežli kteří sólisté v představení vystoupí. Přičítám to zvláštní atmosféře, která na představeních panuje: na jedné straně soubory, z nichž čiší touha předvést se v co nejlepším světle, na druhé straně diváci, kteří jako by přišli i trochu fandit. Jistě se taková koncentrace energie nepovede při každém představení, jistě ne všechny soubory jsou pokaždé stejně intenzivně motivované, ale zažila jsem nejednou, že představení regionálního divadla ve festivalové atmosféře ještě narostlo. Letos tedy poprvé přijedou i soubory slovenské – a už z přípravných jednání je jasné, jak velmi jim záleží na prezentaci před pražským publikem.

6. Cena vstupenek

Cena vstupenek je sice až na šestém místě z důvodů, proč jít na představení festivalu Opera, leč průměr 2,61 bodu svědčí o tom, že není zcela nepodstatné, že se snažíme pohybovat v nižších cenových hladinách, nežli je v Praze běžné. Což nečiníme proto, abychom zpochybnili běžné ceny vstupenek na pražských operních scénách, ale abychom umožnili divákům přijít v krátké době na vícero představení – však i letos mají ti, kdo přijdou nejméně na čtyři představení mimopražských souborů na scénách ND, slevu 30 %.

Voják a tanečnice, foto Divadlo J.K.Tyla v Plzni Voják a tanečnicefoto: Divadlo J.K.Tyla v Plzni

7. Kde se hraje

Národní divadlo, Stavovské divadlo, Státní opera – jistě že i tyto tradiční, reprezentativní budovy samy o sobě lákají: v roce 2001 získal tento motiv k návštěvě 2,98 bodu. Ostatně výše zmíněný návštěvnický propad u Haydnova Lékárníka lze možná do značné míry přičíst tomu, že se hrál v Divadle Hybernia, kam operní publikum není zřejmě zvyklé chodit. Leč je to jedno z mála divadel, kam lze bez větších škod převézt představení z brněnské Reduty – a tak zkoušíme pozvat do Hybernie diváky i letos: na Alice in bed, novou operu dvojice Ivo MedekMarkéta Dvořáková. Však má divadlo Na Příkopech také dávnou historii: do dnešní podoby byl dům U Hybernů přestavěn na začátku 19. století vídeňským dvorním architektem Louisem Montoyerem a profesorem pražské techniky Jiřím Fischerem.

Kromě toho se další, zjednodušeně řečeno „alternativní“ představení odehrají na velmi případných místech: v Divadle Komedie autorský projekt Ensemblu Opera Diversa Ponava (Zmizelé řeky) symbolický, magický příběh o proudech (a událostech) pod zem ukrytých. V La Fabrice Hubička, představení herecké laboratoře, která vznikla při brněnské JAMU, a Martin Středa, pozoruhodný projekt Opery Povera, kterou založil slovinský režisér Rocc – monodrama z jáchymovské věznice. A tři opery Tomáše Hanzlíka, inspirované barokem i minimalismem, zazní ve dvoraně Českého muzea hudby, bývalého kostela sv. Máří Magdaleny. Sejde se tu šest (!) kontratenoristů, na jevišti a před představením v místní kavárně i k debatě s diváky.

8. Setkání s přáteli

Jako důvod pro návštěvu festivalového představení skončilo „setkání s přáteli“ sice až na posledním místě, ale nepodceňujme ho. Přijďme se setkávat, povídat si, třeba se někdy i pohádat, prostě intenzivně prožít měsíc s operním divadlem.

Program 12. ročníku Festivalu hudebního divadla Opera 2015 zde.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.