pondělí, 18. listopad 2019

Operní naděje z Karlových Varů

Napsal(a) 

 , foto archiv MPSAD foto: archiv MPSAD

Před pár lety jsem do Karlových Varů poprvé jela na závěr Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka a od té doby jsem si udělala čas na finále kategorie Junior a Opera a na závěrečný koncert každý rok. Letos jsem sledovala také úvodní kategorii zvanou Operní naděje, jíž se mohou zúčastnit pěvci od šestnácti do dvaceti let. Můj pohled na soutěžící může být pouze povrchní už proto, že je okleštěn mou krátkou posluchačskou přítomností. Považuji  však karlovarskou soutěž za natolik ojedinělou možnost nahlédnout do rejstříku našich i zahraničních mladých pěvců, že neodolávám a pokusím se postihnout své dojmy ze svého krátkodobého pobytu.

Kategorie Operní naděje, která letos proběhla teprve potřetí, se letos zúčastnilo čtyřiatřicet mladých lidí, a proto se vedení soutěže rozhodlo, že od příštího roku nebude kategorie probíhat v jednom dni, ale bude dvoudenní. Její šestičlenná porota vedená zkušenou pěvkyní a pedagožkou Magdalénou Hajóssyovou umožnila účastníkům soutěže, aby zazpívali tři ukázky ze svého repertoáru – barokní skladbu, píseň Antonína Dvořáka a operní árii. Dívčí kategorii po zásluze vyhrála Tia Pikija z Chorvatska, která všechny okouzlila krásným sopránem, inteligentním pěveckým projevem, příkladným frázováním, zpěvností svého přednesu, dechovou technikou. Její Gilda měla přesvědčivost a čistotu a byla doslova osvěžením. Druhou cenu získala Lucia Byráková ze Slovenska, kterou jsem, bohužel, neslyšela. Zazpívala Serpinu z Pergolesiho opery La serva padrona a árii Marie z Donizettiho Dcery pluku. Třetí byla Karolina Pohanková z Pražské konzervatoře a předvedla Terinkou z Jakobína temperamentní, čistý a nekomplikovaný dobře posazený hlas i projev. Tři Češky získaly čestná uznání – Tereza Papoušková, Ludmila Pergelová a Veronika Vandová. Mezi mladými pány v této kategorii vynikl tenorista Marek Žihla z Pražské konzervatoře, který nadchl svým talentem. Zpíval lehce, bez manýr, vzbuzuje naděje také po stránce herecké a pohybové. Byl přesvědčivý i při rozsáhlém a starobylém zpěvu Lešetínského kováře z Dvořákovy stejnojmenné opery. Také Ondřej Benek z Pražské konzervatoře, který se umístil jako druhý, na sebe upozornil svým dobře vedeným tenorem, zazpíval árii Mozartova Idomenea. Vilém Cupák z Konzervatoře Brno představil svůj italsky znějící tenor. Malý český Pavarotti. Čestná uznání byla udělena opět třem českým účastníkům: Dominiku Klapkovi, Vojtěchu Pošvářovi a Dávidu Tóthovi, který mne velmi zaujal svým temným sonorním basem, jaký je v našich zemích nesmírně vzácný.

Kategorie Píseň, Junior a Opera hodnotí mezinárodní porota vedená Peterem Dvorským. Zasedají v ní kromě již zmíněné Magdalény Hajóssyové pěvci a pedagogové Antonio Carangelo, Eva Randová, Zdeněk Smukař, Daniela Štěpánová Šimůnková, Bojidar Nikolov, ředitelé divadel Jiří Nekvasil a Martin Otava, dramaturg Ondřej Hučín.

 , foto archiv MPSAD foto: archiv MPSAD

Kategorii Píseň jsem nesledovala, tak mohu jen připomenout, že ji vyhrál Ukrajinec Andrii Kharlamov (napsala bych raději Andrij Charlamov), který se zúčastnil karlovarské soutěže opakovaně. Druhá byla více než subtilní rumunská zpěvačka Diana Alexe, o které ještě bude řeč, třetí byl Cheng Li z Číny a Češka Monika Jägerová.

Již zmíněná Diana Alexe, která zejména na závěrečném koncertě výborně pěvecky a výrazově zazpívala Lucii di Lammermoor, byla první v kategorii Junior, jako druhá se umístila sedmnáctiletá Daria Kolisan z  Ukrajiny, která na koncertě všechny nadchla svou Santuzzou. Získala Cenu Hlasového centra Praha s.r.o. za barvu hlasu. Velký talent. Jako třetí se umístila Američanka Chloe Boelter se svou Donnou Annou z Mozartova Dona Giovanniho. Čestná uznání si odnesly Němka Merit Nath-Göbl s árií o měsíčku z Dvořákovy Rusalky a Eliška Tomeňuková z Konzervatoře Pardubice s árií Mařenky z Prodané nevěsty. Kategorie Junior muži nebyla tentokrát příliš obsazena, a tak porota udělila jen druhou cenu Vladimíru Jindrovi z brněnské JAMU a čestné uznání Danylovi Sanitarovi z Ukrajiny, který byl přes své mládí přesvědčivým Greminem z Evžena Oněgina, jehož neošidil ani o ty nejhlubší znělé tóny. Zatím zacházel se svým hlasem velmi decentně a s rozvahou. Až jej časem prozpívá, můžeme se dočkat nádherného profondo basu.

Talentovaná Slovenka Zuzana Spót Ballánová zahájila finále kategorie  Opera vzácně uvolněným mimicky a herecky bohatým zpěvem árie Noriny z Donizettiho Dona Pasquala, získala však za něj pouze čestné uznání stejně jako Češka Bella Adamová, které se árie Dalily příliš nedařila. První cenu udělila porota Varvaře Fedotovové, která zejména na koncertě výborně zazpívala árii Magdy z Pucciniho Vlaštovky. Působila značně vyspěle a nešetřila hvězdnými manýrami. Škoda. Naše Eva Kývalová získala druhou cenu, třetí si odvezla Anna Nedorezova do Ruska za svého Siebela z Gounodova Fausta.

Andrii Kharlamov zvítězil v kategorii Opera. Zároveň se stal absolutním vítězem letošní soutěže, protože vyhrál ve dvou kategoriiích (Píseň a Opera). Na závěrečném koncertě proto jako jediný zpíval dvakrát. Jeho Vodník z Rusalky zněl kultivovaně a působivě, závěrečný Mefisto z Gounodova Fausta mne však nepřesvědčil ve finále ani na koncertě, protože jej pěvec odzpíval příliš parlandově a silou.

Pro posluchače, který se neúčastnil všech tří kol kategorie Junior a Opera, ale jen kola posledního a závěrečného koncertu, je nemožné, aby získal objektivní dojem z výkonu jednotlivých pěvců. Avšak také odborná porota je ve velmi obtížné situaci, protože je už pro velký počet zúčastněných (přes sto pěvců ze sedmnácti zemí) odkázána na sofistikované hodnocení počtem bodů. Pokud má porotce v soutěži svého žáka, je povinen jej nehodnotit, jinak by se výsledek jeho výkonu mohl nepatřičně zkreslit. Jak už v soutěžích bývá, nejsou a ani nemohou být úplně objektivní. Pěvci jsou průběžně hendikepováni nejrůznějšími okolnostmi a také pro porotce je hodnotitelská práce značně náročná.

 , foto archiv MPSAD foto: archiv MPSAD

Organizace karlovarské soutěže je v rukou jejího dlouholetého svěžího a pohotového ředitele Aloise Ježka, který má velmi malý, ale naprosto spolehlivý produkční štáb. Spolu s Janou Beranovou, Ivou Pekárkovou a Jindrou Hradílkovou zvládají organizaci soutěže s bravurou a vytvářejí pro mladé pěvce velmi příjemné, vstřícné prostředí, na které budou rádi vzpomínat. Letos dokonce připravili Katalog účinkujících s fotografiemi a základními údaji o jejich studiu i dosavadní praxi. Díky pozorným pořadatelům je karlovarský genius loci ještě posílen a jak soutěžící, tak jejich klavírní doprovazeči, ale i ostatní zájemci o operní zpěv se do Karlových Varů rádi vracejí. Soutěž má značnou podporu oficiálních míst a konala se letos po čtyřiapadesáté.

K umístění v soutěži neoddělitelně patří celý systém zvláštních ohodnocení a cen, z nichž nejcennější jsou ceny udělované divadly – možnost, aby vybraní jedinci hostovali na jejich jevištích. Cenu Národního divadla a Cenu Národního divadla moravskoslezského Ostrava a Cenu Jana Lucemburského získala Zuzana Spót Ballánová, cenu Národního divadla Brno Eva Kývalová, Cenu Slovenského národného divadla Bratislava Varvara Fedotova, Cenu Divadla J.K.Tyla Plzeň Jan Hájek, Cenu Českého rozhlasu Vltava a Symfonického orchestru Českého rozhlasu Adriana Banásová, Cenu Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro Daria Kolisan. Barytonistovi Vladimíru Jindrovi z brněnské JAMU byla udělena Cena Viléma Zítka pro nejmladšího českého účastníka finále, Cena ředitele Pražské konzervatoře a Cena Jana Lucemburského. Slibný tenorista z Pražské konzervatoře Jan Hájek získal Cenu Antonína Dvořáka za interpretaci árie Prince z opery Rusalka a také Cenu Beno Blachuta. Andrii Kharlamov dostal Cenu dirigenta Františka Drse, který byl po patnáct let věrný karlovarské soutěži. Letos ji poprvé zklamal, když nedávno podlehl nevyléčitelné nemoci. Naštěstí byl jedním z porotců soutěže zkušený dirigent Jiří Štrunc, který pana dirigenta Františka Drse doslova na poslední chvíli zastoupil. Karlovarský symfonický orchestr a dirigent Jiří Štrunc připomněli jeho památku krásně zahraným Intermezzem z Pucciniho opery Manon. Všechno fungovalo jak mělo, jen jsme všichni vzpomínali na až dojemnou sounáležitost pana dirigenta Drse s frekventanty soutěže. Také pro pana Štrunce to byl nový nezvyklý úkol. Karlovarská soutěž je po všech stránkách náročná a všichni ji s velkým nasazením zvládají s vypětím všech sil. Ať zůstane taková i nadále. Je pro náš operní divadlo velmi důležitá, svérázná a potřebná.

Olga Janáčková

Muzikoložka, teatroložka, operní režisérka, hudební a divadelní kritička a organizátorka. Studovala hudební a divadelní vědu na Filozofické fakultě tehdejší Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně, sólový zpěv na brněnské konzervatoři a operní režii na JAMU. V letech 1968–90 pracovala jako odborná pracovnice specializovaná na hudební divadlo v Kabinetu pro studium českého divadla Ústavu pro českou a světovou literaturu Československé akademie věd. Přispívala do samizdatového divadelního časopisu Dialog (1977–80). V letech 1987–89 byla dramaturgyní opery Státního divadla v Ústí nad Labem, pracovala také v Divadelním ústavu Praha. Od roku 1990 soustavně sleduje produkci českých a moravských operních divadel, recenze a články publikuje v odborných médiích.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.