středa, 13. listopad 2019

Nový pražský Pianosalon Machart v plném lesku

Napsal(a) 

Lukáš Klánský a Ivan Klánský Lukáš Klánský a Ivan Klánský

Těžko bychom hledali mezi našimi pianisty někoho, kdo by neznal klavírního technika a ladiče Jana Macharta. Jeho jméno nalezneme u desítek prestižních nahrávek předních českých klavíristů, bezmála dvacet let spolupracoval Jan Machart s Českou filharmonií, dvacet pět let působí na HAMU, stará se o klavíry nespočtu nejrůznějších hudebních institucí a hudebních škol, vlastní dílnu na opravu klavírů a samozřejmě má také rozsáhlou privátní klientelu. Přestože by se mohlo zdát, že je těch aktivit na jednoho člověka víc než dost, založil Jan Machart v roce 2011 ještě rodinnou firmu Machart PIANA, s.r.o., v níž prodává klavíry světově proslulé japonské značky Yamaha. V roce 2013 otevřela jeho firma v Praze – Malešicích první showroom, a protože prodej úspěšně vzkvétal, rozhodl se Jan Machart v roce 2018 vybudovat větší obchodní prostory ve Švehlově ulici.

Nový reprezentativní Pianosalon Machart otevřel veřejnosti své dveře 8. listopadu 2019 slavnostním zahajovacím koncertem, na němž vystoupili Marek Kozák, Jan Bartoš a Ivan Klánský se svým synem Lukášem. Koncertu se zúčastnili evropští zástupci firmy Yamaha Marco Papini, Jürgen Ehrenhöfer a Pavel Marek a také řada významných osobností pražského hudebního života.

Koncertní produkce byla pikantně okořeněná tím, že každý z účinkujících pianistů zahrál část svého programu na klavír Yamaha (model CFX, délka 275 cm) a část na klavír Bösendorfer (model 185VC, délka 185 cm) – neboť Jan Machart letos převzal tuto klasickou vídeňskou značku (kterou Yamaha koupila v roce 2008) do svého prodejního katalogu.

Šestadvacetiletý Marek Kozák, nejmladší ze všech čtyř účinkujících, si připravil „polský“ program. Své vystoupení zahájil Chopinovou Mazurkou h moll op. 30/2. Přednesl ji na klavíru Bösendorfer, neobyčejně citlivě a krásným plným zvukem, který naznačoval, že tento nástroj dokáže ovládnout i nepoměrně větší prostory. Poté umělec přesedl k Yamaze a zahrál brilantně a s rafinovanými barevnými nuancemi rané Chopinovo Rondeau à la Mazur op. 5. Za Chopinem následovaly dvě skladby I. Paderewského. Jeho „salonní“ Nokturno B dur op. 16/4, plné dráždivých harmonií, podal Kozák s okouzlující noblesou, zatímco ve virtuózním Cracovienne fantastique op. 14/6 předvedl, že jeho technické dispozice jsou opravdu víc než obdivuhodné.

Jan Bartoš začal na Yamaze. Nejprve zahrál Janáčkův Lístek odvanutý – zpěvně, poeticky, s úžasnými pianissimy ve střední části. Po Janáčkovi přednesl tři čísla (1, 2, 8) z Osmi preludií op. 30 M. Kabeláče. Inspirované a barvité provedení nenechalo posluchače na pochybách, že tento skladatel je Bartošovi mimořádně blízký. Své vystoupení uzavřel pianista Beethovenovou Bagatelou Es dur op. 126/3. Pro tuto skladbu si Bartoš vybral Bösendorfera, jako by chtěl publiku předvést, že tento nástroj je schopný nejen velkého zvuku, jak jsme jej slyšeli u Marka Kozáka, ale že neméně působivý je i ve sféře velmi intimní.

Jan Bartoš Jan Bartoš

Klavírní duo Ivan Klánský & Lukáš Klánský vneslo třemi Dvořákovými Slovanskými tanci do slavnostního odpoledne cosi ze starosvětského půvabu obrozeneckých hudebních dýchánků devatenáctého století. Tanec č. 1 C dur hráli umělci vylehčeně a s mnoha neotřelými nápady. Tanec č. 10 e moll vyzněl značně emotivně a zaujal plasticky vedenými hlasy. Do závěrečného Tance č. 5 A dur se pak oba pánové vrhli s nakažlivým elánem a zjeveně se při něm výborně bavili (vtipné „odpovídačky“ před nástupem středního dílu). Nutno ještě dodat, že Marek Kozák vydal letos své první CD, Jan Bartoš pak už dokonce své čtvrté CD – a na obou těchto projektech se podílel Jan Machart.

Po koncertě měli účastníci možnost prohlédnout si v klidu elegantní a architektonicky čistě řešený interiér Pianosalonu , vyzkoušet si vystavené nástroje a pokochat se „zdí slávy“, na které Jan Machart vystavil přes dvě desítky fotografií s podpisy slavných světových pianistů, jimž se při jejich pražských vystoupeních staral o nástroj – od Emanuela Axe přes Baduru Skodu, Barenboima, Brendla, Gersteina, Grimaud, Lang Langa, Leonskou, Lewise, Radu Lupu, Moravce, Perahiu, Ohlssona až po Saye, Schiffa, Sokolova či Mitsuko Uschidu. Nová prodejna klavírů vstoupila onoho listopadového odpoledne do života v plném lesku a jsem si jistý, že zájemci o klavíry Yamaha a Bösendorfer si do ní brzy najdou cestu.

Věroslav Němec

Hudební editor a redaktor, klavírista (bývalý), pedagog (bývalý), muzikolog, hudební publicista. V letech 1975 – 2000 pracoval v hudebním nakladatelství Supraphon (1989–91 šéfredaktor, 1998–99 ředitel, 1999–2000 místopředseda představenstva). Od roku 2000 je šéfredaktorem hudebního nakladatelství Amos Editio, které v roce 2012 získalo pod jeho vedením prestižní Cenu České hudební rady. Jako pianista vystupoval v klavírním duu se svou manželkou Jitkou. S časopisem Harmonie spolupracuje od roku 1999. Ve svých textech, jichž vyšlo v Harmonii přes 500, se věnuje především klavírní interpretaci.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.