úterý, 8. prosinec 2020

Nestárnoucí Zdeněk Šesták

Napsal(a) 

 , foto Martin Suchánek / sjbfoerster.cz foto: Martin Suchánek / sjbfoerster.cz

Se skladatelem, muzikologem a dobrým člověkem Zdeňkem Šestákem, který 10. prosince 2020 oslaví své pětadevadesátiny, se znám od 80. let minulého století, kdy jsem po předchozím působení v Plzni nastoupil do tehdejšího Československého rozhlasu jako hudební dramaturg. Pro hudbu zapálený, pracovitý, mimořádně vzdělaný a skromný autor mi byl velkým vzorem, oporou a pomocí při mém seznamování se s pražským hudebním životem. Téměř denně jsme se večer setkávali na koncertech zejména české soudobé hudby s jejími tvůrci a interprety.

Obdivoval jsem jeho nezáludné hodnocení skladeb. Nepatřil k žádné separované skupině skladatelů a na vyslechnutých dílech vždy hledal pozitivní rys, který neváhal upřímně pochválit. Po koncertech pokračovaly naše debaty do pozdních nočních hodin, protože jsem oba bydleli ve Strašnicích a já nejdříve doprovodil Zdeňka do Práčské ulice a on mne pak zpět k mému penzionu a tyto cesty se několikrát opakovaly. Obdivoval jsem jeho vyzrálý a vyhraněný rukopis, který nikdy neusiloval o lacinou líbivost. Šesták si žádnou práci neulehčoval. Jeho styl, vyznačující se lineárním vedením hlasů, vytváří složitá, zvukově vypjatá harmonická pásma, která vyžadují posluchačův respekt a plné soustředění. Cítíme tu urputný boj o upřímné vyjádření obsahu díla.

 

 , foto Josef Váša foto: Josef Váša

Během let našeho přátelství jsem sledoval jubilantovu bohatou kompoziční činnost. Jeho tvorba, poučená na dílech české a světové hudby 20. století, narůstala téměř ve všech žánrových oblastech. Šesták dodnes sleduje hudební vývoj u nás i ve světě a obohacuje svou tvorbu osobitě o nové výrazivo. Postupně vzniklo šest symfonií, řada koncertantních skladeb, pět smyčcových kvartetů a další skladby komorní hudby pro dechové a smyčcové nástroje. Neobyčejně bohatá je i jeho vokální hudba sborová, kantátová i půvabné skladby pro děti. Na své provedení čeká ještě rozměrné oratorium Královna Dagmar. Většina Šestákových skladeb je inspirována filozofickými, humanistickými a duchovními náměty.

Vedle této rozsáhlé kompoziční činnosti se erudovaně zabýval i bádáním ve svém rodišti v Citolibech u Loun na bývalém Pachtovském dominiu, kde spartoval a oživil hudbu zapomenutých skladatelů 18. století - hudbu rodiny Kopřivů, Jana Venta, Jakuba Lokaje a Jana Adama Galiny. Tato rozsáhlá badatelská a spartátorská činnost obohatila rozhlasovou fonotéku o řadu cenných nahrávek včetně snímků z přímých přenosů koncertů uskutečněných v Citolibském chrámu svatého Jakuba. Další výsledky této Šestákovy činnosti jsou fixovány na dvou albech vydavatelství Supraphon a v publikaci MUSICA ANTIQA CITOLIBEMSIS. Sám jsem se několikrát osobně přesvědčil jak inspirativní bylo Šestákovo rodiště kde již jako desetiletý působil jako varhaník na kůru chrámu svatého Jakuba, obklopen vynikajícími výtvarnými, řezbářskými a sochařskými díly Václava Vavřince Reinera a Matyáše Bernarda Brauna. Šesták se této náročné činnosti věnoval i po tom, co mu po únoru 1948 bylo téma pro doktorskou práci na Karlově univerzitě striktně odmítnuto jako neaktuální. Další studium mu bylo  znemožněno. Po roce 1991 však práci ukončil rigorózní zkouškou jako PhDr.


„Šesták si žádnou práci neulehčoval.

Cítíme tu urputný boj o upřímné vyjádření obsahu díla.


Po přerušení studia na Karlově univerzitě a absolvování vojenské služby se Zdeněk Šesták živil jako praktický muzikant v hudebním oddělení Ústředního domu lidové tvořivosti, Armádním souboru Víta Nejedlého, Ústředním domě armády, Československém rozhlasu a ve svobodném povolání. I v tomto vysokém věku stále pracuje na další publikaci – na komplexní práci o hudbě citolibských Mistrů 18. století v hlubokých historických souvislostech jejího vzniku.

Je pro své charakterové vlastnosti a rozsáhlé znalosti velmi oblíben a nechybí na žádném setkání kruhu přátel, které tvoří skladatelé, muzikologové, interpreti a hudební nadšenci všeho druhu. Dlouhá léta byl i členem sdružení Pondělníků kde jsme se doposud také setkávali. A tak popřejme Zdeňku Šestákovi k jeho pětadevadesátinám pevné zdraví a jeho dílu i dílu Citolibských Mistrů, které probudil k životu, hodně slávy a úspěchu.

Jiří Teml

Skladatel, rozhlasový dramaturg a producent. Od konce 70. let se orientoval na Novou hudbu. Soustředěným studiem nejnovějších proudů soudobé tvorby, zejména tzv. polské školy, dospěl autor k novému estetickému názoru a změnil uměleckou orientaci. Značně zvýraznil barvitost svého projevu, zdůraznil jeho invenčnost a uvolnil prostor pro osobitý styl. Nepomíjitelnou linií Temlovy tvorby jsou skladby vokální. Autor nezřídka vychází z folklórní základny, stylizuje výrazné prvky lidové melodiky a rytmu, dává vyznít přirozené zpěvnosti a prostému ladění textových předloh, které jsou většinou převzaty z lidové poezie. Za mnohé získal ceny a ocenění. V roce 1972 byla jeho Fantasia appassionata pro varhany oceněna v soutěži Českého hudebního fondu a zařazena jako povinná skladba na Pražské jaro. Intenzivně se také věnuje českému folklóru, pravidelně spolupracuje s lidovým souborem plzeňského rozhlasu na vokálních i instrumentálních úpravách lidových písní a tanců.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.