středa, 11. listopad 2015

Muzikologický podzim ve znamení hudby renesance

Napsal(a) 

Brno, prohlídka vzácných pramenů ze svatojakubského archivu Brno, prohlídka vzácných pramenů ze svatojakubského archivu

Pro organizátory hudebních konferencí není jednoduché koncipovat téma a následně výběr příspěvků tak, aby během jednotlivých dní odborníci neprezentovali izolované výsledky vlastního bádání, ale aby referáty navazovaly jeden na druhý a společně poskytly náhled na vybrané téma z různých pohledů. Není mnoho konferencí, kdy je možno na konci konstatovat, že byla vytvořena jakási mozaika poznatků k vybrané problematice a kdy účastníci ve skutečně plodných a vzájemně obohacujících diskusích stráví společně dva nebo tři dny. Druhý říjnový týden nabídl taková setkání hned dvě: nejprve jubilejní Brněnské kolokvium věnované renesanční hudbě převážně 15. a 16. století a vzápětí lublaňské setkání badatelů seskupených kolem sdružení TRA.D.I.MUS., uspořádané zcela nezávisle na onom prvním u příležitosti 400. výročí vydání sbírky Parnassus Musicus Ferdinandaeus (1615). Touto shodou náhod se pro badatele naskytla příležitost věnovat pět dní zajímavému srovnání a konfrontaci různých prostředí a vlivů v renesanční a raně barokní hudbě převážně středoevropského prostředí.

Letos již padesáté mezinárodní muzikologické kolokvium, uspořádané Masarykovou univerzitou s podporou města Brna, bylo vůbec poprvé věnováno hudební kultuře 15. a 16. století, a to v souvislosti s nedávným objevem dvou rukopisů renesanční polyfonie z kostela sv. Jakuba v Brně. Od 12. do 14. října rokovalo v prostorách Ústavu hudební vědy na Janáčkově náměstí na téma „Monofonie a polyfonie v liturgické hudbě 15. a 16. století: koexistence a vzájemná výměna ve střední Evropě“ více než dvacet badatelů ze Slovenska, Maďarska, Polska, Rakouska, Německa, Francie, Belgie, Spojených Států a České republiky o problematice repertoáru a evropské hudební praxe v období renesance. Velmi inspirujícími byly obě tematické diskuse vedené duchovním otcem letošního ročníku brněnského kolokvia Vladimírem Maňasem, které se blíže zaměřily na dvě zásadní témata: tím prvním byla koexistence a vzájemné vlivy chorálu a polyfonie, den poté byly rámcovým tématem reformace a změny v hudebním provozu 16. století. Tyto diskuse potvrdily, nakolik je potřebná - a dnes díky technologii stále lépe možná - neustálá mezinárodní výměna zkušeností a srovnání výsledků výzkumu v jednotlivých zemích i jejich lepší propojenost v rámci evropských projektů (o kterou se snaží např. volné badatelské mezinárodní sdružení Musica Rudolphina při Nadaci pro dějiny kultury ve střední Evropě a jiné projekty). Součástí kolokvia byl na závěr druhého dne rovněž zajímavý koncert ansámblu Societas Incognitorum v kostele sv. Josefa s unikátním programem rekonstruujícím Luteránskou mši v renesanční Praze z děl Hanse Leo Hasslera a Johanna Knefla. V samotném závěru kolokvia si účastníci mohli vychutnat jedinečnou možnost prohlídky archivních pramenů vázajících se k svatojakubskému kostelu v Brně. Zde program kolokvia.

Vladimír Maňas při otevření jubilejního ročníku Brněnské kolokvia Vladimír Maňas při otevření jubilejního ročníku Brněnské kolokvia

Ve dnech 15. a 16. října se sešli v budově lublaňské Akademie věd odborníci na pozdně renesanční a raně barokní italskou hudbu, zejména pak na její recepci ve střední a východní Evropě. Setkání  se uskutečnilo z iniciativy mezinárodního badatelského seskupení TRA.D.I.MUS.(Tracking the Dissemination of Italian Music in Central and Eastern Europe), vzniklého v roce 2009 při benátské nadaci Fondazione Ugo e Olga Levi a jehož členy jsou hudební vědci z Itálie, Slovinska, Polska, Slovenska a nově i z Německa a Rakouska. Mezi hlavními cíli TRA.D.I.MUS. je realizace multimediální databáze skladeb italských autorů renesance a raného baroka působících v různých koutech Evropy, nových nahrávek, kritických edic a vědeckých publikací. Sdružení je přístupné všem, kdo se zabývají recepcí italské hudby 16. a 17. století v Evropě a proto se lublaňská konference konala i za širší účasti muzikologů z dalších zemí, jako jeden z konkrétních výstupů projektu HERA MusMig (Music Migrations in the Early Modern Age: the Meeting of the European East, West and South). Nosným tématem byla hudební sbírka motet “Parnassus Musicus Ferdinandaeus” vydaná v roce 1615 sice v Benátkách, která se však váže svým vznikem k prostředí habsburského dvora ve Štýrském Hradci. Toto sídlo arciknížete a pozdějšího císaře Ferdinanda II. mělo počátkem 17. století vynikající kapelu s mnoha skladatelskými osobnostmi a rušné hudební styky s Benátkami i Milánem. Samotný tisk a skladby v něm obsažené byly podnětem v rámci lublaňského setkání pro hudební srovnání nejen autorů ve sbírce zastoupených a jejich kompozičních technik, ale i pro konfrontaci prostředí středoevropských dvorů a zejména pak – vzhledem k výše  zmíněnému evropskému projektu – i k zamyšlení nad důvody a způsoby hudební migrace mezi nimi. Po velmi nabitém vědeckém programu byl příjemným osvěžením koncert souboru Musica Cubicularis, který ve skvělé interpretaci představil účastníkům setkání  jedno z prvních ucelenějších provedení většího počtu skladeb této do nedávné doby nepříliš studované sbírky.

Program konference na parnassus-conference.zrc-sazu.si.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.