MIDEM 2012 – konfrontace a konvergence

27. až 31. ledna proběhl 46. ročník mezinárodního hudebního veletrhu a konference MIDEM v Cannes. PR celé akce zdůrazňovala pozitivní a rozhodující roli chytrých, technologicky progresivních řešení služby umělcům a fanouškům, tedy těm, kteří tvoří jádro celého hudebního byznysu v procesu jeho transformace. V pozadí probíhala strategická jednání sdružení majitelů práv k „obsahu“ a kolektivních správců copyrightu. Podle registrace se veletrhu účastnily v nejvyšším počtu nahrávací společnosti a vydavatelé/nakladatelé. Distributory fyzických nahrávek předběhly firmy nabízející nové mobilní technologie&aplikace. Narostl podíl přímé účasti umělců, kterým organizátoři nabídli mj. couching ve využití nových aplikací a platforem pro přímý kontakt s fanoušky a jejich zpoplatnění (takzvaný Direct2Fan ). Žánrové rozložení bylo relativně rovnoměrné s drobným převisem v mainstreamovém popu. Koncert klasické hudby se uskutečnil, bohužel, pouze jeden, a to virtuosky na trubku Alison Balsom . V nabídce zůstala atraktivní přehlídka Mezinárodního hudebního a mediálního centra (IMZ). Úroveň některých prezentací je pozoruhodná z hlediska obsahu i zpracování. IMZ plánuje open air akce, které beze sporu získají publikum. Česká televize nabídla dobře připravený sestřih z vlastních dokumentů (mimo jiné Baroque Jewels by M. Kožená, All the Prodigies – the Second Encounter , Bravo!, The Beatles Night , RadiorockThe Way of L. Pešek ).

MIDEM dává, naštěstí, příležitost všem názorovým proudům hudebního průmyslu, který odráží hodnotový generační střet – většina umělců i softwarových inovátorů, stejně jako fanoušků, jsou velmi mladí lidé a jejich představa o fungování sektoru se nekryje s představou produkčních a legislativních „tradicionalistů“. Na MIDEM se dokonce již třetím rokem pořádá takzvaný Hack Day, v němž mají inovátoři za 48 hodin vytvořit aplikaci. Účast je stále větší. Jeden z úspěšných byznysmanů radí: zaměstnejte ve své firmě nějakého toho mladého „blázna“, snílka, a dobře mu naslouchejte. Dá se říci, že tomuto duchu dobře rozumí P. Gabriel, který téměř každoročně přijde s projektem, který předjímá pozitivní řešení potřeb sektoru, tentokrát je to Cue Songs, který zatím ve spolupráci s Nokia Music funguje v beta verzi (www.cuesongs.com ). Gabriel jej přirovnává k „nízkorozpočtovým letenkám“ na trhu. Chce dát příležitost umělcům menšinových žánrů (v režimu one-stop licencing). Historické jádro sektoru – velcí vydavatelé a nakladatelé a kolektivní správci práv – nyní bojují, dá se říci, na celé frontě, tj. přitvrzují v evropské legislativě (viz prodloužení práv ochrany záznamu výkonů na 70 let s povinností implementace do národní legislativy do roku 2014, rozporovaná smlouva ACTA ), zároveň, oproti nedávné minulosti již čile obchodují s katalogy v digitálním prodeji. Tím se dostávají do konkurenčního tření i služby, které dříve stály ojediněle. Například není náhodou, že na MIDEM poprvé jako sponzoři vystoupily SpotifyAmazon , svůj větší stánek měly iTunes . Na trhu se totiž objevila služba Google Music a Google ohlásil fúzi s Motorolou právě za účelem rozvoje svých služeb v této oblasti (test Google music na http://www.zive.cz/clanky/ vyzkouseli-jsme-google-music-beta-video/sc-3-a-157839/default.aspx ). Dalším strategickým krokem velkých firem je přímá podpora výzkumných projektů. Na MIDEM např. globální firma Vivendi vlastnící UMG podporovala sekci Innovation Factory , která pořádá soutěž o nejlepší produkt v oblasti marketingu a přímého prodeje. U Vivendi najdete „strategii dlouhodobě udržitelného rozvoje“. Velké firmy jdou i cestou spolupráce s evropskou administrativou. Vzpomeňme, že v pracovní skupině s EU byly od roku 2008 kromě kolektivních správců práv také UMG, EMI, iTunes, Nokia a Amazon. V reakci na postupující koncentraci kapitálu majors (přeprodej EMI Universalu a Sony) a jejich vliv v médiích, který neodpovídá podle výzkumu European Music Office spektru evropské produkce, proběhlo na veletrhu uzavřené jednání evropských i amerických nezávislých (IMPALA, WIN, A2IM, Merlin). Text zatím nebyl zveřejněn. Na veletrhu pak příznačně EMI byla jedním ze sponzorů akce s masivnější propagací jako značky, která nemizí z trhu. Zdá se, že s nejvíce problémy se potýkají malá nezávislá nesdružená vydavatelství či producenti, kteří z jedné strany čelí majors, z druhé stále většímu selfmanagementu umělců samotných. Ti mají řadu nových „nástrojů“ a na MIDEM byly také propagovány. Jedná se v podstatě o různé administrativní systémy, které umožní propojení platforem, integraci platebního styku a přístup z jakéhokoli zařízení (z nových projektů například Webdoc, Artist Growth, Songpier a další – kdo má problém pochopit přednosti a rizika cloud computing , doporučuji dobře zpracované heslo ve Wikipedii). Malé firmy se rozhodně musí více snažit nabízet osobní servis umělcům i klientům, opírat se o národní specifika.

Pozorujeme-li tedy aktuální procesy, které probíhají v hudebním průmyslu, musíme dát za pravdu těm, kteří tvrdí, že je to proces nelineární, ve kterém dochází nejen ke konfrontaci, ale také ke konvergenci. Stírají se hranice způsobu práce různých typů subjektů, kombinace činností z důvodů rozložení rizik, nadějně postupuje interoperabilita a možnost mikroplateb v režimu PPP (například nabízený projekt Psonar ). Podstatný ovšem zůstává „obsah“.

Co se tedy nabízí? Na jedné stráně stále bují pop kýč a rostou bubliny show na zrncích drobných talentů, což je mimochodem faktor mimořádně prodražující produkci (většina produkce cen NRJ na MIDEM), na straně druhé vnímavost fanoušků na skutečný talent „od srdce“ zůstává nedotčena (právem oceněná Adele na NRJ a v zápětí Grammy). Co se týče klasické hudby, zde interpretační úroveň stále stoupá. Pokud producenti nepřeženou fúzi s komerčními prostředky prezentace, za hraniční považuji např. show, které provozuje čínský klavírista Lang Lang , má před sebou s novými médii a digitalizací kin perspektivu.

Na závěr pár slov k české účasti. Byli jsme na MIDEM jako „český stánek“již poosmé. Naše řady se rozšiřují (na stánku 10 subjektů) a spolupráce participujících i dalších českých registrovaných firem se zlepšuje. Součástí propagace bylo také avízo Roku české hudby 2014. O nabízené propagační produkty (Guidy a CD Institutu umění, sestřih dokumentů ČT, DVD Institutu moderní hudby, příbalová CD HIS Voice, CD Indies Scope ad) byl zájem, vysoce překračující objem dovezeného materiálu (více na www.midem.com ).

Sdílet článek:

Aktuální číslo

Nejnovější