pondělí, 2. leden 2012

Mezi Třicetiletou válkou a Vídeňským kongresem

Napsal(a) 

46. ročník Mezinárodního hudebněvědného kolokvia (spojený s Moravským podzimem) s podtitulem Podoby a proměny hudebních institucí a hudebních projevů 1618 – 1815 se konal 10. až 12. října 2011 v Dietrichsteinském paláci v Brně. Zazněly zde příspěvky badatelů z České republiky, Slovenska, Polska, Velké Británie, Německa, Rakouska a USA. Úvodní zdravice se ujal nově jmenovaný rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek . S nadsázkou v ní vyzval muzikology, aby využili konference jako jedinečné možnosti prohloubit nejen své odborné znalosti, ale též navázat nová přátelství a vědecké kontakty v duchu jakéhosi „tajného společenství“.

Úvodní blok prvního dne věnovaný monastické kultuře zahájil referát Ladislava Kačice (Bratislava) zabývající se specifiky františkánské hudby na Moravě v 17. a 18. století; zdůraznil zde též tehdejší kooperaci mezi Českými zeměmi a Rakouskem. Irena Veselá (Brno) promluvila o životě a díle skladatele a regenschoriho u brněnských augustiniánů Pavla Josefa Marka (1748 – 1806); referát byl protkán řadou příkladů z jeho tvorby a otázky vzbudil vztah skladatelova odkazu k dílu Leoše Janáčka. Maciej Jochymczyk (Krakov) přiblížil šíření chrámové hudby důležitého rakouského barokního skladatele Amaduse Ivanschize ve střední Evropě. Následně Jana Perutková připomněla dvě velká letošní jubilea česko-slovenské muzikologie: šedesátiny Ladislava Kačice a osmdesátiny mozartovského odborníka Tomislava Volka. Zajímavé téma hudby u benediktýnek (konkrétně z kláštera v Sandoměři) v 18. století představila Magdalena Walter-Mazur (Poznaň). Před polední pauzou promluvila Michaela Freemanová (Praha) o hudebních sbírkách moravských klášterů řádu Milosrdných bratří. Druhý blok, věnovaný proměnám liturgické hudby, zahájil Robert Rawson (Canterbury) pozoruhodnou, poněkud strukturalisticky pojatou přednáškou o kontrastech stylu a textury a „ozvěnách“ paraliturgických hudebních praktik v dílech českých skladatelů první poloviny 18. století (J. D. Zelenka, Š. Brixi). Jana Michálková Slimáčková (Brno) připomněla poměrně nedoceněné téma barokních mší a došla k závěru, že v 18. století proběhla ve střední Evropě stylistická revoluce v podobě vzrůstající individualizace skladatelské tvorby i v tomto nejkonzervativnějším hudebním druhu. Petr Hlaváček (Brno) se zaobíral hudbou v moravských venkovských kostelech po josefínských reformách, František Malý (Brno) památkami figurální hudby v německých vesnicích znojemského regionu. Odklon k problematice romantismu potom představoval referát Hermanna Junga (Mannheim) o stylovém vývoji Schumannových Requiem. Vítaný interdisciplinární přesah představovala přednáška filoložky Marie Škarpové (Praha) o Brideliových Jesličkách a Komenského kancionálu, zahajující blok věnovaný hymnologii. Na tuto přednášku navázal Tomáš Slavický (Praha) referátem o recepci Brideliových vánočních písní v 17. až 19. století. První den konference zakončil Vladimír Maňas (Brno) příspěvkem o vztahu katolických kázání k hudbě na raně novověké Moravě, představujícím průnik hudební teorie a historiografie s kulturními dějinami. První blok druhého dne patřil hudebním centrům. Alison Dunlop (Vídeň) se ve svém příspěvku blížila východiskům tzv. New Historicism; ukázala, že tzv. Kaiserstil (vídeňský císařský styl) nebyl pouze stylem hudebním, ale komplexním kulturním systémem, a hudba byla jednou z jeho složek. Na problematiku Kaiserstilu na dvoře Karla VI. navázala Elisabeth Fritz-Hilscher (Vídeň). Erick Arenas (Stanford) se zabýval liturgií na vídeňském dvoře v sedmdesátých letech 18. století, Claudia Michels (Vídeň) pak přiblížila postavu Francesca Borosiniho, veleslavného vídeňského tenoristy a impresária. Jana Perutková (Brno) přednesla příspěvek o identifikaci pěvců z vídeňského Kärntnerthortheater z let 1729 – 1742 na základě dopisů hofmeistera Georga Hoffmanna hraběti Questenbergovi. Tento blok zakončil Thomas Hochradner (Salcburk) referátem o nových výzvách hudební vědy. Následovaly přednášky týkající se problematiky dvorů. Michael Maul (Lipsko) hovořil o vztahu Bacha a hrabat Šporka a Questenberga. Sociálním statusem questenbergských a šporkovských dvorních hudebníků se zabýval Stanislav Bohadlo (Hradec Králové). Jana Spáčilová (Brno) podala přehled problematiky operních divadel na moravských zámcích doby baroka, zdůraznila nerovnoměrnost stávajících vědomostí o tomto tématu a naznačila různé směry, jakými by se výzkum zámeckých hudebních kultur mohl ubírat. Christine Blanken (Lipsko) přednášela o zvláštnostech české bachovské tradice na základě bachovských pramenů ve Valdštejnské hudební sbírce v Doksech. K splacení symbolického velkého „dluhu“ (problému) české muzikologie, postulovanému Vladimírem Helfertem, v podobě výzkumu zámeckých hudebních kultur přispěl také Václav Kapsa (Praha), a to referátem o hudbě na dvoře hraběte Černína ve dvacátých letech 18. století. Závěr dne patřil příspěvku Jana Čižmáře (Brno) o stavu bádání ohledně strážnické zámecké hudební sbírky (dodnes se například s jistotou neví, zda byla ve Strážnici zámecká kapela...). Poslední den nabídl pouze šest příspěvků. První okruh se týkal „cest“, tedy migrace hudebníků, myšlenek, skladeb, stylů. Jana Franková (Brno/Paříž) hovořila o poměrně neprobádaném tématu – o hudbě ve službách Adama Františka a Josefa Adama Schwarzenbergových. Alena Jakubcová (Praha) přiblížila hudební dramaturgii významného principála Václava Mihuleho. Mikołaj Rykowski (Poznaň) následně držel řeč o sociologickém pozadí vzniku a vývoje fenoménu „Harmoniemusik“. Závěrečný blok se týkal hudebních nástrojů. Společný příspěvek Patryka FrankowskéhoAliny Mądry (Poznaň) byl věnován dvěma nezvyklým kompozicím pro koncertantní basovou zobcovou flétnu (Perneckherově skladbě Harmonia Pastorella a Triu in F Carla Philippa Emanuela Bacha). A „last but not least“ – zazněl příspěvek Terezy Berdychové (Brno) o instrumentáři barokní lovecké hudby na příkladu dochovaných rohů ze sbírky Národního zemědělského muzea.

Narozdíl od několika předchozích ročníků kolokvia se tentokrát bohatě a často poměrně bouřlivě diskutovalo, což bylo určitě ku prospěchu všech. Hlavním iniciátorem těchto diskusí a pokladačem otázek byl docent Volek. Letošní kolokvium se rozhodně vydařilo; škoda jen, že už několik let nevychází z této konference sborník – zejména tento rok, kdy brněnská muzikologie slaví devadesát let své právoplatné existence (Vladimír Helfert byl habilitován 26. února 1921).

Komentáře

Harmonie vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČRNadace Český hudební fondNadace Leoše JanáčkaNadace Bohuslava Martinů

 

Naši partneři

Muzikus - magazín nejen pro muzikantyAlterecho - platforma pro současnou hudební kulturu

Chcete inzerovat? Máte dotaz?

+420 266 311 701

Novinky emailem

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.