Pořadatelé hudebního festivalu Za poklady Broumovska a mezinárodní soutěže mladých klavíristů Broumovská klávesa získali pro svou první tiskovou konferenci (7. března 2018) značně exkluzívní prostory: nádherný barokní koncertní sál polské ambasády v Praze. Broumovský výběžek je ze tří čtvrtin obklopený Polskem a česko-polské vztahy jsou v tomto regionu velmi intenzívní. Není proto divu, že se dvěma z nejvýznamnějších broumovských kulturních událostí dostává podpory na velvyslanecké úrovni.
Za konferenčním stolkem v čele sálu usedly vůdčí osobnosti z organizačních týmů obou akcí: Tereza Kramplová, výkonná ředitelka festivalu Za poklady Broumovska, Jan Školník, zakladatel Agentury pro rozvoj Broumovska a Vzdělávacího a kulturního centra Klášter Broumov, děkan Martin Lanži, administrátor broumovské farnosti, pod kterou spadají kostely, v nichž se konají festivalové koncerty, a klavírista Ivo Kahánek, umělecký ředitel mezinárodní soutěže mladých klavíristů Broumovská klávesa. Spolu s nimi se tiskové konference zúčastnil významný polský klarinetista a dirigent Jan Jakub Bokun, který poté vystoupil na koncertě.
Tisková konference byla doslova nabitá zajímavými informacemi. Hudební festival Za poklady Broumovska je svým způsobem ojedinělá záležitost. Jednotlivé koncerty se konají každou letní sobotu vždy v jednom z deseti kostelů Broumova a nejbližšího okolí. Vstupné na koncerty je dobrovolné a výtěžek z něj je určený na rekonstrukci kostelů, ve kterých koncerty probíhají. Nejedná se o totiž kostely ledajaké, ale o stavby, které jsou skutečnou chloubou Broumovska. V odborné literatuře se o nich mluví jako o „broumovské skupině kostelů“. Pod tímto termínem se skrývá unikátní soubor architektonicky vysoce kvalitních venkovských kostelů, jejichž stavbu inicioval opat broumovského kláštera Otmar Zincke. Osm kostelů projektovali dva z našich nejvýznačnějších barokních architektů: Kryštof Dientzenhofer a jeho syn Kilián Ignác Dientzenhofer.
Program letošního, již 13. festivalového ročníku, je velice pestrý. Na deseti koncertech vystoupí o sobotách mezi 30. červnem a 1. zářím řada našich významných umělců a dokonce i dva soubory zahraniční: rakouské Accio Piano Trio a francouzský Castelcorn Ensemble (podrobný program celého festivalu zde). Zajímavou doprovodnou akcí festivalu bude 4. ročník mezinárodních Letních hornových kurzů, které se budou konat počátkem srpna v prostorách broumovského kláštera (detailní informace zde).
Nedlouho před prvním festivalovým koncertem, ve dnech 20. – 22. dubna 2018, proběhne v Broumově ještě jedna významná hudební akce: 8. ročník mezinárodní soutěže mladých klavíristů do sedmnácti let, nazvané Broumovská klávesa. Mladí pianisté tu zápolí ve čtyřech věkových kategoriích, a o tom, že se jedná o skutečně úspěšnou soutěž, svědčí nejen průběžně stoupající počet účastníků, ale i to, že přijíždí stále více soutěžících ze zahraničí (podmínky soutěže zde).
Na tiskovou konferenci navazoval téměř bezprostředně koncert, zařazený do koncertního cyklu nazvaného Salon Polski. Tento cyklus pořádá polská ambasáda ve svém sídle, malostranském Fürstenberském paláci, již desátou sezonu. Koncert zahájil Ivo Kahánek, umělecký ředitel soutěže Broumovská klávesa. Pro své vystoupení na polské ambasádě si pochopitelně vybral Chopina – Scherzo b moll, op. 31, jedno z nejhranějších a nejoblíbenějších skladatelových děl. Ivo Kahánek se dnes řadí k našim nejvýznamnějším pianistům a svým provedením Chopinova Scherza jen znovu potvrdil své mimořádné kvality. Nejenže má skvělou techniku, jedinečný cit pro kantilénu a pro výrazové kontrasty, ale navíc ještě dokázal v této nesčetněkrát obehrané skladbě objevit spoustu nových překvapivých detailů.
Ve druhém čísle koncertu – Poulencově Sonátě pro klarinet a klavír – vystoupil s Ivo Kahánkem klarinetista Jan Jakub Bokun. Oba interpreti hráli Poulenca se sympatickou vervou a sebejistotou a jejich souhra byla víc než obdivuhodná.
V následující části večera nabídl Salon Polski posluchačům velmi neobvyklou nástrojovou kombinaci: duo klarinetu s kytarou. K Janu Jakubu Bokunovi se připojil kytarista Jakub Kościuszko a oba společně zahráli dvě úpravy děl nejznámějších francouzských impresionistů. Začali Arabeskou č. 1 Clauda Debussyho, kterou pro klarinet a kytaru upravil z klavírního originálu brazilský kytarista Laurindo Almeida. Provedení samotnému nebylo celkem co vytknout, ale úprava u mě vzbudila značné rozpaky. Debussyho originální klavírní verzi má totiž posluchač zažitou s bohatou pedalizací. Kytara však onoho hojného a pro Debussyho charakteristického „pedálového“ přeznívání a prolínání tónů může dosáhnout jen náznakově a klarinet je v tomto směru naprosto bez šancí. Zato další úprava – Ravelova Piece en forme de habanera z pera filadelfského kytaristy Petera Segala – je vysloveně vydařená. Jednak proto, že už samotný Ravelův originál byl určený sólovému hlasu s doprovodem, jednak proto, že kytara zní v této skladbě velmi „španělsky“. A oba interpreti si onu španělskou atmosféru náležitě vychutnali.
Koncert uzavřely čtyři poměrně stručné kompozice. Nejprve zahrál Jan Jakub Bokun sólově skladbu soudobého polského skladatele Piotra Szewczyka, nazvanou Jay Jay Bee. Autor ji napsal přímo pro Jana Jakuba Bokuna a do jejího značně neobvyklého názvu zašifroval anglickou transkripci jeho monogramu J. J. B. Vtipnou, odlehčenou skladbu, výrazně ovlivněnou jazzem, hrál Bokun se zjevným potěšením a bylo vidět, že se v tomto druhu hudby cítí jako doma.
Jakub Kościuszko si pro své sólové vystoupení vybral Barkarolu z Cavatiny pro sólovou kytaru polského skladatele a klavírního virtuosa Aleksandra Tansmana. Uvolněně se pohupující sentimentální hudba byla v Kościuszkově citlivém podání příjemným kontrastem k jazzovému Jay Jay Bee.
V posledních dvou skladbách spojili oba interpreti své síly opět dohromady. Z valčíku Douce joie francouzsko-belgického akordeonisty Guse Visseura dýchala v jejich podání Paříž natolik přesvědčivě, jako by se jednalo o filmovou hudbu, zatímco ve skladbách Moïse a Reve de lʼenfant francouzského klarinetisty Guillauma Humeryho, známějšího spíše pod jménem Yom, nebylo možné přeslechnout silné vlivy klezmeru – Yom je totiž známý klezmerový interpret.
Jak tiskovou konferenci, tak i koncert moderovala pracovnice polské ambasády Marzena Ewa Krajewska, významná polská básnířka, bohemistka a diplomatka. Svým živým a spontánním průvodním slovem se určitě nemalou měrou zasloužila o to, že celý večer měl nesmírně milou a příjemnou atmosféru.
