neděle, 19. červen 2016

Jeden je v pokušení přemýšlet o opeře

Napsal(a) 

The Shinig Paula Moravce, foto Minnesota Opera The Shinig Paula Moravcefoto: Minnesota Opera

Rád bych řekl něco víc, dodal něco specifičtějšího, například že se tomuto uměleckému odvětví daří tak, jako se mu nedařilo už přinejmenším deset let, nebo že se dá přirovnat k umírajícímu mamutu srstnatému, udržovanému při životě výhradně penězi zámožných sponzorů, kteří si vlastně ani tak nechtějí zajít na operu jako se spíše ukázat v opeře. Rád bych prohlásil, že dnešní skladatelé konečně setřásli okovy tradice, že dosud nikdo nestavěl operu před takové výzvy a nezabýval se jí tak důkladně jako oni, či naopak, že se opera po několika generacích pomýlených budižkničemů, kteří k ní ostatním naschvál ztěžovali cestu, vrátila ke své pravé úloze, tedy k vyprávění příběhů prostřednictvím melodií, jež si můžeme zabroukat.

Jaká je doba: V Americe se největším překvapením letošní operní sezóny stala adaptace Osvícení od Stephena Kinga, napsaná Američanem českého původu Paulem Moravcem na libreto Marka Campbella a uváděná operou státu Minnesota – představení jednoduše boří žebříčky návštěvnosti. Jistý nedávno vzniklý newyorský ansámbl si objednal sérii deseti – až dvaceti minutových oper, které místo živého provedení nafilmoval. Největší broadwayský hit Hamilton, pojednávající o zakladatelích USA a obsazený čistě černošskými herci, se nese v rytmu hiphopu. A v takové době se možná o opeře přemýšlí těžko.

Samozřejmě je dnes opera především jakousi starožitností. Pucciniho si vyslechnete v rámci vinařských prohlídek v Lucce a Wagnerův Prsten Nibelungův se proměnil v osmidenní okruh po muzeích a památných domech v Lipsku. Produkce na odvážnějších scénách se ovšem dál drží dějové linky nastolené v posledních sto letech – té, která z velké části sestává z útoků na samotný koncept dějové linky. Opera, často nazývaná „nejvyšším uměním“, spojuje hudbu, příběh, kostýmy, scénografii a herecké výkony ve velkolepou a jedinečnou podívanou. Stejně jako v literatuře a na divadle (přičemž nástup filmu vše urychlil) došlo i v opeře za posledních sto let ke zpochybnění lineárního vyprávění. John Cage se obešel bez příběhu, Robert Ashley zas vršil jeden na druhý.

György Ligeti si v sedmdesátých letech při psaní Le Grand Macabre troufale přivlastnil motivy z Monteverdiho, Rossiniho a Verdiho, už několik let předtím ovšem v Nouvelles Aventures odvrhl větnou skladbu, sepsal vokální party v nesmyslném, samohláskami přehlceném jazyce a uchopení významu nechal na představivosti posluchačů.

György Ligeti - Nouvelles Aventures I György Ligeti - Nouvelles Aventures I

Dny nové opery Ostrava otevře v roce 2016 právě Ligetiho přelomové dílo a uzavře je srovnatelně neobvyklá a nekompromisní opera Iannise Xenakise Oresteia. Xenakis se odrazil od materiálu, který byl podkladem také pro Prsten Nibelungův, místo aby však příběh vyprávěl, spíše k němu odkazuje a vytváří impresionistické aranžmá pro perkuse, sbor a tanečníky. Mezi těmito dvěma díly bude naše vnímání opery jako narativního umění podrobeno zkoušce uvedením novějších kusů. Idin Samimi Mofakham a Martyna Kosecka, kteří oba prošli Institutem Ostravských dní, čerpají stejně jako Xenakis z řecké mytologie a ve své opeře U vod Léthé uvrhli do podsvětí trojici skladatelů: Carla Gesualda da Venosa, Alfreda Schnittkeho a Roberta Schumana. Táhlý zvlněný pohyb podélného předmětu od Petra Cíglera připomene známý příběh o pokušení v zahradě, vypráví totiž o setkání muže, ženy a hada. William William Petra Kotíka čerpá ze Shakespearových a Picassových textů a k jevištnímu ztvárnění užívá tanec. No. 42 (V Alpách) Richarda Ayrese je příběhem mladé lásky odkazujícím k dřívějším operám, kinematografii a populární hudbě.

Jeden je v pokušení přemýšlet o opeře jako o něčem velice specificky zaměřeném, když se přitom (samozřejmě) jedná o obor stejně různorodý, jako jsou v dnešní době různorodé generace skladatelů, kteří se pro něj rozhodli. Pokušení bylo základem opery odjakživa.

Převzato z úvodního textu programového katalogu NODO, uveřejněno se souhlasem OCNH.

Autor je hudební kritik, píše pro Wire, Brooklyn Rail, Time Out New York. Přeložil Pavel Bakič.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.