úterý, 18. říjen 2022

Jakub Hrůša míří do světové elity

Napsal(a) 

Jakub Hrůša, foto Ian Ehm Jakub Hrůšafoto: Ian Ehm

Světově uznávaný dirigent Jakub Hrůša se od září 2025 stane novým hudebním ředitelem Královské opery v Covent Garden. Do té doby bude zastávat pozici designovaného hudebního ředitele. Na uvedeném prestižním postu v jednom ze světově nejvýznamnějších operních domů vystřídá Antonia Pappana, který od sezony 2024/2025 přijal u Londýnského symfonického orchestru místo šéfdirigenta po Simonu Rattleovi, jenž odchází k Symfonickému orchestru Bavorského rozhlasu. Podepsáním smlouvy s Královskou operou v Londýně a po nedávných opakovaných vystoupeních s Berlínskými a Vídeňskými filharmoniky i vysoce oceňovaném debutu na Salcburském festivalu se nejlepší český dirigent současnosti Jakub Hrůša dostává na absolutní světovou špičku ve svém oboru. Ke svému jmenování na pozici hudebního ředitele Královské opery v Covent Garden Jakub Hrůša uvedl: „Měl jsem tu čest pracovat na dvou nádherných inscenacích Královské opery jako hostující dirigent a nedávný Lohengrin byl jedním z vrcholů mého dosavadního uměleckého života. Vždycky jsem snil o místě, kde bych mohl pravidelně a bez kompromisů dosahovat nejvyšších standardů v tak náročné umělecké formě, jakou opera bezesporu je. Proto nesmírně rád přijímám nabízenou pozici hudebního ředitele Královské opery a těším se na další spolupráci s jejím skvělým týmem, od hudebníků přes jevištní umělce a produkční až po management. A jsem šťastný, že Londýn bude nejen místem, kde jsem vždy rád pobýval i pracoval a kde po větší část roku žije moje rodina, ale nyní také mým skutečným uměleckým domovem v oblasti opery. Považuji za opravdový dar, že své dovednosti a energii mohu věnovat budoucnosti tohoto výjimečného operního domu.“ Důvody výběru Jakuba Hrůši shrnul ředitel Královské opery Oliver Maers: „Jakub se v symfonickém i operním repertoáru osvědčil jako jeden z nejzajímavějších dirigentů současnosti. Zaujala nás nejen jeho vynikající umělecká tvorba, ale také velkorysost a vřelost jeho osobnosti: Jakub je opravdový spolupracovník, schopný ze svých kolegů dostat to nejlepší. Jako hudebník s vysokým intelektem, přemýšlivostí a hlubokým přesvědčením o síle hudby, která nás může změnit, je pro Covent Garden perfektní volbou. David Mareček, generální ředitel České filharmonie, výběr Jakuba Hrůši na místo hudebního ředitele Královské opery okomentoval lapidárně: „Královská opera Covent Garden patří do elitní společnosti nejlepších operních domů světa. Jmenování Jakuba Hrůši do jejího čela je podobným úspěchem, jako kdyby český trenér usedl na lavičku Realu Madrid. Pro českou kulturu je to senzační zpráva!

Tolik citace z tiskové zprávy České filharmonie… Když jsem slyšel v roce 2004, jak mladičký Jakub Hrůša (nar. 1981 v Brně), jsa žákem Jiřího Bělohlávka, zakončil svá studia názorově jednoznačným, virtuózním provedením Sukova Asraela, ovládl mě pocit, že jsem měl štěstí být u zrodu velkého muzikantského příběhu a že žák nejenže je pokračovatelem idejí svého učitele, ale že z jeho stínu brzy nejen vystoupí, ale že jej jednou překoná.

Sled jeho angažmá a úspěchů mi dal za pravdu: tentýž rok debut u České filharmonie, dvouletí v roli asistenta Myung-Whun Chunga u Orchestre Philharmonique de Radio France, zkušenosti získával i ve Filharmonii Bohuslava Martinů ve Zlíně, v roce 2005 poprvé hostem festivalu Pražské jaro, přičemž spolupráce s prvním českým festivalem se stala v podstatě pravidlem (speciálně bych připomněl úžasné provedení Smetanovy Mé vlasti v roce 2010), v letech 2008–2014 řídil Pražskou komorní filharmonii, 2018 – debut u Berlínské filharmonie a Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu, o rok později u Vídeňské filharmonie, od roku 2016 je uměleckým šéfem Bamberských symfoniků, kde prodloužil smlouvu do roku 2026, cena BBC Music Magazine, nominace na Grammy, cena Antonína Dvořáka, úctyhodný vějíř nahrávek (od Supraphonu a Tudoru po Deutsche Grammophon), prezident International Martinů Circle a Dvořákovy společnosti, člen uměleckého grémia Pražského jara, v letech 2010-2018 byl hlavním hostujícím dirigentem Tokijského metropolitního symfonického orchestru a Philharmonia Orchestra, v současnosti je hlavním hostujícím dirigentem České filharmonie a L’Orchestra Accademia Nazionale di Santa Cecilia Roma…

. foto Ian Ehm . foto Ian Ehm

Opeře se věnuje od roku 2001, zvláště neúnavný je v uvádění děl Leoše Janáčka. (Letos mělo nadšený ohlas provedení Káti Kabanové v Salcburku, v listopadu bude na brněnském Festivalu Janáček dirigovat ojedinělou kombinaci: Glagolskou mši–Z mrtvého domu.) Jakkoli se coby operní dirigent etabloval na různých scénách, intenzívně se tak děje ve Velké Británii. V minulosti byla zásadní jeho angažmá v Glyndebourne, což byla ale jen předehra ke spolupráci s Royal Opera House, Covent Garden. Nejdříve zaujala Bizetova Carmen a letos si Londýn podmanil svým hudebním výkladem Wagnerova Lohengrina.

To vše byly triumfy a jeho dosavadní dvacetiletá umělecká cesta je impozantní. (Mimochodem je stále ještě jedním z nevytíženějších dirigentů světa.) Nicméně aktuální oznámení londýnské Královské opery, že bude od roku 2025 jejím hudebním ředitelem, je šokující! Je to neuvěřitelný úspěch a pan Hrůša tím vstoupí mezi světovou elitu. Tato pozice je svým kreditem srovnatelná s Metropolitní operou v New Yorku nebo nejlepšími orchestry. Kdybych použil příměr z jiného světa: je to víc, než kdyby český film vyhrál v jednom roce Oscara a v Cannes nebo kdyby česká tenistka vyhrála za sezonu všechny turnaje „velké čtyřky“. Dějiny starobylé operní instituce, která to nemá v dnešní době jednoduché, tvořili například Rafael Kubelík, Georg Solti nebo Bernard Haitink.

Spoluvytvářet tvář a obsah jedné z nejlepších operních scén světa je jistě úžasné a v kariéře Jakuba Hrůši klíčové, nicméně za sebe si dovolím být velmi upřímný. Je to vynikající operní dirigent, což jistě během života mnohokrát potvrdí, nicméně jeho hudební srdce je stejně silně zastoupeno i v koncertních sálech. Orchestrální hudba podle mého skromného mínění v horizontu desítek let bude jeho hlavní vyjadřovací platformou. Jen doufám, že závazek, který přijal, neovlivní jeho koncertní kreace.

Harmonie přeje Jakubu Hrůšovi pevné zdraví, nervy, neomylnou intuici, kreativitu a aby činil ve správný okamžik správná rozhodnutí. Společně si pak přejme, aby neztratil umělecký, institucionální a lidský kontakt se svou rodnou zemí.

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života  jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.

Komentáře

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.