úterý, 3. září 2019

Jak zní vlámský klasicismus? Do Ostravy jej přiveze Terra Nova Collective

Napsal(a) 

 , foto Terra Nova Collective foto: Terra Nova Collective

Dva večery po sobě bude v Ostravě znít unikátní vlámský klasicismus. Český posluchač nemá příliš často příležitost setkat se na koncertě s hudbou Pietera van Maldera a Johana Adama Fabera. Částečně to napraví koncerty antverpského ansámblu Terra Nova Collective.

Vlámský neznámý č. 1 Pieter van Maldere

Van Maldere složil celkem čtyřicet devět symfonií, o nichž ale dosud neproběhla rozsáhlejší odborná diskuze. Van Malderovy symfonie jsou psány v galantním stylu, byly ve své době uvedeny v Paříži, Londýně, Dublinu, Bruselu a následně i po celé Evropě. V knihovně rodu Esterházyů bylo možno objevit všechny symfonie van Maldera, které kdy byly zveřejněny; tyto notové zápisy tehdy odkoupil Joseph Haydn, který symfonie přehrával u dvora Esterházyů. Jedna z van Malderových symfonií byla dokonce v jisté době také mylně připsána samotnému Haydnovi.

Není pochyb o tom, že Pieter van Maldere (1729–1768) byl předním skladatelem Habsburského Nizozemí poloviny 18. století. V té době by bylo v tomto regionu obtížné najít hudebníka s vyšší profesní prestiží než byl van Maldere, ve své době také renomovaný houslový virtuos a kapelník u dvora prince Karla z Lothringie, regenta Habsburského Nizozemí. Princ Karel byl bratrem císaře Františka Štěpána, švagrem císařovny Marie Terezie a strýcem císaře Josefa II. Jedním z vedlejších důsledků omezené politické moci místokrále bylo, že princ Karel mohl investovat do umění hodně času, peněz a úsilí, aby alespoň tímto způsobem pokračoval v iluzi aristokratického vládnutí. Za jeho vlády tak v Bruselu architektura, malba a hudba zaznamenaly obrovský rozkvět. Dílo van Maldera a jeho propojení s tímto jedinečným společenským, kulturním a hudebním světem však stále zůstávají překvapivě málo probádány.

Také Mozart byl obeznámen s van Malderovou hudbou a osobně se s ním setkal během své návštěvy v Bruselu v době svého účinkování na evropských pódiích jako zázračné dítě. I on byl ovlivněn Mannheimskou školou a rozmachem galantního stylu. A právě proto koncertní program, který zazní na Svatováclavském hudebním festivalu, obsahuje jak díla van Maldera, tak i díla Mozarta.

 , foto Terra Nova Collective foto: Terra Nova Collective

Vlámský neznámý č. 2 Johan Adam Faber

Narodil se kolem roku 1692 v německém Augsburgu a zemřel v belgických Antverpách. Předpokládá se, že nějakou dobu působil v Mohuči. V roce 1720 byl v Antverpách přijat do služeb místní katedrály jako tenorista. Je možné, že se tam přestěhoval na popud mladšího bratra Jana Frederika, který působil v katedrále jako varhaník. Faber zřejmě ovládal hru na několik hudebních nástrojů, s nimiž vystupoval na soukromých koncertech v doprovodu svého bratra, který hrál na cembalo. V roce 1728 byl vysvěcen na kněze. Dnes jsou známa pouze tři díla, o kterých můžeme s jistotou říct, že pocházejí z Faberova pera. Jde o dvě mše, z nichž jedna je známa pod názvem Missa Maria Assumpta a moteto Quam dilecta.

Mše je pozoruhodná svým notovým zápisem pro jednotlivé nástroje – dvě zobcové flétny, příčnou flétnu, klarinet, hoboj, dva páry houslí, violu, dvě violoncella a violon. Součástí partitury je také part pro basso continuo. Protože v té době bylo běžné, že jeden hudebník ovládal hru na několik nástrojů, party pro flétny jsou zaznamenány v partech pro housle. Jeden hudebník rovněž dokázal zahrát jak part pro příčnou flétnu tak part pro hoboj. Nejvýznamnějším aspektem tohoto instrumentálního notového zápisu je obsazení klarinetu. V době, kdy Faber skládal svou mši, to byl totiž zcela nový hudební nástroj. Předpokládá se, že byl vyvinut Johannem Christophem Dennerem v Norimberku na počátku 18. století a je možné, že Faber, který se narodil v nedalekém Augsburgu, se s tímto novým nástrojem seznámil v době, kdy se jeho styl ještě formoval.Toto dílo vyvolává mnoho otázek, na které zatím nelze odpovědět. Jedna z nich je například, co mohlo motivovat Fabera k tomu, aby napsal kus s tak neobvyklým notovým zápisem. Každopádně se jedná o Faberovo zřejmě nejzajímavější a hudebně nejpřitažlivější dílo, které vzbuzuje zvědavost.

Terra Nova Collective

Terra Nova Collective má svůj domov v belgických Antverpách, ve městě překypujícím historií. Pyšní se tím, že jeho partnery ve výzkumu staré hudby jsou muzeum Vleeshuis v Antverpách a Výzkumné centrum vlámské hudby. Ke společným projektům často zvou významné muzikology. V roce 2016 se Terra Nova Collective zviditelnil světovou premiérou barokní mše Missa Maria Assumptae J.A. Fabera, která obsahuje vůbec první kdy napsané sólo pro klarinet. Nahrávka se setkala s nadšenými recenzemi v mezinárodním tisku. Ve spolupráci s Antverpskou univerzitou soubor prezentoval v sérii čtrnácti koncertů s názvem Trouvailles sedm méně pznámých skladatelů. V této sezoně pořádá turné po různých místech v New Yorku a vystoupí také na festivale Takamatsu Musica Antiqua v Japonsku.

Vlad Waverbergh je umělecký vedoucí ansámblu Terra Nova Collective, Johan van Veen je muzikolog zabývající se vlámskou hudbou 18. století. Přeložila Lucie Návratová.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.