úterý, 16. září 2014

Jak důležité jsou pro Prahu regiony?

Napsal(a) 

Tisková konference festivalu Lípa Musica 15. 9. 2014, foto Lukáš Legierski/Pelech Atelier Tisková konference festivalu Lípa Musica 15. 9. 2014foto: Lukáš Legierski/Pelech Atelier

Otázka, která visívá v prostoru při spoustě událostí z oblastí politiky, společenského života, mezilidských vztahů a kultury. Určitě vytanula v mysli zaskočeným pořadatelům nejvýraznějšího regionálního hudebního festivalu české části naší republiky Lípa Musica při „tiskové“ konferenci 15. září v Rudolfinu, na níž chtěli novináře celostátních médií informovat o letošním ročníku, jež začne 20. září v domovské České Lípě a skončí 25. října v Novém Boru. Na tiskové konferenci seděli za čestným stolem například náměstek kultury, litomeřický biskup a ředitel festivalu, proti nim najatý fotograf a jediný novinář – šéfredaktor HARMONIE. Dělal jsem, co mohl, ale iluzi sálu plného žurnalistů a kamery ČT art jsem nevytvořil. I když jsem si v tu chvíli přál, jak jsem se za své kolegy styděl, být Davidem Copperfieldem… Nezájem pražských médií o dění v regionu zaskočil i mě.

Co tedy česká média nezajímalo? Celkem dvacet pořadů uvítá 13 českých měst a městysů a tři německé obce v příhraničí. Vystoupí na nich takoví pro média nezajímaví umělci jako například Gerhard Oppitz, Musica Florea, Ensemble Inégal, Martinů Voices, Štefan Margita, Hradišťan, Zemlinského kvarteto, Jana Boušková, Collegium 1704, Clarinet Factory, Severáček atd. 

Nechci tvrdit, že vše, co festival nabízí, je šálkem mého čaje, ale tvrdohlavost a nadšení ředitele Martina Prokeše je hodná úcty. A co se týká vynalézavosti a přínosu dramaturgie, je na tom Lípa Musica lépe, nežli některé velké festivaly s desetkrát většími rozpočty. A to pomíjím obrozenecké nadšení mladých lidí 21. století, kteří přivážejí kvalitní duchovní i sekulární hudbu do míst, kde by jinak nejspíš nezazněla. Slyšeli jste snad někdy o Kravařích, Zahrádkách, Kamenickém Šenově, Stráži pod Ralskem nebo Jezvé? A přece tamější kostely prosvětlí už poněkolikáté kvalitní hudba ve špičkovém provedení. (Kdo má zájem, nechť klikne na www.lipamusica.cz)

Otázku z titulku je tedy třeba si klást znovu a znovu. Ještě štěstí, že pražští umělci mají na putování do regionů jiný názor než novináři…

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života  jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.