MenART: Inspirativní setkání malých i velkých milovníků umění

Umělecký vývoj dítěte není žádný med. Ani sebenadanějšímu žáčkovi se nechce trávit dlouhé hodiny u klavíru, violoncella, flétny nebo jiného nástroje, obzvláště pokud je venku hezky a za okny pobíhají kamarádi ze školy. Ani výtvarníci a taneční to nemají o mnoho lehčí, neboť všechny tyto umělecké činnosti vyžadují nezvyklou míru zarputilosti a snahy. To, co děti u hudby a jiných umění drží, jsou v horším případě rodiče, v tom lepším jejich vlastní zájem a radost ze hry. Zásadní je nicméně role pedagoga, který umělcův vývoj sleduje, usměrňuje, když je potřeba povzbudí i motivuje, ale především v dětech tříbí a pěstuje lásku k umění.

Pro mnoho dospělých muzikantů bývají motivační a inspirativní hudební kurzy a workshopy, ve kterých se setkávají s dalšími podobně naladěnými hudebníky a se světově uznávanými interprety. Nově vzniklý stipendijní program MenART podporovaný Nadačním fondem Magdaleny Kožené se snaží podobnou zkušenost nabídnout těm, kteří na tyto kurzy za normálních okolností zavítají pouze v doprovodu rodičů – žákům základních uměleckých škol. Děti se však nemusejí ničeho bát – místa rodičů zaujmuli jejich pedagogové ze základních uměleckých škol. Stipendijní program je rozdělen do čtyř setkání v průběhu jednoho roku, to první proběhlo ve dnech 24. – 26. srpna v Kroměříži a další tři budou následovat ve dvouměsíčních intervalech.

, foto Zdeňka Hanáková

Poměrně netradiční je výběr samotných lektorů (mentorů), jejichž záběr se pohybuje od vážné hudby (dirigent Tomáš Netopil, sopranistka Kateřina Kněžíková, klavírista Ivo Kahánek) až po tvorbu autorskou (klavíristka Beata Hlavenková, zpěvačka Lenka Nová, violoncellistka Terezie Kovalová) s prvky elektroniky, samplů a looperu. Nedílnou součástí programu je také výtvarná složka reprezentovaná Maximem Velčovským, Petrem Niklem a Milanem Caisem.

Obzvláště zavedení jak klasické hudby, tak i autorské tvorby je jedním ze silných pilířů programu. Ze tříd základní umělecké školy, kde se úvodní setkání stipendistů odehrálo, tak nezaznívala pouze artificiální hudba, ale také jazz, blues či pop. Někteří účastnicí si přinesli i další nástroje, na které se doprovázeli, a ani hra na ukulele nebyla výjimkou. Je dobře, že program dává prostor i těm, kteří mají hudbu sice upřímně rádi, ale spíše než klasice dávají přednost jiným žánrům. Primárním cílem projektu tak ani není zásadním způsobem zdokonalit technickou zdatnost hudebníků, ale spíše prohloubit a upevnit prostou a lidskou lásku k hudbě. Účastníci měli v sobotní večer možnost navštívit závěrečný koncert festivalu Hudba v zahradách a zámku, případně zůstat v prostorách ZUŠ a vychutnat si koncert v podání Beaty Hlavenkové, Lenky Nové a Terezie Kovalové. Ve stejnou dobu se odehrál také světelný workshop v zahradách zámku pro výtvarné sekce pod vedením Petra Nikla.

, foto Zdeňka Hanáková

Pokud je projekt však něčím skutečně jedinečný, je to právě zapojením samotných pedagogů. Tento neotřelý model výuky poskytuje dostatek prostoru pro vzájemnou diskuzi mezi učitelem a mentorem a může tak být přínosný i pro pedagogy ostřílené a zkušené. A koneckonců je program především inspirací a motivací – spočítat, kolik fotografií se svým idolem si děti vyžádaly a kolik nadšených a stydlivých očí se upíralo na mentory, by byla zdlouhavá práce. Ne nadarmo si zvolil MenART jako své motto větu „Inspirativní setkání jsou v životě zásadní.“ Nepřehlédnutelným pozitivem je rozvrstvení kurzu do několika měsíců, které umožňuje – na rozdíl od tradičních jednorázových workshopů – mnohem důkladněji usměrňovat vývoj nadějných hudebníků. Velkým lákadlem a motivací pro mnoho účastníků je zakončení programu slibující prezentovat výstupy prvního ročníku v rámci Národního festivalu Smetanova Litomyšl 2019. Stipendisty MenART v příštím roce představí v oficiálním programu i MHF Pražské jaro, a to symbolicky v den ZUŠ Open 31. 5. 2019. Každá dvojice student–pedagog obdrží navíc osobní doporučení od mentora pro svou další uměleckou činnost a certifikát o absolvování ročního programu.

, foto Zdeňka Hanáková

Navzdory překotnému tempu, které bylo při počtu účastníků a vyhrazeném čase skutečně hraniční pro žáky, pedagogy i mentory, se pořadatelům podařilo zahájit stipendijní program MenART bez větších těžkostí, což se u rodících se projektů vidí jen málokdy. Projektu by neuškodilo prodloužit dobu trvání alespoň o jeden den a je škoda, že se koncerty i světelná show překrývaly, Celkové pojetí a vnitřní diverzita projektu jsou však natolik funkční, že by program mohl vyústit do dalšího ještě pozoruhodnějšího ročníku. Dokud totiž budou mít děti upřímný zájem o hudbu, má cenu projekty toho typu rozvíjet a udržovat.

Sdílet článek: