pátek, 26. červen 2015

Dvojí zakončení sezony: Čekání na Plachetku a Hej romale pod hradčanským nebem

Napsal(a) 

Jiří Bělohlávek a ČF, foto Petra Hajská Jiří Bělohlávek a ČFfoto: Petra Hajská

Konec sezony prožily české orchestry každý po svém. PKF – Prague Philharmonia se slavnostně a s velkým zájmem veřejnosti loučila s Jakubem Hrůšou, Filharmonie Brno se trochu nešťastně a s kontroverzním ohlasem v médiích rozloučila s šéfdirigentem Alexandrem Markovičem, naopak svou první sezonu s Janáčkovou filharmonií Ostrava úspěšně, avšak bez větších překvapení zakončil Mahlerovým Vzkříšením Heiko Mathias Förster.

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK přivítal svého nového šéfdirigenta Pietari Inkinena v rámci Pražského jara a při plánování závěrečného koncertu vsadil na jedinou kartu – všemi žádaného a obdivovaného Adama Plachetku. Z marketingového hlediska se tah jistě vydařil – dvakrát téměř vyprodaná Smetanova síň Obecního domu může FOK těšit. Nejsem si ale jistá, zda byli potěšeni na prvním ze dvou koncertů (24. 6.) i posluchači. První polovinu vyplnila Schubertova Symfonie č. 9 C dur „Velká“. Ke své škodě jsem nepochopila, proč právě symfonický Schubert – jaký má vztah k FOKu, k výroční 80. sezoně, k Wagnerovi následujícímu ve druhé půli… Hlavní hostující dirigent FOKu Jac van Steen tvaroval Schuberta svěžího a dramaticky bohatého, byl ale poměrně často o pomyslný krok před hráči, co se vnímání toku hudby a intenzity projevu týče. Schubertova Velká vyžaduje téměř komorní způsob hraní a když ho nedostane, výsledek je velice milý, ale nudný, k čemuž nechybělo mnoho.

Adam Plachetka, Jac van Steen a FOK, foto Petr Dyrc Adam Plachetka, Jac van Steen a FOKfoto: Petr Dyrc

Z první půle se tak stalo spíš vyhlížení hlavní hvězdy večera, basbarytonisty Adama Plachetky, který zvolil monology Hanse Sachse z Wagnerových Mistrů pěvců norimberských a árie Wolframa z Tannhäusera. Plachetka se dosud s žádnou Wagnerovou hudbou na pražských pódiích nepředstavil a pro svůj "wagnerovský debut" si chytře vybral to nejlyričtější, co Wagner pro jeho hlas složil. Nenechal se strhnout k siláckému zpívání a k dynamickému boji s orchestrem (který hrál ve druhé půli mnohem barevněji a živěji!) a zpíval Wagnera úžasně přirozeně a lehce. Až se mi občas vkrádalo na mysl slovo "povrchně", což se ale týká výrazové stránky, která má, co se wagnerovského repertoáru týče, dost času na dozrávání.

Kirill Gerstein a ČF, foto Petra Hajská Kirill Gerstein a ČFfoto: Petra Hajská

Česká filharmonie připravila pro pražské outdoorové publikum (i širokou veřejnost - ceskatelevize.cz) na závěr sezony velice dobrý důvod, proč se přiblížit branám Pražského hradu. Hradčanským náměstím zněl 17. 6. pestrý, kompaktní, interpretačně náročný a zároveň posluchačsky atraktivní program. Je zásluhou uměleckého vedení Jiřího Bělohlávka, práce členů orchestru i výborného managementu, že má momentálně Česká filharmonie takovou úroveň, aby si mohla dovolit zařadit v rámci jednoho koncertu Smetanův Tábor k uctění památky Jana Husa, výběr z Coplandova Rodea a romské písně, aniž by to spolu působilo nepatřičně. Hostem filharmoniků byl klavírista Kirill Gerstein, který do programové směsice přispěl živelnou, technicky bravurně provedenou Rapsodií na Paganiniho téma  Sergeje Rachmaninova a jazzově ležérní Rapsodií v modrém Gerorge Gershwina. Večer na čerstvém vzduchu dovedl k vrcholu dětský sbor Čhavorenge pod vedením Idy Kelarové smrští romských písní. Česká filharmonie ukázala, že umí nabídnout skvělou show (společně s moderátorem večera Markem Ebenem) aniž by tím snižovala nároky na uměleckou kvalitu, že není xenofobní a že vstupuje do jubilejní 120. sezony v plné síle.

 

Michaela Vostřelová

Narodila se ve městě Bedřicha Smetany, první hudební vzdělání získala ve městě Bohuslava Martinů. Bakalářské studium hudební vědy v Olomouci ukončila prací o raném vokálním díle Martinů, brněnské magisterské studium jejím rozšířením pod vedením Miloše Štědroně. Písněmi, tentokrát Ebenovými a Schubertovými, završila i studium zpěvu na Pardubické konzervatoři pod vedením Hany Medkové. Badatelskou práci si vyzkoušela v Centru Bohuslava Martinů, pedagogickou v ZUŠ Ratibořická, novinářskou v Harmonii, kde se od roku 2011 učí, jak hudbu slyšet a jak o ní psát. Je editorkou webu, který právě čtete.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.