sobota, 8. říjen 2016

Dvaadvacetiletý Martinů

Napsal(a) 

Foto Centrum Bohuslava Martinů, Polička Foto Centrum Bohuslava Martinů, Polička

Ne, nechci psát o klavírních Pohádkách či japonských náladách Nipponari dvaadvacetiletého Bohuslava Martinů, ale o festivalu Dny Bohuslava Martinů (DBM), který se bude letos konat už po dvaadvacáté  (20. 11. – 22. 12. 2016). Detailní program najdete na www.martinu.cz, nicméně komentář si tato akce zaslouží.

Ještě před čtyřmi lety to byl v podstatě stagnující festival – koncert laureátů soutěže Bohuslava Martinů, pár komorních koncertů, symfonický koncert… K mému překvapení se v roce 2014 staly DBM „fénixem“ a zásadně se proměnily. Už to nebyla „povinná pocta Bohouškovi“, ale přehlídka realizovaná sice hlavně českými umělci, což není na škodu, ale nezřídka s mezinárodní úrovní. Vloni už zajímavostí dramaturgie konkurovala vícerozpočtovým českým festivalům.  Kromě hudby Martinů připomíná základy novodobé české hudby (postromantismus, 20. století), málo uváděnou hudbu (například Foerstera) a výběrově hudbu současnou. Festival prezentuje jak projekty, které pořádá Nadace Bohuslava Martinů, tak i akce, kde je  spolupořadatelem, což obnáší nejen finanční participaci, ale i vliv na dramaturgii. Mnohé koncerty jsou projekty, které přinášejí překvapující novinky či nové pohledy. Takovým bude nejspíš  i Prolog v neděli 20. listopadu – transkripce Památníku Lidicím a Half-Timu. Vaší pozornosti doporučuji i nezvyklé uvedení dvou Martinů komických oper – Ženitby a Dvakrát Alexandr.  Zajímavou „konfrontací“ by mohlo být sousedství: Martinů – Chausson, Saint-Saëns; Martinů – Jan Novák, Srnka; Martinů – Bach, Honegger; Martinů – Korte, Dvořák, Bláha; Martinů – Smetana, Kalabis;  Martinů – Smetana, Eben, Hanuš;  Martinů – Brahms; Martinů – Fišer, Šostakovič; Martinů – Rychlík, Bláha, Teml, Hanuš.

Byl-li vloni „rezidenčním skladatelem“ Jiří Teml, letos je jím Ivo Bláha, jehož hudba bude součástí tří koncertů (včetně premiéry Concertina pro flétnu, klarinet, lesní roh, fagot a klavír). Z koncertu Symfonického orchestru Českého rozhlasu 19. prosince vznikne zvukový záznam Martinů Kytice a Filharmonických tanců Jana Nováka. Nahrávku by měla v příštím roce vydat firma Supraphon. DBM spolupracují s několika významnými subjekty, například s festivalem EuroArt se bude konat večer Stamicova kvarteta, s Českým spolkem pro komorní hudbu recitál violistky Kristiny Fialové a pianisty Igora Ardaševa, s Pražskou konzervatoří koncert symfonického orchestru této školy, s FOKem festivalové finále, s MHF Pražské jaro martinůovský salon, jehož hostitelem bude klavírista Emil Leichner a moderátorem ředitel Institutu Bohuslava Martinů Aleš Březina

Nadace Bohuslava Martinů však nestojí jen za festivalem, ale podporuje řadu dalších zásadních projektů. Například 17. října se uskuteční v sídle Českého muzea hudby na pražské Malé Straně koncert, který připravili členové PKF – Prague Philharmonia, na němž bude znít jen hudba Martinů a bude poprvé prezentován další svazek souborného vydání. V prosinci 2016 vyjdou kantáty z Vysočiny v podání Pražského filharmonického sboru, dlouho očekávaná nahrávka, jež by bez pomoci NDB asi nevyšla… S pokračující prací na kritickém vydání hudby Bohuslava Martinů se otevírá prostor pro DBM. Příští rok snad budou součástí festivalu smyčcové kvartety, určitě bych se přimlouval za provedení původní verze Polní mše a kritické edice Svatebních košil…

Nadace Bohuslava Martinů musí samozřejmě plánovat další ročníky. Spolupráce s Pražskou konzervatoří bude pokračovat příští rok představením formace Prague Conservatory Modern, v roce 2018 pak smyčcového orchestru. V roce 2017 bude kompoziční tváří DBM Ivan Kurz, hosty by měly být Česká filharmonie, SOČR, Komorní filharmonie Pardubice, Filharmonie Hradec Králové, Jihočeská komorní filharmonie; Prolog bude ve znamení pocty dnes málo připomínanému Juliu Fučíkovi, žáku Antonína Dvořáka, další operní projekt je avizován až na rok 2018.

Je těžké hledat v kvalitní nabídce 18 titulů - 14 koncertů a 1 operní představení festivalu  (5 vlastních, 10 spolupořadatelských), 3 prology (1 vlastní, 2 spolupořadatelské) - akcenty. Nicméně Tip editora bych dal večeru Pražského filharmonického sboru 15. 12., především pro uvedení kantáty Bohuslava Martinů Proroctví Izaiášovo, a koncertu PKF – Prague Philharmonia 30. 11., která nabídne vedle Koncertantní symfonie pro housle, violoncello, hoboj a fagot  Bohuslava Martinů Concerto vénitien Francise Poulenka se skvělou klavírní dvojicí Louis LortieHélène Mercier!

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.