pondělí, 1. duben 2013

Cui bono?

Napsal(a) 

Otázka Komu to prospívá? se mi pokaždé uhnízdí v mysli při vyhlašování Evropských cen Trebbia. Akci pořádá Nadační fond Trebbia a Galerie Miro a několikahodinový večer přenáší live Česká televize v prime timu! Více pozornosti věnuje jen vyhlášení Českých lvů a Karlovarskému filmovému festivalu. Ale proč je právě tato akce pro veřejnoprávní televizi důležitější nežli seriózní oceňování typu Cen Thálie, Cen Alfréda Radoka, Ceny Jindřicha Chalupeckého, Magnesia Litera, Czech Grand Design a dalších? Že by televizní manažery oslnila atraktivní koncepce s dražbou obrazů na závěr, česko-slovensko-evropský koncept, zajímaví hosté? Nebo nás chce Česká televize v balíčkovém bonusu poučit s mimo realitu běžného života plujícím světem aukčních síní? Nevím. Každopádně je to chytře vymyšlené, vytvořené a profesionálně dobře provedené. Aby se zdůraznil onen evropský, či dokonce světový rozměr, udělí se ceny nezpochybnitelným autoritám. Letošní 13. ročník nadělil 10. března 2013 sošky, diplomy, případně i šeky José Antóniu Abreuovi (tvůrce zatím velmi úspěšného venezuelského hudebně vzdělávacího programu El Sistema) a Nicholasi Wintonovi, jenž v roce 1939 zachránil stovky převážně židovských dětí před smrtí v koncentračních táborech. Serióznost a lesk dodal večeru Jiří Bělohlávek s Pražskou komorní filharmonií. Další ceny na mě působily jako naplnění zájmových sfér otce projektu a dražitele Miro Smoláka – dirigent Vladimír Fedosejev, který nikdy nedosáhl světového renomé svého vzoru Jevgenije Mravinského a o generaci mladšího kolegy Valerije Gergijeva, slovenský prozaik (a také někdejší diplomat) Anton Hykisch, malíř a grafik Jiří Anderle, manažer karlovarského filmového mega festivalu a herec Jiří Bartoška. Jako z jiného světa pak musela televizním divákům připadat dražba prací malíře Josefa Wagnera, jehož malý akvarel Továrna měl jedinou přednost, že jej pan Smolák dovezl na severní pól, čímž okamžitě asi získal na ceně, a tří celebrit, které se marně pokoušejí plodit špičkové výtvarné artefakty – zpěvák Karel Gott, fotbalový brankář Petr Čech a irský rocker a politický aktivista Bob Geldof. Ještě štěstí že co se týká hudby, tak máme v Česku ocenění, jež vyhlašuje Česká hudební rada či ministerstvo kultury, a když chceme vidět skutečně zajímavé výtvarno, můžeme navštívit například v Praze Veletržní palác nebo v Brně Moravskou galerii!

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života  jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.