Čtvrtstoletí souboru Bohemia Saxophone Quartet

Výročí 25 let činnosti hudebního ansámblu je minimálně důvod k velké oslavě. Je to však také bezesporu příležitost k bilancování, ke vzpomínkám, ale jistě i k vizím, protože 18. narozeniny a vstup do plnoletosti již kolektiv absolvoval a nyní pozvolna dorůstá do Kristových let. Přední český hudební soubor Bohemia Saxophone Quartet odehrál za uplynulý existenční „velekvartál“ stovky koncertů na tuzemské scéně i v zahraničí (mj. Izrael, Tunisko, Indonésie, Libanon, Kuvajt, USA, Jordánsko,…). Zaslouženě je označován za „nejlepší svého druhu i ve světovém měřítku“ a hudební skladatelé se předhánějí v psaní původních kompozic pro tyto 4 hudebníky, kteří dokázali, v relativně malém českém hudebním rybníčku, pozvednout úroveň saxofonu jako nástroje, kvarteta jako ansámblu a komorního souboru jako nejtěžší hudební disciplíny na nejvyšší možnou úroveň.

Prvopočátek souboru hledejme v roce 1840, kdy belgický nástrojař Adolphe Sax zkonstruoval první hrající saxofon (nechal jej patentovat roku 1846). Nedlouho na to pak tomuto instrumentu předpověděl budoucnost hudební skladatel Hector Berlioz, když o něm prohlásil: „Saxofon je krásný v bohatosti výrazu, je vřelý a vášnivý, ale i snivý a melancholický.“ Těchto slov se chytil nejeden klarinetista a rázem začalo přibývat saxofonistů jako vepsaných smyků v notovém partu houslí. A 150 let po této přelomové hudební události se v Praze roku 1990 pozvolna začalo rodit dnešní Saxofonové kvarteto Bohemia, resp. Bohemia Saxophone Quartet (dále BSQ).

Původně se pánové Pavel Fiedler, Roman Fojtíček, Zdeněk Kašpar a Jan Majer setkali jakožto členové saxofonové sekce Badot Quartet and Orchestra (zakladatel a vedoucí Michal Pospíšil) a začali čas od času hrát jako sekce pro oživení koncertů. Časem se osamostatnili a pod jménem Saxophonic Quartet již fungovali jako oficiální těleso. Historicky první veřejné vystoupení této party se událo dne 16. listopadu 1990 v klubu Amfora v Praze. Pro nástrojové složení saxofonů (sopránový, altový, tenorový a barytonový) volili tehdy členové repertoár transkripcí jazzových melodií převzatých z tubových kvartetů. Následovaly úpravy klasických, posluchačsky prověřených skladeb od dob baroka až po současnost. Spontánnost a nasazení, s jakým se členové kvarteta pustili do práce, přinesla své ovoce. Jejich interpretace nepůvodních skladeb vybičovala české hudební skladatele, aby pro soubor napsali původní kompozice. A nebylo jich málo (stále se pro ně píší nové).

Své skladby ansámblu přímo dedikovaly desítky českých hudebních skladatelů (za všechny alespoň L. Dřevíkovský, E. Douša, P. Graham, E. Viklický, L. Hurník, P. Pokorný, A. Piňos, P. Z. Novák, M. Smolka, P. Trojan, M. O. Štědroň, M. Macourek, V. Fiala a řada dalších), ale i zahraničních (H. Gundhus, V. Godár, R. Volkman). Několik komponistů pak během let věnovalo své nekvartetní skladby individuálně jednotlivým členům souboru například P. Pokorný, L. Hurník, J. Meisl, V. Čermáková a další. BSQ do roku 2015 premiéroval více než 75 českých skladeb (!).

Ale nepředbíhejme a vraťme se do roku 1993, kdy v kvartetu vystřídal Pavel Škrna Zdeňka Kašpara a Jiří Hanzlík nahradil Jana Majera. Kvarteto již naplno studovalo původní kompozice světové literatury, převážně francouzské (J. B. Singelée, P. M. Dubois, E. Bozza, J. Francaix, A. Desenclos, J. Rivier,…). Repertoár ansámblu začal značně narůstat (a neustále se rozšiřuje) a lze jej, podle slov členů souboru, rozdělit a shrnout takto: 1. původní skladby pro saxofonové kvarteto (české a světové), 2. transkripce hudby různých historických období, 3. skladby jazzové či jazzem ovlivněné – celkem do současnosti doslova „asi tak 8 kilo not pro každého člena“. Po úspěšných koncertních vystoupeních v ČR i v zahraničí natočil v roce 1995 soubor své první profilové CD s názvem Bohemia Saxophone Quartet (tuto anglickou verzi svého názvu používá nyní již tradičně, v uplynulých letech vystupovali také pod názvem Saxofonové kvarteto Bohemia). Na první desce posluchači mohou slyšet kromě skladeb E. Bozzy, L. Bernsteina, J. Francaixe a G. Gershwina také původní kompozice napsané pro BSQ – Koncert pro 4 saxofony a orchestr z pera Eduarda Doušy (orchestr Pražská komorní filharmonie) a Kvintet pro harfu a 4 saxofony od Libora Dřevíkovského (part harfy byl svěřen Janě Bouškové).

Druhá deska na sebe nedala dlouho čekat a na trhu se v roce 1998 objevil velmi pozoruhodný kompaktní disk Jazz Inspiration, kde se prolíná známá hudba J. Ježka, S. Joplina, G. Gershwina, J. Hniličky a L. Bernsteina vedle nových kompozic (opět dedikovaných BSQ) od E. Viklického (Saxomaffia) a M. Macourka (Jen tak…; na desce je nahráno i jeho aranžmá Children´s songs od Ch. Corey). V roce 1999 přišla do kvarteta na pozici barytonsaxofonistky Kateřina Pavlíková (vystřídala J. Hanzlíka) a roku 2003 zde místo R. Fojtíčka začal hrát na altový saxofon Antonín Mühlhansl. Od roku 2010 vystupuje s ansámblem občasně i barytonsaxofonista Lubor Pokluda. Poté následovaly studiové nahrávky Saxcriptions (2004), kde je možné vychutnat si „klasiku poněkud neklasicky“ (A. Dvořák – Slovanské tance, L. Bernstein – Suite from West Side Story, B. Martinů – Film en Miniature, Milhaudovo Scaramouche a Gershwinovu Rhapsody in Blue) a naprosto ojedinělé album History of jazz (2009), které obsahuje mimořádný set kompozic skladatele Víta Fialy, jenž doslova zmapoval jazz jako hudební styl od jeho naprostých začátků až po moderní jazzové styly (Ragtime, Blues, Dixieland, Cool jazz, Jazzrock ad.).

Ve výčtu oficiálně vydaných nahrávek nesmíme opomenout také spoluúčast na desce skladatele Petra Pokorného Umlkání (1997), na albu Jiřího Wimmera Mazel Tov! (2007), kde účinkuje BSQ v titulní skladbě ovlivněné židovským folklórem a zvukově mimořádně emotivní nahrávku chorálních kompozic J. S. Bacha a F. I. Tůmy ve spolupráci s Brixiho Akademickým souborem pod taktovkou Luboše Krtičky (1999). Profesionální práce v nahrávacích studiích je výsledkem intenzivní práce na zkouškách a především koncertní praxe na různých pódiích. V případě BSQ je to nekonečná šňůra perel, takže si z nich vyberme skutečně jen ty nejblyštivější. Předně je to cena Vandoren na IX. Concours International de Musique de Chambre Paris z roku 1998. Soubor díky tomuto úspěchu dospěl ke změně „nástrojového parku“ a stal se firemním ansámblem slavného francouzského výrobce saxofonů – firmy Henri Selmer Paris.

Následovala účast na prestižních festivalech Pražské jaro, Struny podzimu, Concentus Moraviae, l´Octobre Musical v Kartágu, Hofkonzerte im Podewil v Berlíně, Festival of Nations v Tennessee, Kontrasty – International Contemporary festival ve Lvově, Klangspuren v Innsbrucku, Saxophonmesse v Drážďanech, 3ème stage d’interprétation et de virtuosite Saxiana v Paříži atd. Významnou událostí bylo i zahájení 48. ročníku MTF Zlatá Praha 2011 v přímém přenosu České televize. Česká televize mimo jiné natočila v roce 2013 skladbu Concerto for saxophone quartet and orchestra z pera Philipa Glasse spolu s Filharmonií Brno a dirigentem A. Markovićem.

Mezi spolupracovníky BSQ lze řadit i mnohé přední umělce a soubory: J. Boušková, J. Brožková, V. Spurný, E. Adlerová, J. Suchý, P. Dvorský, J. Mikušek, P. Grau, soubory Affeto, Brass 6, Bona Fide Tango, MoEns či Opera Diversa a další. Dále je podstatné připomenout pravidelné natáčení pro Český rozhlas a to, že členové BSQ spolupracují jako sólisté nebo hráči klasických saxofonových partů (ale i v premiérách soudobých skladeb) s mnoha významnými orchestry: Českou filharmonií, Orchestrem hl. m. Prahy FOK, Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, Pražskou komorní filharmonií, Filharmonií Hradec Králové, Orchestrem Národního divadla v Praze, Státní operou Praha, Komorní filharmonií Pardubice, Filharmonií Brno, Filharmonií B. Martinů Zlín, Leopolis Chamber Orchestra aj.

Jak vidno, soubor Bohemia Saxophone Quartet je špičkovým a vytíženým ansámblem, který dělá čest úsloví o českých muzikantech. Vždyť to dávají na odiv i svým názvem – a je to tak dobře a oprávněně. Dvě a půl desítky let úspěchů ansámblu tkví vedle precizní přípravy repertoáru také ve skutečnosti, že mnohá aranžmá si dělají členové sami (Kateřina Pavlíková a Pavel Škrna). Znají zvuk tělesa a jsou schopni v podstatě jakoukoli skladbu upravit pro své čtyřhlasé nástrojové obsazení. Neboli ideální stav a do určité míry luxus, kterým každý komorní soubor nevládne. Toto know-how je jistě jedním ze základních kamenů úspěchu BSQ. K nim si ještě přidejme vždy zábavné a poučné průvodní slovo uměleckého vedoucího Pavla Fiedlera, nástrojovou virtuozitu všech členů a neúnavné premiérování nových kompozic. A vychází nám výsledek, že úspěch a popularita souboru je více než na svém místě.

Dvě desetiletá jubilea a polovina toho dalšího bude oslavena koncertem na Novoměstské radnici v Praze dne 16. prosince 2015 v 19:30 hodin. Všichni členové kvarteta jsou rovněž hudebními pedagogy konzervatoří v Praze, Pardubicích, Českých Budějovicích a Kroměříži, takže přizvali ke spolupráci některé ze svých vynikajících studentů a založili saxofonový orchestr Bohemia Saxophone Orchestra, jehož řízení se ujal dirigent Marek Šedivý – debutant Pražského jara 2015. Večer to bude bezesporu zajímavý. Na programu je např. světová premiéra kompozice J. Meisla a dále skladby J. S. Bacha, E. H. Griega, J. Suka, A. Dvořáka, a česká premiéra saxofonové verze New York Counterpoint S. Reicha. Přejme ansámblu 4 saxofonových hráčů minimálně další čtvrtstoletí. Vězte, poslouchat je stojí za to.

Sdílet článek: