pátek, 3. duben 2020

Budapešť udržuje hudbu naživu, jak se jen dá. Krize, nebo bezprecedentní příležitost?

Napsal(a) 

Maďarská státní opera, foto Getty Maďarská státní operafoto: Getty

„Právě jsem zrušil pronájem své kanceláře,“ řekl mi 29. března v telefonickém rozhovoru David Zsoldos, majitel multifunkční umělecké firmy Papageno, založené v roce 2012. David je jedním z majitelů nebo ředitelů různých uměleckých organizací v Budapešti, kde žiji již několik let, kteří mi poskytli rozhovory pro tuto reportáž. Za posledních osm let spolupracoval s různými uměleckými organizacemi v Maďarsku a vytvořil mediální podnik střední velikosti, který vydává a vysílá hudbu, a organizuje a propaguje různé programy. Jak však nyní konstatuje, „můj zdroj příjmů se zhroutil a zbývá jen 10 %.“ Nicméně Papageno dosud vysílá na svých stránkách místní vystoupení.

Jeho situace odráží situaci mnoha dalších uměleckých organizací v Budapešti, až na jednu výjimku: Papageno nedostává žádnou státní subvenci. Maďarská vláda poskytuje finanční podporu přibližně 25 hlavním uměleckým organizacím, z nichž k těm největším patří Maďarská státní opera, orchestr a balet. „Dochází tedy k likvidaci menších uměleckých agentur,“ říká David Zsoldos. „A rozdíl mezi stálými zaměstnanci a těmi, kdo jsou samostatně výdělečně činní znamená, že pro neexistuje ani žádná záchranná lékařská síť.“

Okamžité uzavření všech hudebních prostorů v Budapešti v polovině března vyhodilo ze sedla uměleckou komunitu města, kde existuje také víc než 30 činoherních divadel. Zatímco například v Německu existují různé pomocné fondy pro živnostníky a malé podniky, jedinou pomocí, kterou poskytuje maďarská vláda, je mírná daňová úleva (do 30. června). Hlavní město země, kde z technologického hlediska nechybí důvtip, se však hbitě přeorientovalo na internet. Došlo zde k úplné explozi živých vystoupení online a výběr v nejrůznějších žánrech je obrovský. Kromě toho, že digitální platformy jsou snadno dostupné pro občany v izolaci, jejich využití – díky novému pohledu na věc – navíc pole vážné hudby vlastně oživilo. Příležitost odvážně přehodnotit budoucnost žánru prostřednictvím streamování je překvapivě pozitivní stránkou smrtící pandemie.

Na přelomu 19. a 20. století zažila Budapešť mimořádně produktivní období, a v důsledku toho mělo Maďarsko na poli hudby významnou pozici. Tato skutečnost je důležitá, neboť Bartók, Kodály, Dohnányi a později Ligeti – kromě stovek maďarských výkonných hudebníků – si všichni získali ve světě legendární postavení; tento fakt slouží Maďarsku dodnes, v rámci dlouhodobé kulturní diplomacie, ba svým způsobem v rámci existence ‚značky' země. Budapešť, jako hudební centrum, žije ze svých bohatých dějin dodnes.

MÜPA Budapest, foto Violin Travel MÜPA Budapestfoto: Violin Travel

Mezi hudební prostory v hlavním městě patří tři scény Maďarské státní opery a baletu; dvě koncertní síně Lisztovy akademie; tři univerzální prostory v Paláci umění (MÜPA); dvě koncertní síně v Pesti Vigadó; Budapešťské operetní divadlo, budova symfonického orchestru a sboru maďarského rozhlasu; koncertní sál, knihovna a jazzový klub Budapešťského hudebního centra, koncertní sál Budapešťského orchestru a velké množství menších veřejných i soukromých prostor.

Po ukončení provozu v polovině března se Opera rychle pustila do digitálních akcí. Prostřednictvím streamingu vysílá živá představení komorních verzí oper se sólisty, za klavírního doprovodu, a na svém kanálu na YouTube vysílá i dřívější představení. Přidala také další příspěvky na svých stránkách na Facebooku a Instagramu. Kostýmní dílny nyní vyrábí roušky. Divadlo také chytře zapojilo do hudebních soutěží děti: dalo jim možnost zveřejnit na svém kanálu jejich vlastní pěvecké výkony. Vítězové jsou vybíráni týdně, a poté pozváni na oficiální otevření nových Eiffel Art Studios, kde si mohou zazpívat s dětským sborem opery. Opera zrušila zbytek sezóny, v níž byly dvě premiéry: Mistr a Margarita (skladatele Levente Gyöngyösiho, podle povídky Michaila Bulgakova) a Klenotnictví Karla Józefa Wojtyły, též známého jako papež Jan Pavel II., po němž je mj. pojmenováno náměstí, kde se scéna nachází.

Budapešťské operetní divadlo, foto BO Budapešťské operetní divadlofoto: BO

Budapest Festival Orchestra a spoluzakladatel tohoto renomovaného tělesa, proslulý dirigent Iván Fischer, vysílají na svých stránkách živě každý večer „karanténní koncerty“. Představují v nich členy orchestru v komorním repertoáru; hudebníci uvádějí program v maďarštině i v angličtině. Aby mohli v sérii pokračovat, apelují na posluchače o finanční pomoc.

Rozsáhlý program MÜPA byl zastaven 11. března. Jak se vyjádřil v našem rozhovoru generální ředitel organizace Csaba Káel, rozhodnutí zrušit více než 100 akcí bylo „srdcervoucí. Museli jsme zrušit nejen náš narozeninový koncert (MÜPA Budapest slaví letos 15. výročí svého otevření), ale také 40. ročník Budapešťského jarního festivalu, jedné z největších a nejdůležitějších hudebních akcí ve střední Evropě.“

Mezi obětmi v programu festivalu jsou inscenace jediné Lisztovy opery Sardanapalo, jako součást lisztovského maratonu (původní partituru zrestauroval britský muzikolog David Trippett), tři z nejlepších evropských barokních souborů, a maďarská premiéra nejnovějšího díla 94letého skladatele Györgyho Kurtága – jeho jediná opera Fin de Partie. MÜPA bude i nadále vysílat, prostřednictvím streamingu, ze svého vlastního mediálního archivu a programů, které jsou součástí partnerství s European Concert Hall Organization (ECHO).

Sál Akademie Franze Liszta, foto LFZE Sál Akademie Franze Lisztafoto: LFZE

Budova Akademie Ference Liszta je secesní klenot, a jeden z nejproslulejších hudebních prostorů v Budapešti. Seznam bývalých profesorů a studentů Akademie vypadá jako Kdo je kdo hudebních dějin. Jak mi sdělil András Csonka, ředitel programového oddělení Akademie, „budova byla uzavřena 12. března a očekává se, že zůstane zavřená do 30. června. Museli jsme zrušit 107 veřejných koncertů (z toho 61 uváděných moderátory), navíc několik diplomových koncertů, programy pro děti a prohlídky s průvodci. K nejvýznamnějším zrušeným koncertům patří vystoupení sboru Monteverdi (dirigent Sir John Eliot Gardiner), koncert Dennise Matsueva s orchestrem Wien-Berlin, a koncerty Borodinova kvarteta a Hagenova kvarteta s Kirillem Gersteinem.“ Akademie pořádá koncerty pro stovky interpretů z celého světa; jak mi řekl András Csonka, ačkoliv se snaží koncerty těchto klientů přesunout na pozdější dobu, první povinností Akademie je dát prioritu diplomovým koncertům studentů. Finanční obavy však narůstají: „Vzhledem k velmi tvrdé ekonomické situaci, které budeme muset po pandemii čelit, naším prvotním cílem bylo naplánovat znovu koncerty s maďarskými umělci. Doufáme, že naše publikum se vrátí v září.“

K poněkud přehlíženému sektoru patří agenti a manažeři. Zde platí jediné pravidlo: žádný sál k dispozici = žádná rezervace. Smlouvy jsou rušeny v důsledku zásahu „vyšší moci“. Součástí smluv jsou často poplatky za stornované koncerty, ale obecně platí, že z finančního hlediska ztrácí každý zúčastněný.

András Szentpéteri je členem Evropské asociace uměleckých manažerů (AEAA), a vysoce postaveným členem BRAAVI Management Group v Budapešti, která má kanceláře ve Vídni, Mnichově a Budapešti; zastupuje umělce, ale pořádá i koncerty a různá turné.

Jazzový klub Opus, foto Opus Jazzový klub Opusfoto: Opus

Budapešť – město, jež má 1,75 milionu obyvatel – má také bohatou divadelní tradici. Dřív bývala všechna činoherní divadla zaplněna. Nyní, jak říká Szentpéteri, „Situace v kultuře v Budapešti je hrozná: 60 % umělců může stále čerpat platy, ale dalších 40 % má pouze krátkodobé smlouvy. Doposud žijí z měsíce na měsíc, ale netuší, jak budou moci tuto situaci přežít z finančního hlediska. Existují však určité místní, i soukromé, přísliby pomoci“ – těm, kteří se ocitli bez práce. Důsledky celé situace, podle jeho názoru, znamenají i další hrozbu: „Vrátí se publikum? Budou se diváci příliš strachovat sedět v davu?“ Dalším faktorem je i vysoká nezaměstnanost. Až se koncertní síně a divadla znovu pokusí otevřít, „Bude mít publikum prostředky na zakoupení vstupenek?

Jak shrnul Csaba Káel, „Je stále těžké říci přesně, nakolik bude ovlivněn celý sektor kultury. V sektorech, které již teď bojují s vážnými potížemi – a k těm kultura patří – maďarská vláda ruší některé z daňových povinností, jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. To je pro tento sektor velmi užitečné, ale situace stále vyvolává obrovskou řadu otázek ohledně budoucnosti.“ András Szentpéteri nicméně bere situaci filosoficky, a vidí v ní vlastně obrovský příliv a odliv, jak pokud se týká lidské povahy, tak lidského štěstí. „Opravdu, toto je krize, která se týká všech, a upřímně si myslím, že od nynějška nebude nic takové, jako předtím. Je to poselství, které nám poslala naše planeta: Dávejte na sebe pozor – a změňte se!“

Z angličtiny přeložila Mirka Zemanová.

Alexandra Ivanoff

Americká novinářka a bývalá členka San Francisco Opery; po osmi letech v Istanbulu nyní žije v Budapešti, kde píše pro New York Times a Hungary Today. Od roku 2015 vyšly její recenze na Musical America (2011-12), Bachtrack (Londýn) a Arts Review Europe. V Istanbulu psala pro časopis Time Out Istanbul (2008-2014) a největší turecký deník vydávaný v angličtině, Today's Zaman (2009-2016). Píše o světových premiérách nových děl v oblasti vážné hudby, jazzu, opery, současného tance a hudebního divadla, jakož i o vernisážích výstav a festivalů; vede také rozhovory s hudebníky, umělci, kurátory a řediteli kulturních institucí. Je absolventkou Yale University a Eastman School of Music (New York).

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.