pondělí, 16. květen 2016

Boušková a Steinberg aneb výjimečný večer v Budapešti

Napsal(a) 

Foto Zsófia Pályi Foto Zsófia Pályi

V letošní sezoně sbírá naše přední harfistka Jana Boušková úspěchy na mezinárodních hudebních scénách. Po kriticky velmi dobře hodnocených vystoupeních v Německu či vídeňském Musikvereinu se v pondělí 9. května představila rovněž v rámci abonentní řady Budapešťské filharmonie. Pozvání se Janě Bouškové dostalo od šéfdirigenta Pinchase Steinberga, jehož osobnost je českému publiku známá z jeho spolupráce s Českou filharmonií.

Důmyslně vystavěná dramaturgie, laděná v ruském tónu, nabídla zcela vyprodané Maďarské státní opeře, kde filharmonie v Budapešti vystupuje, setkání s Borodinem, Glièrem a Šostakovičem. Večer otevřely populární Polovecké tance z Borodinova Knížete Igora. Plnokrevné ruské dílo, jež okouzluje syrovým barbarstvím i jemnou romantikou, okořenil orchestr svým jiskrným uherským naturelem. Charismatický a přesný Steinberg vzbudil hned v úvodu večera tímto vervně pojatým „majstrštykem“ velká očekávání.

Ta bezezbytku naplnila a budapešťské publikum si zcela podmanila harfistka Jana Boušková, jež se ujala sólového partu v Glièrově Harfovém koncertu Es Dur, op. 74.  „V harfovém repertoáru je několik stěžejních koncertů s orchestrem, mezi které bez pochyby patří právě Glièrův Harfový koncert, op. 74. Toto dílo i pro mě nesmírně znamená, protože jsem s ním nejen absolvovala Konzervatoř v Praze, ale zejména jsem s tímto koncertem vyhrála jednu z největších harfových soutěži světa – USA International Harp Competition, kde byla tato skladba na programu finálního, čtvrtého kola,“ upřesnila Jana Boušková před koncertem.

Foto Zsófia Pályi Foto Zsófia Pályi

Dílo tohoto Ravelova současníka bývá poněkud podceňováno s ohledem na příchylnost skladatele k socialistickému realismu. Jeho Harfový koncert je však líbezným dílem, které dává vyniknout harfě jako plnohodnotnému sólovému nástroji, neboť skladatel jeho kompozici navíc konzultoval s významnou harfistkou své doby Ksenií Erdellovou. Hudební předivo díla staví na bohatém akordickém materiálu, včetně, ale nejen pro harfu typických arpeggií, a skýtá možnost rozvinutí pestré palety výrazu a dynamické škály. A právě to jsou výrazné devizy naší přední harfistky. “Nepopsatelná krása tónu, neobyčejné výrazové a dynamické prostředky a absolutně neochvějná technika, to činí Janu Bouškovou naprosto výjimečnou v celém harfovém světě,” uvedl Pinchas Steinberg k důvodům výběru právě této umělkyně. „Řada harfistek hraje všechny skladby prakticky stejně, ne však Jana Boušková, ta má zkrátka všechno a dokáže také všechno zahrát,“ dodal Steinberg, který si jinou harfistku ani do svých programů už nevybírá…

Jana Boušková zaujala svou oduševnělou interpretací i technickou suverenitou, a to i přes zranění prstu, které ji postihlo hned v prvních taktech koncertu. Publikum ji odměnilo dlouhotrvajícím skandovaným potleskem a vyžádalo si přídavek v podobě brilantně provedeného Prokofjevova Preludia pro harfu.

Foto Zsófia Pályi Foto Zsófia Pályi

Výjimečný večer završilo dramaturgicky neobyčejně cenné uvedení Šostakovičovy velmi málo hrané 11. symfonie. Dílo, které autor opatřil podtitulem „Rok 1905“ evokujícím události ruské revoluce ve zmíněném roce a za něž získal od vládnoucí garnitury Sovětského svazu Leninovu cenu, je však paradoxně spíše mrazivou reflexí událostí roku 1956 právě v Maďarsku.  Souvislost s citlivým tématem maďarské historie, kdy došlo ke krvavému potlačení protisovětského povstání, představil publiku sám Steinberg  v úvodních minutách druhé poloviny koncertu a vtáhl tak posluchače neobyčejně působivým způsobem do spletitého hudebního děje pomyslného symfonického filmu. Drama „Krvavé neděle“ vykreslené Šostakovičovou monumentální instrumentací vypointoval precizní Steinberg se svým orchestrem takřka v živý a strhující příběh vyprávěný s využitím vybraného hudebního jazyka.

Budapešťská filharmonie je nejstarším maďarským orchestrem se stošedesátiletou tradicí lemovanou řadou významných milníků, jež se zapsaly do světových hudebních dějin. Pod taktovkou Pinchase Steinberga, vzácného umělce i člověka, zdobí toto těleso lahodný zvuk smyčců, barvité dechy, dokonalá souhra nástrojových skupin, ale zejména hmatatelný obsah a hloubka výpovědi. Snad jen občasnou přílišnou převahu temperamentní dramatičnosti nad citlivou měkkostí a jemností lze tělesu vytknout. Tu však naopak vnímaví maďarští posluchači milují. 

Výjimečná Jana Boušková, výjimečný Pinchas Steinberg — toto výjimečné spojení mimořádných uměleckých osobností nabídlo Budapešti neobyčejně silný a kvalitní hudební zážitek. Dodejme, že v příští sezoně představí naše „královna harfy“ svou interpretaci Glièrova koncertu mimo jiné s Českou filharmonií, kterou bude řídit Michael Sanderling. Snad se brzy dočkáme i návratu Pinchase Steinberga…

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.