úterý, 31. říjen 2017

Bohuslav Martinů a byzantská hudba. Festival Archaion Kallos odkryl překvapivé souvislosti

Napsal(a) 

Marios Christou a Philokallia Ensemble, foto Ladislav Zedník Marios Christou a Philokallia Ensemblefoto: Ladislav Zedník

Jako už tradičně i letos v říjnu proběhl v Praze mezinárodní festival pravoslavné hudby Archaion Kallos, pořádaný Spolkem Philokallia. Představuje nejen samotné bohoslužebné zpěvy, ale také tvorbu, která se křesťanským východem inspiruje. Pravoslavné křesťanství a hudba totiž k sobě nerozlučně patří.

Pro mnohé překvapivým byl hned první koncert festivalu. Ukázalo se totiž, že pravoslavnou duchovní hudbou se nechal inspirovat známý český skladatel Bohuslav Martinů. Dokazuje to jeho nově objevený rukopis se zapsanou řeckobyzantskou hudbou. Koncert porovnal originální znění hymnů s tím, jak je skladatel upravil pro operu Řecké pašije. Ačkoliv se této opeře věnovala už řada odborných studií, žádná neupozorňuje na byzantské hymny, které Martinů použil. Teprve díky objevenému rukopisu můžeme odkrýt dosud neznámou tvář tolik probádaného díla. Na koncertě vystoupily mimo jiné Martinů Voices pod vedením Lukáše Vasilka, Philokallia Ensemble a Sbor chrámu sv. Cyrila a Metoděje pod vedením Maria Christou a dorazili i sólisté z Řecka a Kypru jako například Achilleas Chaldaiakis – přední zpěvák, sbormistr a profesor byzantské hudby na Athénské univerzitě.

Řecké Velikonoce Bohuslava Martinů, foto Ladislav Zedník Řecké Velikonoce Bohuslava Martinůfoto: Ladislav Zedník

Ředitel festivalu Marios Christou vzpomíná, že „prapočátkem“ koncertu bylo jeho setkání s předním odborníkem na tvorbu Bohuslava Martinů prof. Jaroslavem Mihule. „Je těžké najít slova, kterými bych popsal své překvapení, když téměř hned na začátku našeho setkání mi pan profesor ukázal originál dosud neznámého rukopisu Bohuslava Martinů. Byla na něm velmi pečlivě zaznamenaná hudba mého dětství, takzvaná ‚byzantská hudba‘. A to překvapení bylo ještě větší, když mi řekl, že si ten rukopis můžu půjčit domů, abych ho mohl prostudovat v klidu. Hned jsem poznal, že tento rukopis byl součástí přípravy hudebního materiálu pro komponování opery Řecké pašije. A tato epizoda byla začátkem mého zkoumání vlivů byzantské hudby v tomto díle,“ popisuje Christou. Výsledky svého bádání přednesl i na přednáškovém odpoledni těsně před zahájením festivalu. Z referátů všech přednášejících jasně vyplynulo, že Řecké pašije Bohuslava Martinů jsou skutečným mostem mezi řeckou a českou kulturou.

Další zajímavostí letošního ročníku byly koncerty věnované jednomu z největších skladatelů hudby východního křesťanství 18. století Petru Peloponisovi. S určitou nadsázkou ho můžeme označit za „Mozarta byzantské hudby“. Jeho duchovní skladby zazněly přímo v prostředí, pro které byly vytvořeny – při liturgii sv. Jana Zlatoústého v neděli 15. října. Tentýž den večer se festival přesunul do Malostranské besedy, kde si návštěvníci poslechli Peloponisovu světskou tvorbu.

Andrea Mottlová a Karel Dohnal, foto Marek Malis Andrea Mottlová a Karel Dohnalfoto: Marek Malis

Stará byzantská hudba doputovala i do slovanského prostředí. V Rusku dala vzniknout tzv. „známennému raspěvu“. Starodávné skladby v církevně-slovanském jazyce jsou v našem prostředí asi tím nejtypičtějším, co si pod pojmem „pravoslavné duchovní zpěvy“ představíme. Vývoj církevní hudby ale neustrnul a pokračoval přes staroruskou polyfonii, vyspělý slovanský vícehlas, do něhož se zlatým písmem zapsali např. P. I. Čajkovskij či S. Rachmaninov, až po současné skladatele, kterými jsou např. Arvö Part a Alfred Schnittke. Cestování časem v ruské duchovní hudbě nabídl koncert v úterý 10. října, na kterém vystoupily Ensemble Hilaris, Pražský smíšený sbor a Komorní pěvecký sbor adlibitum.

Stalo se už tradicí, že Archaion Kallos dává prostor i mladým, začínajícím autorům. 22. října ve světové premiéře zazněly skladby Martina Klusáka a Jana Trojana, kteří se nechali inspirovat hesychasmem. Odkazem na toto hluboké duchovní a modlitební rozpoložení, naprosto typické pro pravoslavnou spiritualitu, a za doprovodu klarinetu, na který bravurně zahrál Karel Dohnal, a klavíru v perfektním podání Andrey Mottlové (Vavrušové) se letošní ročník jediného festivalu pravoslavné duchovní hudby u nás uzavřel. Potvrdil, že je nejen přínosem do našeho kulturního dění, ale že přispívá i k vědeckému bádání.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.