pondělí, 17. září 2018

Bohumil K.

Napsal(a) 

Zemřel Bohumil Kulínský. Bylo mu 59 let. Protože byl synem slavného hudebníka, měl „přídomek“ mladší. Do roku 2004 prožíval právem světovou kariéru oslňujícího sboru Bambini Di Praga, který doslova tvaroval. V 80. letech jsem zažil umění tohoto nedětsky dětského sboru několikrát zblízka a pěvecká dokonalost byla jakoby z jiného světa. Jevil se tehdy jako druhý nejlepší domácí sbormistr, hned po Pavlu Kühnovi. A kupodivu poněkud utajený dirigent s darem od pána boha…

Vokální homogenita, bezchybná intonace, žádná partitura pro bambi nebyla dost těžká. Byly to virtuózní dívčí varhany syna a matky Kulínských a stroj na vydělávání peněz. Pak přišel rok 2004 a šokující zlom. Obviněn z pohlavního zneužívání nezletilých členek sboru, odsouzen, vězněn. Ze žaláře vyšel v roce 2011, prošedivělý a ztrativší jiskru, energii a bouřlivou kreativitu, které jsem v 80. letech obdivoval.  

Začala, dle mého mínění, smutná životní etapa, kdy se stal pro některé hudební instituce, které se mu zbaběle vyhýbaly, toxickým elementem, personou non grata. Dlužno dodat, že ke škodě českého hudebního života a veřejnosti, protože svým dirigentským a obecně muzikálním talentem převyšoval leckteré generační i mezigenerační souputníky. Z Bohumila Kulínského, doma a ve světě uznávaného muzikanta, se stal kafkovsky jen Bohumil K. Škoda, tak mimořádných hudebních talentů máme nemnoho. Naštěstí zůstaly sborové nahrávky na labelech Supraphon, Panton a Multisonic, které berou dech i dnes.

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.