Ambice Brna a Prahy

Město Brno se v roce 2015 marně ucházelo o statut Kreativního města UNESCO. (Mezi držiteli pro oblast hudby jsou mimo jiné Glasgow, Gent, Bologna, Mannheim, Kinshasa, Hamamatsu, Varanasi, Sevilla, Hannover – celá síť čítá 119 měst z 54 zemí, unesco.org/creative-cities) To jej neodradilo a v červnu 2017 přihlášku zopakovalo. Doufám, že jej získá. Určitě by si to za mnohotvárný kulturní život města a ambiciózní plány zasloužilo, přinejmenším pro oblast hudby to platí určitě; pozoruhodný je vývoj kolem Filharmonie Brno, v Národním divadle Brno, JazzFestuBrno, klubových aktivitách a v hudebním neprofesionálním světě.

Praha sice nemá tak kvalitní jazzový festival, otevřený Špilberk nebo kolem dvou set folklorních společenství, kapel a kroužků (!), zato má například unikátní festival předromantické hudby – Letní slavnosti staré hudby. I při kritickém odstupu musím konstatovat, že je to pozoruhodná akce, jaká nemá v dané oblasti v Praze festivalovou konkurenci. (Úrovní mu konkuruje jen cyklus Collegia 1704, jenž je však rozložen do celé sezony.) V podstatě jakýkoli koncert LSSH si vyberete, nebudete zklamáni. Nicméně chce to jediné – otevřenost ducha a určitou připravenost sluchu, protože program festivalu je dalek „turistických koncertů“ s obligátním Vivaldim a Mozartem (viz letnislavnosti.cz).

Patrick Cohën-Akenine, foto G-Aresteanu

Přece jen bych chtěl akcentovat tři večery. Zahajovací koncert 11. 7. se zahraničními sólisty, sborem z Versailles a domácím Collegiem Marianum bude ve znamení slavnostních motet u nás neznámého M. R. de Lalanda. Břevnovský klášter zažije 20. 7. cembalové „orgie“, když Jean Rondeau vzdá poctu třem skvělým cembalistům francouzského královského dvora – J. Ch. de Chambonnièrovi, J.-H. D´Anglebertovi a F. Couperinovi. Vrcholem francouzského ročníku Letních slavností staré hudby bude finále 7. 8. – Slavnost pro krále Slunce.  Dvořákovu síň Rudolfina rozsvítí operní árie a baletní suity, které byly napsány pro potěchu Ludvíka XIV. Collegium Marianum s kopiemi unikátních nástrojů z orchestru krále Slunce „Les Vingt-quatre Violons du roi“, vedené Patrickem Cohënem Akeninem, zahraje hudbu Lullyho, Campry a Destouchese. Ambice Letních slavností staré hudby být vůdčí platformou pro prezentaci francouzské barokní hudby se pozoruhodně naplňuje.

Sdílet článek: