středa, 16. duben 2003

Zvlněná krajina uvnitř notebooku

Napsal(a) 

Zvlněná krajina uvnitř notebooku Zvlněná krajina uvnitř notebooku
Během uplynulých pěti let si vídeňské vydavatelství MEGO vydobylo pověst věrozvěstů nové elektronické hudby, často improvizované. Erupce rakouské scény byla o to překvapivější, že spontánní: po generacích progresivních jazzmanů a alternativních rockerů tu prostě dozrála generace, která se zkouší vyslovit skrze nástroj, jenž máme doma mnozí: notebook.

Příběh macintoshovského Powerbooku jako hudebního nástroje opsal v minulých letech mohutný oblouk: od prvotního nadšení po současnou skepsi a zjištění, že i silně variabilní a pro tvůrce "svobodný" software (většinou je používán vysoce ceněný Max/MSP) vede nakonec k hudbě omezené proměnlivosti, kterou prolomí jen málokdo. Podstatné však je, že jde o technologii koncertní, ne studiovou. Laptopisté, sedící soustředěně před svým Applem, nejsou nijak bujarou podívanou, přicházejí ale jako improvizující elektronici. Jejich "hrou" je generování podmínek pro vznikající zvuk v reálném čase koncertu, blíží se tedy spontánním architektům či sochařům, tesajícím svůj objekt dál a dál v proudu ubíhajícího času. Zvukovým východiskem tu může být cokoli: mnohdy jsou odrazovým můstkem předpřipravené samply.

Zvlněná krajina uvnitř notebooku Zvlněná krajina uvnitř notebooku
Mužem číslo jedna, který se k Megu připojil organizátorsky i autorsky brzy po založení, je dnes Christian Fennesz . Své zvuky sampluje z elektrické kytary a obrysy charakteristických riffů jsou v jeho hudbě tu a tam opravdu znát. Hudba laptopu však křiví rysy, zamlžuje, obrací naruby, nabízí klonování i mutaci zároveň: nechává na fantazii tvůrce, aby se rozpomněl, které všechny parametry zvuk a hudba mají, a jak jimi lze otřásat v generativním prostředí. Po dobrých prvních snímcích (album Hotel Paral.lel ) dosáhl Fennesz mimořádného ohlasu s albem Endless Summer . Pojmenoval jej stejně jako skupina Beach Boys své album v šedesátých letech: nabízí tu zvukový svět, jenž může onu éru opravdu evokovat, avšak už ve stádiu nezadržitelné dekonstrukce. K Fenneszovu slovníku patří prachová smítka mikrozvuků, "glitche", to jest zvuky znějící jako poruchy nástrojů nebo nosiče, prolamování libých zvuků do výrazné rezonance, záškuby a ozvy, vytržené ze souvislého proudu hudby. "Viděli jsme, že svět je rozkrájený na kusy: museli jsme tedy rozkrájet i hudbu ," tak zní stanovisko jednoho z tvůrců, který promlouvá o tvorbě naší éry ve vynikajícím filmovém dokumentu-eseji Modulations , sledujícím různé tváře elektronické hudby od akademické půdy, Schaeffera a Stockhausena až k dnešním klubům. Snímek, vrhající světlo na kontext, který je u nás nepřítomný, uvede letošní filmový festival v Karlových Varech.

Zvlněná krajina uvnitř notebooku Zvlněná krajina uvnitř notebooku

Pokládá-li někdo hraní s laptopem za autistickou zábavu, ať se nenechá mýlit. Právě moment improvizace a rozhodování v reálném čase podtrhly osobnosti, jež se sdružily v trio: Fenn O'Berg tvoří spolu s Fenneszem zakladatel Mega Peter Rehberg (jeho vlastní projekt má název Pita ) a chicagský spřízněnec, písničkář, producent, technolog a nový člen, kterého mezi sebe přijali avantrockoví Sonic Youth, Jim O'Rourke . Druhé z alb The Return of Fenn O'Berg obsahuje záznam vystoupení v pařížském paláci moderního umění Centre Pompidou. V hudbě, jejíž ráz si nikdo nedokázal představit, dokud nebyla stvořena, je podstatná metoda: proto má výchozí materiál jednou spojitost s rockovou agresivitou, jindy do zvukomlýnku, drtícího souvislé na fragmenty, vstupují smyčce a hammondky. Nejen kvůli Paříži se vynořuje příbuzenská vazba této tvorby: Jiří Kolář a jeho technika muchláže, nelítostně uplatněná na vlastním autoportrétu.

Široké možnosti softwaru jsou ošidné, mohou vést k rozmělnění. Uspěje ten, kdo najde (lépe: koho si najde) dobrý koncept, omezení, zaostření. Rus Ivan Pavlov v projektu COH (azbuka, čti Son, tj. Zvuk) moduluje jednoduché beaty elektrických kláves: citlivě a zároveň s energií a vírou v rytmus, společnou punku a původnímu rebelskému technu. Na hranici ticha, snad jen s elektrostatickým praskotem, balancuje Uli Troyer . Jednočlenný projekt Pure si získává čím dál větší renomé svým temným ambientem, v němž je místo i pro inspiraci avantgardistou Alvinem Lucierem a jeho rezonujícími prodlevami. K analogové technice couvá francouzský QuintetAvant : v živé improvizaci se slévají tři magnetofony, starý syntezátor a synchronní akce u mixážního pultu. Novou kvalitu představuje japonská písničkářka Tujiko Noriko, přirovnánavá - k vlastní nelibosti - k Björk a využívající technologii mnoha a mnoha způsoby k výpovědím deníkového rázu. Jeden z kruhů se uzavře letos: pro Mego chystá nahrávku Yasunao Tone , téměř sedmdesátiletý člen sdružení Fluxus, aktuální vítěz Zlaté Niky festivalu Ars Electronica 2002, objevitel scratchování na médiu kompaktního disku: jeho tvůrčí vtrhnutí do možností digitálního média vlastně otevřelo dveře všem dalším.

V Rakousku se zvláštně střetli tvůrci z alternativní scény s tamnější tradicí kompozice a elektroniky, pěstované třeba v proslulém centru v Grazu. Když se o tomto fenoménu letos v únoru hovořilo na berlínském festivalu Transmediale, rakouská muzikoložka mezi příčinami vzniku uvedla i tu následující: "Nezapomínejte, že Rakousko je bohatá země. Na experimentální umění se u nás peníze už tradičně zkrátka vynakládají. "

Internet: www.mego.at.

Vydavatelství nemá českou distribuci.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.