Ze světa současných vydavatelství: Greentrax

Kapitán Ian Green v 60. letech zakládal Edinburghský policejní folkový klub i Asociaci skotské tradiční hudby, dramaturgoval proslavený místní festival a vedl redakci magazínu Sandy Bell's Broadsheet – což je docela slušný rozhled na policajta. Však se také prý na penzi klepal a počínaje rokem 1986 přivedl pod hlavičkou Greentrax na svět první nahrávky. Dnes stačí píchnout prstem do mapy Skotska a jeho diaspory a nemáte šanci najít místo, které by Ian Green se svým rodinným týmem a šikovnou promotion manažerkou Brendou McCulloch nezkoukl. Většina významných skotských muzikantů dnes proto u Greentraxu nahrává nebo jim v minulosti Green alespoň pomohl roztáhnout křídla. Zrovna tak, dostanete-li zálusk dejme tomu na jakobitské písně nebo staré bardy, tedy vyloženě archivní záležitosti – Greentrax je tu od toho.

Ze světa současných vydavatelství: Greentrax

Sedmdesátiletý Ian Green ovšem moc dobře ví, že mladá generace poučená world music, má zálusk na hudbu v současném, hranice přesahujícím balení. A žebříček prodejnosti ve firemním bulletinu mu dává za pravdu. Koexistence starého s novým Greentraxu problémy rozhodně nedělá. Zvukově jedinečné kapely Shooglenifty a Peatbog Faeries míchají dudy s programováním, jamajským dubem, africkými perkusemi, pětistrunným banjem a trhají prodejní rekordy; nehledě na to, že se o nich všude mluví jako o velkých průzkumnících. Jazzmany zase postaví do latě The Band dudáka Hamishe Mooreho s cellem a klavírem nebo Chamber Jazz saxofonisty Dicka Lee , s trombonistou Johnem Kennym a flétnistkou Anne Evans. Nejlepší skotský hráč na středověké citery a loutny Rob MacKillop hledá souvislosti v Severní Africe a skotské tance z hloubi 17. století s rozjímavým klidem koloruje arabskou loutnou oud a darboukou. Greentraxským hitem uplynulé sezóny se pak stalo seskupení Salsa Celtica , zřejmě nejpřesvědčivější stvrzení inspirativního kosmopolitismu edinburghských klubů: setkání bývalých punkerů, jazzmanů a tradicionalistů s Jihoameričany vyústilo až v cestu na Kubu. Dávno předtím, než se naplno rozhořela móda kolem Buena Vista Social Clubu. Trumpetista Toby Shippey s chilským kytaristou a hostujícími Kubánci zavelel k velkému skotsko – latinskému dobrodružství bez jakýchkoliv kalkulů – přetahování houslistky Jenny Gardner a dudáka Frasera Fifielda s dechovou sekcí a pulsující salsou mu přišlo jako naprosto přirozené a muzikantsky obohacující. Dámský kvintet Stairheid Gossip si pro změnu neláme hlavu, jestli písně pocházejí z Highlands, Jižní Afriky nebo soundtracku Bratříčku, kde jsi , opřou se do toho se stejnou vervou a skotská sláma jim přitom roztomile čouhá z bot. Oslavovaná skupina Malinky šéfovaná zpěvačkou Karine Polwart, si ve svém nádherném akustickém souznění prokládá skotské lidovky s makedonskými a vůbec z toho nevyčnívá laciné cestovatelství.

Nicméně srdeční záležitostí Iana Greena zůstává v posledních letech především kanadský Cape Breton, ráj unikátních houslistů a hlavně domov famózní hráčky a tanečnice Natalie MacMaster , jejíž čerstvé koncertní dvojalbum Live – první část s bigbítovou kapelou a druhá v komorním posazu – aspiruje na jednu s událostí roku. Velké lákadlo představuje i tamní mladý band Slainte Mhath : zdroj je jasný – tradice – leč prohnaná rockem takovým způsobem, až se té čerstvosti nechce věřit. A budete-li mít všeho toho fúzování po krk, zatančete si: australská kapela Colcannon nebo capebretonská Barra MacNeils se sice nezřídka zapomínají v 70. letech na repertoáru Fleetwod Mac či Jamese Taylora, ale jinak zní jejich folkrock po čertech lákavě.

www.greentrax.com

distribuce: obchůdek Pohodlí,

Benediktská ulice, Praha

Sdílet článek: