středa, 1. červen 2005

Terrasson na Jazzfest Brno

Napsal(a) 

Terrasson na Jazzfest Brno Terrasson na Jazzfest Brno
Zlatý hřeb 4. ročníku brněnského JazzFestu v podobě tria Jacky Terrassona umístili organizátoři do exkluzivního prostředí International Business Center.

Prostor, objevený pro jazz už předtím Orchestrem Gustava Broma, znamenitě posloužil roku 2002 pro vrcholný okamžik úvodního ročníku série - koncert Diany Schuur .

Budu se soustředit zejména na druhou část večera, nicméně neodpustím si alespoň letmou zmínku o zahřívacím kole. Americko-slovenské trio, v němž se kytarista Ron Affif obklopil Jurajem Griglákem a Martinem Valihorou , hrálo ten nejpříjemnější komorní jazz. Leader potvrdil svou pověst pohodáře jak bezchybným výkonem na pódiu, tak již odpoledne toho dne, kdy vedl hojně navštívený workshop v komorním sále JAMU.

Po přestávce večer gradoval, zejména přátelům klavírního tria (v publiku nechyběl snad žádný ze známých brněnských hudebníků!) připravil nebývalou hostinu - Jacky Terrasson Trio . Bráno čistě pianisticky, čekalo Brno na návštěvu hráče tak světových parametrů od legendárního sólového recitálu Martiala Solala v Besedním domě více než 20 let!

Příjemné bylo zjištění, že oba hudebníci mají hodně společného. Terrasson, po matce Francouz, po otci Američan, byť narozen v Berlíně, pochytil a dále rozvíjí cosi noblesního, delikátního a rafinovaného, jak to známe v hudbě země galského kohouta obecně. Mám samozřejmě na mysli její impresionistickou éru a k ní jazzovou paralelu v podobě Solala , Legranda či Bollinga .

Terrassonovy dlouhé sólové introdukce, mnohem barvitější harmonie, než jsme kdysi obdivovali u Jarretta , často polytonální pasáže, v nichž jen odborník vysleduje právě zpracovávaný tematický materiál a také nebývale rozsáhlá dynamická škála, jakou jsme dosud nepoznali ani z jeho alb, to byly hlavní rysy a přednosti pianistovy hry.

Očividně poučen Monkem , zařadil i on krátkou verzi Just a Gigolo s náznaky celotónové stupnice, odkazem na Billa Evanse bylo poetické zpracování Never Let Me Go . Nechyběla titulní Chaplinova skladba z alba Smile a lahůdkou pro znalce byla Terrassonova smělá vize Autumn Leaves - kdo jiný by měl mít právo přetvořit tak slavný Prévertův-Kosmův šanson? Prostě zážitek, který patrně dlouho nebude překonán.

Adekvátní podíl na vrcholu JazzFestu měli ale i Jackyho spoluhráči, kontrabasista Doug Weiss a bubeník Jamire Williams .

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.