úterý, 25. říjen 2011

Stephane Belmondo - The Same as it never was before

Napsal(a) 

Stephane Belmondo - The Same as it never was before Stephane Belmondo - The Same as it never was before

Stephane Belmondo – trubka, křídlovka, bastrumpeta, mušle, Kirk Lightsey – klavír, C flétna, Sylvain Romano – kontrabas, Billy Hart – bicí, host: Laurent Fickelson – Fender Rhodes, piano. Vydáno 2011. TT: 59:43. CD Verve Records 06025 2765226 9.

Radost. To je slovo, které mě napadne jako první při poslechu čerstvého alba trumpetisty Stephana Belmonda . Natočil je s veterány amerického jazzu Kirkem LightseyemBilly Hartem . Jejich evidentně srdečná povaha se plně odráží ve výsledné hudbě a pohoda se stejně snadno přenáší na posluchače. Nevím, jak přívětivě působí při osobním setkání Stephane Belmondo ani Kirk Lightsey, ale s Billy Hartem jsem tu čest měl a mohu jen obdivovat jeho otevřenost a entuziasmus, jež si udržuje i po sedmdesátce. Navíc mu to pořád hraje. Jeho sound, ladění bubnů i přístup k hraní jsou naprosto neopakovatelné, těžko napodobitelné a podepřené nekonečným výčtem zkušeností z bohatého muzikantského života po boku největších osobností poválečného jazzu. Hart neoslňuje technicky dokonalou hrou ani nepřebernou nabídkou komplikovaných polyrytmů. Někomu se jeho styl může zdát až neotesaný, ale zato nabízí přehršel emocí i nefalšovaný jazzový šmrnc.

Ale abych pro samou chválu Billyho Harta nezapomněl na leadera kapely, trumpetistu a křídlovkáře Stephana Belmonda – hraje kultivovaně a nápaditě, poučen tradicí, ale zároveň nesvázán a svobodný. Jako schopný improvizátor se projeví třeba v radostné verzi You and I  Stevieho Wondera, druhém tracku, aby posluchačovu náladu zlepšil pro jistotu hned ze startu.

Zbytku albu dominují Belmondovy smysluplné kompozice, ač ve srovnání s obsaženými klasikami z pera Waynea Shortera, Stevieho Wondera či Matta Denise zlehka blednou. Svůj skladatelský příspěvek přidal i klavírista Kirk Lightsey, jenž v introdukci ke skladbě s etnickými prvky Habiba odhaluje své flétnové alter ego. Hart a Lightsey dokážou najít inspirace v jiných stylech, ale jsou především nefalšovanými jazzmany a nedokážou to skrýt. A zřejmě se o to ani nesnaží, přestože nahrávají s Evropany (tím druhým po boku Stephana Belmonda je basista Sylvain Romano ). Jakmile začne Billy Hart swingovat, nenechá vás v klidu. Tah na branku má i v rovném frázování, jeho sóla jsou navíc perfektně artikulovaná a neschází jim sjednocující myšlenka.

Kirk Lightsey má už čtyřiasedmdesát, přesto zní stále výtečně. Je doyenem kapely, ovšem celkovému zvuku nahrávky nepřispívá jen nekonečnou jazzovou zkušeností, ale i neutuchající pozitivní energií. Intenzitu dodává modální kompozici Light upon Rita nebo Shorterově United , lyriku zase povznášející verzi standardu Everything Happens to Me . Ani Stephane Belmondo nezaostává v ohledu lyrickém či energickém. Sametový tón jeho křídlovky umí pohladit a průrazný zvuk trubky zase popostrčit.

Celkový dojem z alba je kompaktní, ač spojuje etnické názvuky s tradičním jazzovým repertoárem. Jednotícím prvkem je radost z tvorby, která evidentně nikomu ze zúčastněných nechybí. Kapela zní opravdu jako kapela a generační nesourodost evidentně funguje pro dobro věci. Do neprobádaných končin hudby vás zřejmě nezavede, ale potěšení nabídne přehršel.

Body: 4 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.