Za čtyři roky existence se norské vydavatelství Rune Grammofon pevně vyprofilovalo a dalo o sobě vědět. Na tom zapracovaly jednak víc než příznivé recenze světového tisku, jednak podpora ECM. Mnichovské vydavatelství je od roku 2000 světovým distributorem menší norské značky (stejně jako k sobě váže Watt Carly Bleyové nebo Carmo spojené s brazilským hráčem Egbertem Gismontim). V podtextu tohoto rozhodnutí lze slyšet hlas producenta a duše vlivného ECM Manfreda Eichera: Kdybych se chtěl věnovat elektronice a současné elektroakustické improvizaci, nebyl by mi vzdálený tenhle přístup.
Jakkoli se tu prezentují výrazné individuality, pohybují se na podobném průsečíku inspirací. Jejich hudbou proznívá improvizace jako lidská a situační souhra v reálném čase, manipulace s elektronikou, zájem o barvu a „krajinu“ zvuku, jak je v ambientní hudbě rozvíjí Brian Eno. Práce se zvukem ale odkazuje i k psychedelii, repetitivnost a minimalismus ke zcela nekomerční podobě „taneční“ hudby a remixů, použití low-fi techniky zase ke garážovému hraní a undergroundově „chudému“ přístupu. Střídmost a svobodné koncepty vedou k Johnu Cageovi. Dvě spojnice naznačují i dvě – méně typická – alba, jež tu vyšla: jedno přináší třicet let staré, ale dodnes objevné kompozice „akademického“ elektronického komponisty Arne Nordheima , jeho kolega Nils ˛kland zase spojuje severskou tradiční hru na housle „hardanger“ s minimalismem a jinými postmoderními postupy.
Největší prestiž ze zastoupených tvůrců má na světové scéně kvartet Supersilent , jehož improvizace se nesou v podivuhodně široké škále, co se týče rytmů, charakteru zvuku i příchylnosti ke spektru tušených žánrů. Trojici hráčů (bicí, trubka, klávesy) doplňuje producent Deathprod , který svou úlohu označuje jako „audio virus“: v reálném čase moduluje zvukové výstupy svých kolegů, čerpá z nich další hlasy pro souhru atd. Debutové trojalbum (!) je dnes rozebrané, ale studiové album 4 i poslední koncertní 5 (vybíralo se ze 70 hodin živých improvizací) nabízejí hluboké, vyrovnané, lyricky poetické dialogy akustických nástrojů s neidentifikovatelnými mašinkami. Větších materiálů a velmi uznalých recenzí se v angloamerickém tisku dostalo také duu Alog, švýcarskému improvizátorskému duu Archetti/Wiget (cello, kytara, elektronika) či kytaristovi jménem Tłre Elgarły , který sólově, pomocí multiefektů, vytváří bohaté zvukové proudy, proměňující se samospádem. Obraz-klišé chladného severu je tu občas potvrzován (Supersilent ), jindy ho razantní a radostná hudba usvědčuje ze schematičnosti. Kdysi tu byla éra jazzrocku: toto je rozcestí, na němž si zlobivé děti elektronické éry zkoušejí svobodu jazzu i intenzitu beatu.
Rune Grammofon vydali před časem i sampler Love Comes Shining Over The Mountains (název = verš z písně Jimiho Hendrixe), ale tím, upřímně řečeno, nedoporučuji začínat: Úmysly severských elektroakustických improvizátorů se neodhadují snadno z pětiminutových ukázek a bez soustředěnějšího poslechu tak můžete získat docela zkreslenou představu o Supersilent či Alog. Typicky zdrženlivé (a mimochodem, krásně barevné) obaly od výtvarníka a hudebníka Kima Hiorthłye přinášejí naprosté minimum informací, v případě skupin ani obsazení a jména členů. Jako by to souviselo i se vznikem a náladou některých projektů. Dřív se na sněhem zavátém severu v chalupách hrálo a zpívalo v malých skupinkách i sólově: taková hudba vedla k zábavě i přemítání. Z komorních a sólových alb našich norských současníků můžeme usuzovat, že v chladných, na izolaci zvyklých severních krajích Evropy jdou věci i na přelomu tisíciletí v lehce jiné formě dál, poklidně a přirozeně.
Katalog, informace: www.runegrammofon.com, www.ecmrecords.com. Distributorem pro ČR je společnost 2HP Production (www.arta.cz).
