
Psí dečky, korále a hadí hůl, monokl, půlměsíc v uchu a jako nezbytná proprieta občas také lebka na klavíru. To všechno už dnes znovu patří ke koncertům neworleanského klavíristy a zpěváka Dr. Johna, který ve svých sedmdesáti letech vydává album Tribal a skrze něj oživuje nejen politicky ožehavé téma dnes již nadvakrát zdevastované Louisiany, ale také své někdejší alterego jménem Night Tripper.
Právě sofistikované taneční rituály, zvířecí masky, čelenky a divoká ponča doprovázely vydání silně psychedelického alba Gris-Gris (1968), s nímž Malcolm Rebennack kdysi debutoval už pod přezdívkou Dr. John po legendárním louisianském voodoo čarodějovi. Že byl někdejší sessionový kytarista a občasný producent Rebennack tou dobou ještě naživu je vlastně zázrak: v šestnácti začal šňupat heroin a motat se okolo kapsářů a prostitutek, později asistoval u ilegálních potratů a také se připletl k barové přestřelce, během níž mu kulka odřela

Na počátku nového tisíciletí se tak zdálo, že dnes pětinásobný držitel Grammy už hudebně vše podstatné řekl, jenže pak přišla katastrofa jménem hurikán Katrina a z Dr. Johna se mimoděk stala jedna z vůdčích postav následné hudební renesance zdevastovaného New Orleansu. Nejprve účastí na benefičním koncertu, osobitým kompaktním EP Sippiana Hericane (2005) a později plnohodnotnou deskou The City That Care Forgot (2008) s vybranými hosty v sobě oživil politický aktivismus a především lásku pro hurikánem zbědované město, kterému svým obvyklým fonetickým vtipem říká N’Awlinz.
Nyní ze sebe přezdívaný Doktor setřásá poslední známky uhlazenosti a na stará kolena přichází s mimořádně živelnou nahrávkou Tribal , která ustojí i srovnání s jeho nejslavnějšími deskami. Šestnáctka písní hutností evokuje příměry k mississippským bažinám

Vyjma odstupňovaných barev kapely a pravidelného střídání zvuku klavíru s Hammondy desku oživuje hlavně kompoziční přínos dvou zásadních postav neworleanské muziky, znovuobjeveného veterána Allena Toussainta a cajunského písničkáře Bobbyho Charlese , kterému je nahrávka in memoriam věnována. Zvlášť fascinující je pak silně perkusivní rituál oglalského kmene Siouxů, s jejichž náčelníkem Doktorovo kvarteto komunikuje dost syrovými hudebními prostředky. Co naopak zůstalo z posledního alba, je znechucení nad současnou Amerikou, jejími nadnárodními potravinářskými řetězci a pokryteckými místními politiky, byť tyto narážky v textech tentokrát vyvažují ryze osobní skladby, tematicky sjednocené především kolem Doktorova problematického soužití se ženami.

Dr. John & The Lower 911: Tribal
Dr. John – varhany, klavír, zpěv, David Barard – basa, John Fohl – kytara, Kenneth Williams – perkuse, Herman Ernest III – bicí, Derek Trucks – kytara, Charlie Miller – trubka, Donald Harrison – saxofon, Marcel Richardson – varhany, klavír, Natalia Casante – housle, Helen Gillet – cello, Harry Hardin – housle, Lauren Lemmler – housle, Carl Blouin – saxofon, Alonzo Bowens – saxofon, Erica Falls – zpěv, Elaine Foster – zpěv, Lisa Foster – zpěv, Charla Herman – zpěv, Lulu Siker – zpěv. Vydáno 2010. TT: 65:48. 1 CD 429 Records.