středa, 29. červenec 2020

Omer Avital: Newyorské paradoxy

Napsal(a) 

Omer Avital, foto Roberto Cifarelli Omer Avitalfoto: Roberto Cifarelli

Nové album basisty Omera Avitala je koncentrovanou připomínkou pocitu z drsného a neustále pulzujícího velkoměsta, v němž vysvítá naděje v podobě ostrůvku souznění bližních. Novinka New York Paradox je také o poznání jazzovější než Avitalovy starší projekty.

Na některých svých minulých albech jako New Song nebo Abutbul Music jste výrazně odkazoval k hudbě Blízkého východu. New York Paradox vnímám jako čistě jazzovou nahrávku. Nebo se mýlím? Ano, můžete to tak slyšet, protože s touto sestavou jsme se opravdu ve srovnání s mými staršími alby více přiblížili newyorskému jazzu. Album sice obsahuje směs skladeb včetně některých starších, ale v obecné rovině máte myslím pravdu.

Album New York Paradox jste natáčeli živě ve studiu. Proč právě takto? Je řada možností, jak nahrát album. A nedá se říct, že by jedna byla nutně lepší než druhá. Ale konkrétně s touto kapelou nám vyhovuje, když jsme při nahrávání všichni spolu v příjemném prostředí bez sluchátek, blízko sebe. Pro práci na společném zvuku je to tak lepší, než kdybychom nahrávali odděleně, po stopách. Ano, mohli bychom natočit dokonale vyprodukované album, můžeme natáčet každý zvlášť, ale když hrajeme ve studiu dohromady, je to podle mě na výsledku znát. Je to mnohem lepší, než kdybychom se snažili předstírat, že zahrajeme lépe než na koncertech. Jazzová kapela by měla být v první řadě přirozená. Ano, někteří muzikanti se skutečně snaží o co nejdokonalejší studiový zvuk. Ale nám šlo právě o zachování přirozeného tvaru.

[/spvideo]https://www.youtube.com/watch?v=UbIR_Uftttg[/spvideo]

Proč jste album nazval právě New York Paradox? Jmenuje se podle skladby, kterou jsem napsal v roce 2005, kdy jsem se po nějaké době strávené v Izraeli vracel do New Yorku. Přijížděl jsem zpět do města, které je zrádné, velmi drahé a nemusí být zrovna přátelské. Uvědomoval jsem si, že na jednu stranu to město mám velmi rád, jsem mu za mnoho vděčný, ale na stranu druhou je to neuvěřitelně drsné místo k životu. Představte si, že vás někdo zve na ostrov lásky uprostřed moře nenávisti. Na takovém místě můžete žít jen tehdy, když se obklopíte dobrými přáteli, máte rodinu, jistoty, na které se můžete spolehnout. Když si toto vše najdete, můžete vést velmi intenzivní život. Ale pořád žijete v šíleném městě, s nímž emočně nesouzníte, a je to pro vás těžké. A právě tyto pocity jsem při komponování té skladby měl na mysli.

Jak vnímáte New York dnes? Dnes jsem o dost starší, s negativními pocity jsem se vyrovnal a také žiji jinde než v 90. letech nebo kolem roku 2000. Dnes bydlím ve velmi příjemném prostředí, mám kolem sebe komunitu přátel, s nimiž se scházím, chodím s nimi do stejného klubu a v takovém společenství vzniká i moje současná hudba. Ale New York stále zůstává velmi hlučným a rychlým městem, orientovaným na byznys. Hledám si v něm své místo k životu a v každém období je to jiné. Dnes mám možná více zodpovědnosti než dřív, ale také méně starostí. Takto samozřejmě fungují i jiná velká města, nejen New York. Ale co nemůžete New Yorku upřít, je to, že tady vzniká skvělá jazzová hudba.

Avitalovo kvinteto Qantar, foto Lior Tzemach Avitalovo kvinteto Qantarfoto: Lior Tzemach

Jste autorem platformy Falafel Jazz, v jejímž rámci začínáte vytvářet podcast a některé další aktivity týkající se izraelského jazzu ve Spojených státech. Prozradíte o tom víc? V rámci tohoto podcastu bychom chtěli nabízet hodně záznamů živé hudby. Máme připravené veškeré vybavení, nějaká videa jsme už natočili, připravili jsme první epizodu podcastu. Pokračovat ale nemůžeme, protože všichni jsou po dobu epidemie doma, nemůžeme se scházet a nyní je vůbec těžké cokoli dělat. V budoucnu bych rád oslovil spřízněné hudebníky, jako jsou Ali Jackson, Peter Bernstein nebo Aaron Goldberg a samozřejmě i některé mladší. Chci si s nimi povídat o hudbě, o jejich cestě k ní, o tom, co pro ně hudba znamená. A pak si s nimi společně zahraju. Chceme také přenášet koncerty z klubů a v neposlední řadě se budeme věnovat izraelské kuchyni. Chceme prezentovat naši komunitu se vším, co k tomu patří. V situaci, kdy se nemůžeme moc spoléhat na okolní svět, je třeba ukázat, že si jako komunita poradíme sami.

Toto je zkrácená verze, kompletní text k dispozici v HARMONII VII/2020.

Související položky (podle značky)

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.