pondělí, 29. srpen 2011

Nate Wooley Quintet - (Put Your) Hands Together

Napsal(a) 

Nate Wooley Quintet - (Put Your) Hands Together Nate Wooley Quintet - (Put Your) Hands Together

Nate Wooley – trubka, Harry Eisenstadt – bicí, Eivind Opsvik – kontrabas, Matt Moran – vibrafon, Josh Sinton – basklarinet. Nahráno: 16. 11. 2010, New York. Vydáno: 2011. TT: 50:39. 1 CD Clean Feed Records CF218.

Američan Nate Wooley se v průběhu několika let úspěšně etabloval jako jeden z nejvýraznějších trumpetistů své generace. Od soudobého jazzu (studoval například u Rona Milese či Arta Landeho) tento nyní sedmatřicetiletý umělec nadmíru úspěšně vykročil i do oblasti akustické i elektronické experimentální tvorby a také vážné hudby. Vedle řady vlastních projektů již stihl spolupracovat s tak rozličnými hudebníky, jako jsou například freejazzový matador Anthony Braxton, experimentátoři Fred Frith či Paul Lytton, nebo hluková formace Wolf Eyes. Pokud se nyní rozhodl poprvé jako leader vydat album komponované hudby pro jazzový kvintet, svým způsobem jde v kontextu jeho diskografie opět o další experiment, který se mu navíc nadmíru vydařil.

Album rámují tři různá komorní provedení lyrického tématu Shanda Lea , v samotném úvodu a na závěr jej rozvíjí Wooley sám, uprostřed kolekce na něj improvizuje ještě společně s basklarinetistou Joshem Sintonem , jehož jedinečný styl se též výrazně podílí na osobitosti celé formace. Oba dechaři umějí ve správných momentech citlivě rozšiřovat jazzový idiom i o méně běžné přístupy ke svým nástrojům (rozličné přefuky, šumy), aniž by narušovali stylovou soudržnost projevu celé kapely. Tu bezpečně zajišťuje také rytmika, kterou s bubeníkem Harrisem Eisenstadtem tvoří v USA domestikovaný norský kontrabasista Eivind Opsvik . O jejich téměř kongeniální souhře je možné se přesvědčit hned z úvodních taktů titulní Hands Together . Inovativně zde pracují jak s bluesově soulovým feelingem, tak s odlehčeným swingujícím rytmem a empaticky doprovázejí komponovaná témata i improvizující sólisty. Samostatnou kapitolou je přínos vibrafonisty Matta Morana . Vedle vynikajících, moderně jazzových melodicko-harmonických kreací dobarvuje vybrané pasáže abstraktnějšími atmosferickými plochami s občas až psychedelickým nádechem.

Pravidelně se již po mnoho desetiletí vedou diskuze o tom, zda se jazz nadále vyvíjí i sám o sobě, nebo jestli se neposouvá spíše jen fúzemi s dalšími hudebními styly. Práce Nate Wooley Quintetu je jednoznačně důkazem prvně jmenované skutečnosti. Plynule navazuje na vlnu, na níž se nesla například tvorba akustického kvinteta Milese Davise ve druhé polovině šedesátých let nebo později třeba Charlese Lloyda, a stejně jako ve svých dobách tito hudebníci, přináší i tato sestava různé inovace. Ty interpretační jsou zřejmější u relativně tradičněji napsaných kusů, například u svižného be-bopu Elsa , jehož vrchol vystavěli po samostatných sólech Wooley se Sintonem pomocí společné polyfonní improvizace plné chromatického napětí. Kompoziční originalitou zapůsobí třeba skladba Ethyl , jejíž téma pracuje s polyrytmickou minimalistickou strukturou v kontrastu s živelnými Sintonovými vstupy nad skvěle swingující rytmikou.

Kapele, která ve svém subtilním projevu klade důraz na detaily ve zvuku, dynamice i souhře, sedí samozřejmě také baladické skladby. V nich (například Erna nebo Hazel ) v souladu s názvem alba přikládá opravdu všechny ruce k jedinému dílu a bez zbytečných sólových exhibic buduje celek společnou komunikací. Zážitek je to skvělý, ostatně jako celé toto album.

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.