Zitko vychází z mnoha vlivů a drží styl. Hudba Nuselského uměleckého orchestru (NUO) dýchá tu jednoduchými ostinatními vzorci, jinde prokomponovanými částmi divergujícími k soudobé vážné hudbě, a nebojí se ani zvukových experimentů podobných Soundscapes Roberta Frippa. Někdy dokáže překvapit sonorní noblesou srovnatelnou s artrockovými King Crimson , jindy hudbě velmi prospívá originální humor. Dal by se tu vystopovat i odkaz Charlese Minguse, Thelonia Monka, ale i Johna Scofielda konce devadesátých let.
Skrze tango nebo odlehčenou latinu se člověk proposlouchá třeba až ke koláži vtipného studiového remixu Termix experimentujícího se samply členů kapely. Prostě k tradičnímu pojetí velkoorchestrálního swingu nebo vyčpělé formě reprezentativního big bandového jazzrocku má naštěstí pražský minibigband docela daleko. Vysoce nastavenou laťku projektu dokládají dobré instrumentální výkony, zejména saxofonisty Marcela Bárty nebo bubeníka Miloše Dvořáčka . Hudební inteligencí disponuje třeba i podmanivý basklarinet Pavla Hrubého . K dalšímu povedenému nápadu patří výtvarně pojatý obal s malbami člena skupiny Ivana Achera .
Zřejmě bezděčná návaznost na hudbu Třetího proudu v moderním pojetí neofunku kapelu opravdu těší. A je pravděpodobné, že největší přínos NUa tkví ve vlastních kompozicích, které dalece přesahují omezené estetické cítění jazzové diaspory, toužící po neustálém přehrávání jazzových standardů nebo prvoplánovém plození jejich jednovaječných napodobenin. Vzhledem k nízkému věkovému průměru tvůrců si tahle kvalitně zahraná hudba plná invence zaslouží víc než jen pochvalnou recenzi a příznivé hodnocení. Třeba pozornost a solidní přístup vydavatelů. V našich podmínkách pramalého zájmu o jazz nejlépe pak bohatého mecenáše. Charakter projektu v Čechách i na Moravě nemá obdoby.
Jakub Zitko – klávesy, Marcel Bárta – alt, soprán saxofon, Pavel Hrubý – tenor saxofon, basklarinet, Oskar Török – trubka, Jan Jirucha – trombon, Jiří Šimek – kytary, Jakub Vejnar – baskytara, Miloš Dvořáček – bicí, Vladan Maliniak – housle, viola, Katarina Karašová – flétna, Ivan Acher – ruchy. 1 CD Arta (2HP), F1 0128. Vydáno 2004. TT: 58:14.
Vydavatel: ARTA/ 2HP
Stopáž: 57:54
Body: 5 z 6
