Na letošním XVI. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Janáčkovy Hukvaldy se 25. července představí poprvé v České republice francouzsko-libanonský hudebník Marcel Khalifé (nar. 1950 v Amchitu, Libanon). Od sedmdesátých let minulého století žije v exilu ve Francii. Studiu hry na arabskou loutnu oud se věnoval od mládí, hudbu studoval na Národní hudební konzervatoři v Bejrútu, kde si dokonale osvojil přísná pravidla hry na tento hudební nástroj a seznámil se s širokou škálou jeho možností. Již jako erudovaný sólista pak ve svých šestadvaceti letech založil v Amchitu skupinu Al Mayadine, aby tak přispěl k oživení hry na tento tradiční arabský hudební nástroj. Již během prvních koncertních turné v Libanonu si skupina Al Mayadine vydobyla velkou popularitu a její pověst se rychle rozšířila i za hranice země.
Arabský hudební repertoár obohatil velkým počtem skladeb, které vyšly ve více než dvaceti produkcích. Patří mezi ně například Promises of the storm, Ghina iyat Ahmad Al Arabi, Peace be with you, Weddings, Arabic Coffeepot a Summer Night‘s Dream , z novějších pak Body and Soul, Chants of the East, The Symphony of Return a Oud Concerto . V roce 2002 nahrál s Národním symfonickým orchestrem v Kyjevě a skupinou Al Mayadine koncet Concerto al Andalus , představující jeden z vrcholů jeho dosavadní tvorby, v němž se prolínají jak prvky arabské, tak evropské hudební kultury. Jeho další pozoruhodná CD nahrávka vyšla v roce 2007 pod názvem Taqasim (Improvizace) v nahrávce společnosti Nagam Records vydavatelství Connecting Cultures Records. V listopadu téhož roku mělo v italské Piacenze světovou premiéru jeho monumentální symfonické dílo Sharq v provedení Italského filharmonického orchestru pod dirigentskou taktovkou Karla Martina, které bylo slavnostně uvedeno na počest 10. výročí existence panarabské zpravodajské televize Aljazeera.
Věnuje se také filmové hudbě, kterou komponoval např. pro francouzsko-syrský hraný snímek Oběti / Sunduq Al-Dunya / syrského režiséra Usamy Muhammada, který byl v roce 2002 oceněn Zvláštní cenou poroty na Pařížském bienále arabského filmu. Khalifovy melodie doprovázely i hraná filmová díla jiných režisérů arabského původu – Marouna Baghdadiho, Sophi Sayhf Eddin nebo Sami Zikra a dalších, ale také řadu filmových dokumentů. Původní tvorba a zároveň univerzálnost řadí Marcela Khalifé mezi přední reprezentanty své kultury a nejvýznamnější soudobé arabské hudebníky. Je držitelem mnoha prestižních ocenění, v roce 2005 mu byl v Paříži udělen čestný titul „Umělec UNESCO pro mír“. Před jeho příjezdem do České republiky jsme jej požádali o rozhovor.
Jako interpret, hudební skladatel i pedagog jste věnoval velkou část svého života specificky arabskému hudebnímu nástroji oud. Proč jste se zaměřil právě tento nástroj? Ve skutečnosti by se dalo říci, že jsem si oud nevybral. V jistém smyslu si oud vybral mě. Jako malé dítě jsem projevoval zájem o různé zvuky a vyklepával jsem rytmus na židle, hrnce, pánve a jiné potřeby v domácnosti. Moje matka si u mě tohoto rodícího se hudebního talentu všimla a přesvědčila otce, aby mi koupil nějaký hudební nástroj. To byl okamžik, kdy oud vstoupil do mého života. Pocházím totiž z velmi skromných rodinných poměrů a oud byl v té době cenově nejdostupnějším hudebním nástrojem, který mi mohli koupit. V dětství jsem byl vystaven různým hudebním vlivům. Jednak to byl můj dědeček, který byl rybářem a zpívával mně a naší rodině tradiční rybářské písně. Hrál také na ney – dřevěnou arabskou flétnu. Hodně mě ovlivnily i duchovní písně a svolávání k motlitbám ozývající se z mešit v mém rodišti v Libanonu.
Řadu vašich hudebních skladeb inspirovaly verše vašeho přítele, nedávno zesnulého palestinského básníka Mahmouda Darwishe. V čem vás jeho poezie oslovuje tak silně? Po mnoho let se má hudba těší z neobyčejného a velmi radostného spojení s poezií Mahmouda Darwishe. Naše vlastní díla se postupně prolínala, takže se jménem jednoho z nás dvou, vytanulo na mysl okamžitě a bez přemýšlení jméno toho druhého. Dokonce ještě předtím než jsme se poznali osobně, měl jsem pocit, jako by Darwishova poezie svou duchovní rozhodností a prorockou naléhavostí byla stvořena pouze pro mne. Téměř jsem pociťoval onu chuť chleba připravovaného jeho matkou. Jeho poezie byla mým oknem do světa otevřeným jen pro mě, jejím prostřednictvím jsem mohl vnímat jeho olivové háje, jeho písek a jeho ptáky. Ti všichni byli, v osobní rovině, moji.
Patříte k nejvýraznějším kulturním osobnostem současného arabského světa, přestože vaším domovem je již mnoho let Evropa. Co je podle vás nejsilnějším spojovacím prvkem těchto dvou kulturně odlišných světů? Hudba nemá národnost, nemá domov stejně, jako krása nemá svůj domov. A proto se o hudbě často hovoří jako o světovém jazyku. Spojuje a staví mosty mezi kulturami a národy.
V současné době působíte v Kataru a pracujete pro katarského emíra. Jaké je Vaše zdejší poslání? Jsem hudebním ředitelem i skladatelem pro nově vytvořený Katarský filharmonický orchestr, nesmírně ambiciózní a skvělý projekt. Katarský filharmonický orchestr je projektem Katarské nadace, což je instituce pro rozvoj vzdělávání, výzkumu a společnosti. První skladby byly premiérově uvedeny 30. října 2008 v katarském hlavním městě Doha a pak v Kennedyho centru ve Washingtonu, v Paříži v divadle Théâtre des Champs-Elysées a v La Scale v Miláně – vše pod vedením dirigenta Lorina Maazela.
Jak vznikl Taqasim Quartet a čím se budete prezentovat českému publiku? Soubor se jmenuje Al Mayadine Quartet. Skladba „Taqasim“ byla složena pro trio: oud (Marcel Kalife – pozn. aut.), kontrabas (Peter Herbert – pozn. aut.) a bicí (Bachar Khalifé – pozn. aut.). Další mou skladbou je „Caress“, která byla zkomponována pro kvartet – oud, piano (Rami Khalifé – pozn. aut.), kontrabas a bicí. Uskupení Al Mayadine bylo ve skutečnosti založeno již v roce 1976 tak, aby mohlo hrát jako duo, tak trio, kvartet nebo také jako malý či velký soubor podle počtu nástrojů, pro něž je skladba napsána. Taqasim v arabštině znamená improvizace. Představím program složený z originálních skladeb jak instrumentálních, tak i vokálních.
S jakými pocity jste přijal pozvání Mezinárodního hudebního festivalu Janáčkovy Hukvaldy ke svému prvnímu hostování v České republice? Jsem potěšen, že mohu vystoupit v České republice a velmi se na svůj koncert konající se v červenci těším. Také jsem velmi poctěn skutečností, že budu vystupovat na festivalu, který nese jméno věhlasného a vynikajícího českého skladatele Leoše Janáčka.
