Magistr jazzu?

Stále více mladých českých jazzmanů studuje jazz na univerzitě v polských Katovicích (Akademia Muzyczna im. Karola Szymanowskiego). O tom, čím to je způsobeno, píše trumpetistka a tamní studentka Štěpánka Balcarová.

V Česku bohužel stále nelze studovat jazz na vysokoškolské úrovni, věnovat se jazzové hudbě intenzivně několik let, získat za studium plnohodnotný titul a využívat výhody vysokoškolského studenta. Mnoho lidí může namítnout, že takový hudební žánr, jako je jazz, není nutné studovat, je potřeba jej pouze hrát a být učitelem sám sobě. Proč ale nestudovat hudbu s tak dlouholetou tradicí, hudbu, jejíž pravidla a vymoženosti se tak diametrálně liší od hudby klasické? Proč se nevěnovat jazzové harmonii, historii, intonaci, analýze partitur pro big bandy a jazzové orchestry a proč za tolik let intenzivní a poctivé práce nedostat zasloužený titul?

Všechny tyhle argumenty jsem si uvědomila po dvou letech strávených na pražské Konzervatoři Jaroslava Ježka a rozhodla jsem se, že se chci o jazzové hudbě a o hře na trubku dozvědět víc. Zkontaktovala jsem tedy svého nynějšího učitele Piotra Wojtasika, se kterým jsem se před lety seznámila na jedné z pražských jazzových dílen, a poprosila ho o pár konzultací před přijímacími zkouškami.

Piotr Wojtasik je nyní vedle Tomasze Stańka nejžádanější polský trumpetista, ale je to především citlivý pedagog, který ke každému studentovi hledá individuální přístup a snaží se ukázat cestu, která je v daný moment pro žáka důležitá a potřebná. Je poměrně běžné, že si studenti lekce nahrávají, protože dostávají tolik informací, že je nejsou schopni hned všechny pochopit a vstřebat. S něčím takovým jsem se na konzervatoři nesetkala. Je ovšem nutné upřesnit, že Konzervatoř Jaroslava Ježka si ani tak vysoké cíle neklade, je to vlastně střední škola se zaměřením na hudbu klasickou a populární. Vzhledem k tomu, že jsem chtěla studovat u Piotra Wojtasika, ani jsem se nezkoušela dostat na VOŠ Jaroslava Ježka, kde je zřejmě situace pro vážné zájemce o studium jazzu lepší.

JAK SE TAM DOSTAT

Díky stále se prohlubující „evropeizaci“ je dnes možné studovat na kterékoliv evropské hudební akademii jako běžný student příslušného státu. Studovat právě v Polsku je podle mě schůdná cesta, jak získat dobré vzdělání, nemuset se zříci kvůli velké vzdálenosti hudebního dění v Praze, a zároveň nemuset překonávat rozdílné kulturní, finanční a jazykové bariéry (studium v polštině je sice nutné, ale každý se za poměrně krátkou dobu dokáže obstojně dorozumět). Přijímací řízení je většinou v polovině června. Před samotnou zkouškou je nutné dodat přeložené maturitní vysvědčení, vyplněnou přihlášku a životopis. Já jsem před komisí musela zahrát zadanou stupnici, klasickou skladbu, dva jazzové standardy a přečíst z listu big bandový part. Následovala zkouška z intonace, z historie jazzu a krátký pohovor. Studium je v rámci Evropské unie bezplatné, dokonce můžete za dobré výsledky získat stipendium.

Polské jazzové fakulty jsou součástí klasických akademií (např. vedle vokalistiky, instrumentalistiky, teorie hudby, skladby a dirigování). Hudebních univerzit je v Polsku mnoho, ne každá má však jazzovou katedru. V poslední době vzniklo jazzové oddělení v Krakově, v Nyse a v Zielonej Gorze. Při výběru školy bych uvážila tři hlavní aspekty. Výběr učitele, u kterého chcete studovat (popřípadě jiní zajímaví profesoři, kteří na škole vyučují a se kterými by bylo možno být v kontaktu). Dále hudební zázemí, které nesporně souvisí s velikostí jazzového oddělení a tedy s možností setkat se s dobrými muzikanty. Pro esteticky založené jedince je dobré zvážit i výběr regionu, zdaleka ne všechna polská města jsou příjemná pro život.

STUDIUM V KATOVICÍCH

Povinné předměty (hlavní obor, jazzová harmonie, historie a intonace, kapely, základy improvizace, druhý nástroj, big band…) jsou doplněny předměty teoretickými (cizí jazyk, filozofie, historie umění atd.). Dobrovolně může každý navštěvovat rovněž přednášky z klasiky, a tak si ve vlastním zájmu prohlubovat vědomosti. Na konci každého semestru po získání všech zápočtů a zkoušek přistupuje student ke zkoušce ze svého nástroje, kde před komisí hraje zadaný stupnicový materiál, jeden z pěti povinných standardů, dva standardy podle vlastního výběru a stažené sólo s originální nahrávkou. Během roku jsou pro studenty katovické jazzové katedry pořádány mnohé workshopy a masterclass (Dave Liebmann, Ravi Coltrane, Tony Malaby, Ralph Alessi, Nasheet Waits, Mark Helias, Piotr Baron apod.), jsou zváni externí učitelé a je možné zdarma slyšet mnoho zajímavých koncertů.

Netvrdím, že katovická akademie je ve všech směrech ideální. Určitě se by se jí dalo vytknout přílišné lpění na tradičním hraní be-bopu a hard bopu, a tím i jistá omezenost vůči hudbě současnější. Nikdo ale nemusí zůstat na jedné škole celých pět let. Po ukončeném prvním roce je možné využít některý ze zahraničních stipendijních pobytů (Erasmus, Ceepus) a ve svém studiu potom pokračovat na jiné evropské škole.

POLSKO-ČESKÉ KONTAKTY

Aby se splnil účel studia v zahraničí, je podle mě důležité hrát s co nejvíce hudebníky, působit v různých hudebních formacích, seznámit se také s organizátory festivalů a s majiteli jazzových klubů a z těchto kontaktů potom v budoucnu mít možnost čerpat. Kapelu Inner Spaces (Štěpánka Balcarová , Luboš Soukup , Vít Křišťan , Michal Kapczuk , Sebastian Kuchczyński ) jsem založila právě z těchto důvodů. Kvintet vznikl z nečekaného porozumění pěti muzikantů, kteří prostřednictvím vlastních skladeb hledají nové hudební cesty a způsoby sebevyjádření. Fungující skupina se může v Polsku zúčastňovat mnohých soutěží, a tím se dostat do „jazzového povědomí“. Vedle nezanedbatelných cen (většinou peněžní odměna, na některých soutěžích dokonce možnost nahrání desky) se zde můžete setkat s novými muzikanty a seznámit se, nebo si dokonce zahrát se členy poroty (Z. Namyslowski, L. Mozdzer, J. Muniak, J. Kochan). Zatím máme za sebou wroclavský festival Jazz nad Odrou, kde každý člen kapely získal individuální ocenění, první cenu v soutěži Krokus Jazz Festival v Jeleniej Gorze a druhé místo na Jazz Juniors v Krakově.

(Více o katovické univerzitě naleznete na www.am.katowice.pl).

Sdílet článek: