Leo Feigin připomíná dnes „ruskou linii“ především reedičními komplety: viz reprezentativní box osmi alb Document: New Music From Russia – The 80's . Od počátku však nechtěl být jen patronem krajanů. Pro katalog získal jim spřízněné tvůrce z americké i evropské scény, a to včetně elit: Art Ensemble of Chicago, Sun Ra, Cecil Taylor, Anthony Braxton . Tvůrci z londýnské improvizátorské komunity se postupně uchýlili přímo ke „svým“ vydavatelům (Emanem, Incus kytaristy Dereka Baileyho, Psi saxofonisty Evana Parkera), přesto Leo svého času skvěle dokumentoval umění klavíristky Marilyn Crispell (dnes vydává už i u ECM), Evana Parkera či avantgardního vokalisty Phila Mintona : vyvážená sofistikovanost, technická virtuozita a iracionální lidský faktor z něj dodnes činí špičku svého oboru.
„Přestože katalog vydavatelství zahrnuje umělce z celé planety, jejich původ není příliš důležitý,“ píše kdesi vydavatel, a dalo by se mu oponovat. Právě dialogy mezi rozdílnými východisky tu přinášejí silné otázky. V čem se afroamerické osobnosti z chicagské školy AACM (Anthony Braxton, Reggie Workman ) neshodnou se svými evropskými protějšky? Jak pojmenovat rozdílné cesty, jimiž docházejí k témuž vokálnímu projevu Rakušanka Lauren Newton a Sibiřanka Namtchylak ? Jak hraje americká Korejka Jin Hi Kim , je-li součástí konceptu Evana Parkera ?
Co vyplývá z konfrontace dvou mistrovských kontrabasistů, spontánního černého Newyorčana Williama Parkera a dědičky evropských avantgardních tradic, francouzské Joelle Leandre ? Nakolik dnes lze slyšet od občanky Berlína, klavíristky Aki Takase , japonskou inspiraci? Jak to, že saxofonový originál Braxton zas a zas přivádí neznámé muzikanty, kteří jeho obtížné koncepty interpretují zcela mimořádně?
Necelých pět set titulů v katalogu Lea ukazuje, že by bylo mylné pokládat dnes improvizovanou (nejazzovou) hudbu za cosi okrajového či avantgardního. Široký proud této hudební aktivity má už své vyšlapané cesty i dobrodruhy, kteří jdou podle vlastního kompasu. Za čas asi bude scéna popsána klidnějšími slogany než v současnosti, kdy se mluvívá o chaosu bez společného jmenovatele. Úplně nakonec leovský bonus pro českého posluchače: vloni u Lea Records vyšla druhá deska „našich“ Metamorphosis , mezinárodního kvartetu pro „kontaminovanou komorní hudbu“, vedeného Martinem Alacamem.
Internet: www.leorecords.com
